Seznam čestných občanů města Hradce Králové
Seznam čestných občanů města Hradce Králové je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Hradce Králové.[1]
V roce 1948 ztratilo své čestné občanství po změně režimu celkem 11 osob. V roce 1990 došlo po další změně režimu k dalším rozsáhlým revizím seznamu. V rámci zkoumaných 37 osob bylo 11 osobám čestné občanství navráceno, dalším 11 bylo zachováno a 15 osobám bylo zrušeno.[2]
Státní okresní archiv radním města Hradce Králové v roce 2011 doporučil, aby zastupitelé znovu rozhodli o zrušení čestného občanství 15 osobám, které o ně měly přijít v roce 1990. Jednalo se o tyto osoby: sovětský diktátor J. V. Stalin, českoslovenští prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný, sovětský voják Valerij Dementěv, jenž údajně odminoval katedrálu sv. Ducha, sovětský maršál A. I. Jeremenko[3] nebo československý ministr školství a kulturní ideolog Gottwaldovy éry komunismu Zdeněk Nejedlý.[4] Nakonec bylo potvrzeno, že zrušení z roku 1990 bylo platné, což se ve výsledku týkalo 14 jmen.[3]
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Václav Kliment Klicpera
(1792–1859) |
říjen 1833 | dramatik, v Hradci Králové žil takřka 30 let, vedl gymnázium |
Moric Lüssner (1813–1891) | 16. května 1855 | vlastenec, státní úředník, regionální místopisec, vlastivědný pracovník, archeolog, v letech 1850–1854 komisař hejtmanství v Hradci Králové[5] |
Jan Nepomuk Eiselt (1807–1886) | 14. ledna 1861 | lékař, „městský fyzik“; za vlídnost a ochotu k nemocným všeho stavu, zvláště pak chudým a za zásluhy o dějepisné památky našeho města[2] |
Antonín rytíř ze Schmerlingů (?–?) | 9. března 1861 | císařský tajný rada, ministr; za pilnou péči, kterou měl a za vznik a rozkvět ústavy[2] |
Anton Forgách (1819–1885) | 9. března 1861 | místodržitel v Království Českém; za laskavost a vzornou spravedlnost, kterou projevoval ke každé osobě i každému stavu a k oběma národnostem[2] |
František Palacký (1798–1876) | 16. dubna 1861 | historiograf Království Českého; za zásluhy o vzkříšení a nový rozkvět národa českého a literatury jeho a za sepsání jeho slavných dějin[2] |
František Ladislav Rieger (1818–1903) | 16. dubna 1861 | zemský poslanec, doktor práv; za zásluhy o život a nový rozkvět českého národu a literatury jeho[2] |
Richard Belcredi (1823–1902) | 30. ledna 1866 | c.k. státní ministr, ministerský předseda Rakouska a český místodržící; za zásluhy o úpravu státoprávních otázek[2] |
Jan Nepomuk Rais (1803–1885) | 27. března 1877 | děkan kapituly katedrály sv. Ducha; za 37leté působení ve městě zdejším[2] |
Karel Collino (1818–1892) | 4. prosince 1885 | purkmistr města Hradce Králové; za dlouholeté působení v městské radě[2] |
Eduard Prašinger (1826–1895) | 15. října 1891 | kapitulní děkan, generální vikář; za 25 let v městském zastupitelstvu a 40 let kněžského a 25 let kanovnického jubilea[2] |
Josef Jan Evangelista Hais (1829–1892) | 31. října 1891 | královéhradecký biskup; za zásluhy o město a obecné dobro a 40 let kněžského jubilea[2] |
Václav František Červený (1819–1896) | 22. dubna 1892 | továrník, výrobce hudebních nástrojů, člen zastupitelstva; za zásluhy v městském zastupitelstvu a 50. jubileu činnosti továrnické[2] |
Václav Vladivoj Tomek (1818–1905) | 18. prosince 1892 | univerzitní profesor, rodák z Hradce Králové; za vynikající práce o českých dějinách, při příležitosti jeho instalace prvním rektorem české university 19. 12. 1882[2] |
Jan Harrach (1828–1909) | 15. května 1897 | c.k. komoří, tajný rada; za zásluhy o uskutečnění asanačního zákona pro město Hradec Králové[2] |
František Sláma (1850–1917) | 15. května 1897 | říšský a zemský poslanec; za zásluhy o uskutečnění asanačního zákona pro město Hradec Králové[2] |
Karel Adámek (1840–1918) | 25. února 1908 | spisovatel, národopisec, politik, přísedící zemského výboru; zasloužil se o stavbu městského muzea opatřením podpor ze zemských prostředků[2] |
Karel Teubner (?–?) | 25. února 1908 | velkostatkář ve Vídni, rodák z Hradce Králové, založil nadaci pro královéhradecké chudé a studující[2] |
Josef Doubrava (1852–1921) | 14. července 1916 | královéhradecký biskup |
Alois Jirásek (1851–1930) | 18. dubna 1918 | spisovatel[6] |
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) | 29. října 1918 | první československý prezident; jako osvoboditel a zakladatel československého státu[2] |
Karel Kramář (1860–1937) | 29. října 1918 | první předseda vlády Československa; za zásluhy o dosažení samostatnosti československého státu[2] |
František Staněk (1867–1936) | 29. října 1918 | ministr veřejných prací ve vládě Karla Kramáře |
Václav Klofáč (1868–1942) | 29. října 1918 | novinář, politik, ministr národní obrany ve vládě Karla Kramáře; za zásluhy o dosažení samostatnosti československého státu[2] |
Gustav Habrman (1864–1932) | 29. října 1918 | ministr školství a národní osvěty ve vládě Karla Kramáře; za zásluhy o dosažení samostatnosti československého státu[2] |
František Ulrich (1859–1939) | 25. listopadu 1921 | dlouholetý starosta města (1859–1929), advokát, poslanec |
Louis Léger (1843–1923) | 5. ledna 1923 | francouzský spisovatel a slavista |
Ignát Herrmann (1854–1935) | 24. ledna 1923 | spisovatel, humorista, redaktor, dětství prožil v Hradci Králové, do města se vracel[7] |
Ferdinand Foch (1851–1929) | 16. května 1923 | francouzský důstojník, maršál, hrdina první světové války |
Adolf Černý (1864–1952) | 18. srpna 1924 | učitel, diplomat, slavista, rodák z Hradce Králové |
Leopold Batěk (1856–1936) | 13. června 1927 | lékař v Hradci Králové, náměstek starosty Františka Ulricha, městský rada pro zdravotnictví, divadlo a kulturu; za zásluhy o rozkvět města[2] |
Edvard Beneš (1884–1948) | 9. února 1946 (poprvé 27. října 1937) | prezident republiky; jako spolutvůrce obnovené československé samostatnosti[2] |
Ludvík Svoboda (1895–1979) | 9. února 1946[8] | ministr národní obrany, později prezident republiky |
Josef David (1884–1968) | 29. listopadu 1946 | předseda Národního shromáždění (1946–1948) |
Jan Šrámek (1870–1956) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | náměstek předsedy vlády, předseda londýnské exilové vlády |
Ján Ursíny (1896–1972) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | náměstek předsedy vlády (místopředseda vlády) |
Jan Masaryk (1886–1948) | 29. listopadu 1946 | ministr zahraničních věcí |
Hubert Ripka (1895–1958) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | politik, novinář, ministr zahraničního obchodu (1945–1948) |
Jaroslav Stránský (1884–1973) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | ministr školství a osvěty |
Bohumil Laušman (1903–1963) | 29. listopadu 1946 | ministr průmyslu |
Ivan Pietor (1904–1977) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | ministr dopravy |
Antonín Hasal (1893–1960) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | přednosta vojenské kanceláře presidenta |
František Hála (1893–1952) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | kněz, politik, blízký spolupracovník Jana Šrámka, ministr pošt (1945–1948), v únoru 1948 podal spolu s ostatními demokratickými ministry demisi. |
Adolf Procházka (1900–1970) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | právník, politik, ministr zdravotnictví; v únoru 1948 podal spolu s ostatními demokratickými ministry demisi. |
Václav Majer (1904–1972) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | ministr výživy, v únoru 1948 podal spolu s ostatními demokratickými ministry demisi. |
Vlado Clementis (1902–1952) | 29. listopadu 1946 | státní tajemník na ministerstva zahraničních věcí |
Mikuláš Ferjenčík (1904–1988) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | státní tajemník na ministerstvu národní obrany |
Ján Lichner (1897–1979) | 28. ledna 1997 (poprvé 29. listopadu 1946) | státní tajemník na ministerstvu zahraničního obchodu |
Clement Attlee (1883–1967) | 21. června 1947 | předseda vlády Velké Británie (1945–1951) |
Franklin Delano Roosevelt (1882–1945) | 21. června 1947 (in memoriam) | president USA (1933–1945) |
Giovanni Sisto (1916–1994) | 28. srpna 1964 | president provincie Alessandria, Itálie, regionu se stejnojmenným partnerským městem Hradce Králové[9] |
Vladimír Remek (* 1948 ) | 5. ledna 1979 | československý kosmonaut |
Zdeněk Mládek (?–?) | 9. října 1990 | podnikatel |
Viktor Fischl (1912–2006) | 24. června 1992 | spisovatel, izraelský diplomat, rodák z Hradce Králové |
Antonín Fingerland (1900–1999) | 10. prosince 1996 | přednosta patologické kliniky LF UK |
Václav Snítil (1928–2015) | 24. února 1998 | houslový virtuóz |
Jaroslav Procházka (1913–2003) | 17. prosince 2002 | chirurg, přednosta chirurgie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy |
Karel Otčenášek (1920–2011) | 22. února 2005 | biskup královéhradecký |
Vladimír Pilař (1926–2008) | 28. března 2006 | houslař, rodák z Hradce Králové |
Jaromír Emr (1918–2013) | 29. ledna 2008 | ortoped |
Dominik Duka (* 1943) | 27. dubna 2010 | biskup královéhradecký, arcibiskup pražský, rodák z Hradce Králové |
Zbyněk Hejda (1930–2013) | 31. května 2011 | básník, signatář Charty 77, rodák z Hradce Králové[4] |
Pavel Wonka (1953–1988) | 27. září 2011 (in memoriam) | disident, poslední oběť komunistického režimu, zemřel v roce 1988 ve věznici v Hradci Králové[10] |
Soňa Červená (1925–2023) | 28. února 2012 | operní pěvkyně a herečka; první žena, jíž bylo uděleno čestné občanství v Hradci Králové[11] |
Jiří Hilmar (* 1937) | 26. března 2013[12] | sochař, malíř a grafik, rodák z Hradce Králové |
Vladimír Preclík (1929–2008) | 29. března 2017 (in memoriam) | český sochař, malíř, řezbář a spisovatel, vysokoškolský pedagog, předseda uměleckého spolku Mánes, rodák z Hradce Králové, návrhy na udělení neschváleny v letech 1999 a 2005[13][14] |
Karel Čapek (1890–1938) | 30. dubna 2019 (in memoriam)[15] | spisovatel, novinář a dramatik;
v Hradci Králové strávil čtyři roky (1901–1905), které ovlivnily jeho postoje i tvorbu. Studoval C. k. vyšší gymnázium, bydlel na Malém náměstí s babičkou[15] |
Odkazy
Reference
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w ZIMMERMANN, P. Kniha se jmény slovutných mužů. Pochodeň [online]. 1990-11-03 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Hradec Králové zrevidoval seznam svých čestných občanů. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Hradec proškrtá seznam čestných občanů, zůstal v něm Masaryk i Stalin. iDNES.cz [online]. 2011-05-12 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Listář východočeský. Vlastivědný sborník východočeský [online]. 1934 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ HRADEC KRÁLOVÉ [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ MALINA, Jiří. Podle koho se jmenují. Puls zpravodaj MěstNV Hradec Králové [online]. 1987 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Čestná občanství :: Ludvik-svoboda. www.ludviksvoboda.cz [online]. 2020-09-20 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, R. Osm set let Alessandrie. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1968 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Wonka se posmrtně stane čestným občanem Hradce Králové. iROZHLAS [online]. 2011-09-28 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Soňa Červená se stala první čestnou občankou Hradce Králové | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2012-03-28 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Hilmar je dalším čestným občanem města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ HRADECKRALOVE.CZ. Zastupitelé po tahanicích čestné občanství pro sochaře Preclík nepodpořili | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Sochař Vladimír Preclík in memoriam čestným občanem Hradce Králové. Hradecký deník. 2017-03-29. Dostupné online [cit. 2023-12-21].
- ↑ a b Dalším čestným občanem Hradce Králové je Karel Čapek. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam čestných občanů města Hradce Králové na Wikimedia Commons