Moravští Slováci

Moravští Slováci jsou v obecném smyslu původní obyvatelé moravské národopisné oblasti Slovácka a v širším pojetí také Valašska, tedy oblasti užívání východomoravských (neboli tzv. moravskoslovenských) nářečí. Přídomek „Moravští“ je nezbytný na odlišení od vlastních Slováků, neboť Moravští Slováci se řadí mezi Moravany (a národnostně se vesměs považují za Čechy). Odvozené termíny slovácký, Slovácko jsou naproti tomu samy o sobě odlišené od označení slovenský, Slovensko (takto ovšem pouze v češtině a slovenštině).

Moravští Slováci jsou jednou ze základních skupin tvořících Moravany, vedle Hanáků, Horáků, Lachů a případně Valachů. Udržují si silnou regionální identitu, zároveň s dále diferencovanou lokální identitou podle dílčích národopisných oblastí (Dolňáci, Horňáci, Zálešáci, Podlužáci apod.).

Jako Moravští Slováci se zpravidla neoznačují na Moravě žijící občané slovenské národnosti – to jsou obecně příslušníci slovenské menšiny v Česku. Ti mají na území Slovácka a Valašska podobné zastoupení jako v jiných částech Moravy. Jejich přítomnost tedy nemá souvislost s vymezením oblasti moravskoslovenských nářečí.

Velké Slovensko

Historickou a kulturní spřízněnost Moravských a „Slovenských“ Slováků se po vyhlášení protektorátu pokusili využít moravští iredentisté s podporou klerofašistického Slovenska. Slovensko proto oficiálně vzneslo požadavek na připojení jihovýchodní Moravy ke Slovensku a tím k vytvoření tzv. Velkého Slovenska. Tyto snahy se však nesetkaly s podporou nacistického Německa a Slovácko zůstalo součástí protektorátu.^[1]

Reference

Zdroj