Slováci v Česku

Slovenská menšina v českých zemích
Populace
163 tisíc osob Slováci (původ)
Jazyk(y)
slovenština (čeština)
Náboženství
katolicismus, protestantismus, judaismus

Slovenská menšina v Česku představuje jednu z početně významnějších národnostních menšin na území Česka. Při Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se ke slovenské národnosti přihlásilo 162 578 osob (vyplnění národnosti nebylo povinné).[1]

Demografie

Vývoj počtu cizinců se slovenskou státní příslušností
Rok Obyv. ±% p.a.
2004 47 354 —    
2005 49 446 +4,42 %
2006 58 384 +18,08 %
2007 67 889 +16,28 %
2008 76 034 +12 %
2009 73 446 −3,4 %
2010 71 780 −2,27 %
2011 81 253 +13,2 %
2012 85 807 +5,6 %
2013 90 948 +5,99 %
2014 96 222 +5,8 %
Rok Obyv. ±% p.a.
2015 101 589 +5,58 %
2016 107 251 +5,57 %
2017 111 804 +4,25 %
2018 116 817 +4,48 %
2019 121 278 +3,82 %
2020 124 544 +2,69 %
2021 114 630 −7,96 %
2022 117 265 +2,3 %
2023 119 182 +1,63 %
2024 121 472 +1,92 %
Zdroj: ČSÚ[2]
Alexander Dubček a Václav Havel v listopadu 1989

Geografické usídlení etnika v Česku je celoplošné, ale se zřetelnými regionálními rozdíly. Větší míra koncentrace Slováků je v Moravskoslezském (42 357[kdy?]), Ústeckém (21 172[kdy?]), Jihomoravském (15 452[kdy?]), Středočeském (14 191[kdy?]), Karlovarském kraji (13 655[kdy?]) a v Praze (17 406[kdy?]), naopak nejnižší je ve venkovských oblastech ve vnitrozemí.[3][kdy?]

V uvedených krajích se jedná převážně o Slováky a jejich potomky, kteří osídlovali pohraničí po roce 1945; značnou měrou šlo o reemigranty z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do měst (např. Praha, Ostrava, Karviná) pak směřovala migrace za prací (na stavby, do těžkého průmyslu apod.).[3] V 60. a 70. letech 20. století přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ do řad stranického aparátu a armády.[3]

V roce 1991 čítala menšina na území dnešní ČR 314 000 osob.[3] Po rozdělení Československa došlo k výraznému snížení počtu, stále však Slováci zůstali nejpočetnější národnostní menšinou (zahraničního původu). Od 90. let směřuje významná migrace Slováků do největších českých měst za studiem a prací.

Podle údajů ze sčítání lidu z 26. března 2011 se v Česku hlásilo k slovenské národnosti 193 190 osob (1,47 % populace). Slovenská národnost tak po národnosti české (67,7 %) a moravské (5 %) tvořila třetí největší skupinu obyvatelstva podle národnosti.[4] Podle údajů z 31. května 2011 žilo v Česku 78 977 cizinců se státním občanstvím Slovenska, mající zde trvalý či jiný typ pobytu, což je stavělo na druhé místo po občanech Ukrajiny (115 496)[5].

Moravští Slováci

Podrobnější informace naleznete v článku Velké Slovensko.

V roce 1939 požadovala moravská kolaborantská organizace Národopisná Morava připojení jihovýchodní Moravy ke Slovenské republice s tím, že místní obyvatelé, tzv. Moravští Slováci, jsou také Slováci. Tato aktivita měla podporu na Slovensku a slovenská vláda vznesla vůči Německu požadavek na připojení části Moravy ke Slovensku. Německo však slovenskému požadavku nevyhovělo.

Moravští Slováci se za (národnostní) Slováky vesměs nepovažují, hlásí se zpravidla k české, případně moravské národnosti.

Reference

  1. ↑ Tab. 14 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle velikostních skupin obcí a krajů, podle obvyklého pobytu, Pohlaví: celkem, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Cizinci v ČR - 2024. Produkty [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Úřad vlády ČR: Slovenská národnostní menšina
  4. ↑ Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství Archivováno 22. 4. 2021 na Wayback Machine. - k 31. 5. 2011

Související články

Zdroj