Louis Léger

Louis Leger
Rodné jméno Louis Paul Marie Leger
Narození 4. ledna 1843
Toulouse
Úmrtí 30. dubna 1923 (ve věku 80 let)
rue de Boulainvilliers
Místo pohřbení Hřbitov Montmartre
Povolání jazykovědec, spisovatel, profesor, překladatel, folklorista, historik a slavista
Ocenění rytíř Řádu čestné legie (1888)
důstojník Řádu čestné legie (1901)
Legerova
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Louis Léger (1895)

Louis Léger (13. ledna 1843 Toulouse – 30. dubna 1923 Paříž) byl francouzský spisovatel a slavista.

Byl žákem Aleksandera Chodźka na Collège de France a v letech 1885–1923 zde sám zastával místo profesora langue et littérature slaves, tj. slovanských jazyků a literatury (pozici, která zde byla zřízena roku 1840 pro Adama Mickiewicze). Již v mládí podlehl módní polské vlně, zanechal studia práv a pustil se do studia slovanských jazyků. V roce 1864 poprvé navštívil Prahu a později plynule hovořil i psal česky. V roce 1872 odjel z pověření francouzské vlády do Ruska, což jej výrazně ovlivnilo.[1]

Věnoval se především počátkům slovanských dějin, mytologii a folkloristice a jeho práce se staly klíčovým zdrojem informací pro další západní autory. Ve svém díle zastával pozice panslavismu, soustavně se však zabýval i českými tématy.

8. ledna 1923, v předvečer 80. narozenin, byla na jeho počest pojmenována Legerova ulice v Praze (do té doby se nazývala Táborská).[2]

Léger také inicioval stavbu nového pomníku českému králi Janu Lucemburskému v Crécy, jenž byl odhalen v roce 1905.[3]

Dílo

  • La Crise autrichienne, Paris, 1868
  • Histoire de Autriche-Hongrie, Paris, 1879
  • Cours de Louis Léger, leçon d’ouverture au Collège de France, Revue bleue politique et littéraire, 1885
  • La Bulgarie, Paris, 1885
  • Nouvelles études slaves histoire et littérature, 1886
  • Russes et Slaves, études politiques et littéraires, Hachette, 1890
  • Le monde slave, études politiques et littéraires, Hachette, 1902
  • Nicolas Gogol, 1913
  • Moscou, 1910

České překlady

  • Paměti slavomilcovy, přel. Zorev, Praha, 1907

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hrabová, Libuše. „Louis Leger – slavofil“. ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS. FACULTAS PHILOSOPHICA, HISTORICA 27 – 1996. publib.upol.cz [online]. [cit. 2011-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-07. 
  2. ↑ Ústřední správní komise hlav. města Prahy. Národní listy. 1923-01-09, roč. 63, čís. 7, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-19]. 
  3. ↑ Nový pomník českého krále Jana Lucemburského v Kresčaku. Světozor. Praha: J. Otto, 20. 10. 1905, roč. 6, č. 2, s. 26.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Leger na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Louis Léger
  • Návštěva Prahy r. 1912: Louis Leger v Praze. Národní politika. 1912-06-27, roč. 30, čís. 175, s. 6. Dostupné online [cit. 2011-01-19]. 
  • Medailon k 80. narozeninám: WEINGART, Miloš. Louis Leger. Národní listy. 1923-01-13, roč. 63, čís. 11, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-19]. 
  • Nekrolog v Národních listech: Louis Leger. Národní listy. 1923-05-02, roč. 63, čís. 119, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-11-19]. 
  • (francouzsky) (slovensky) Antoine Marès, Louis Léger et Ernest Denis, Profil des deux bohémisants français au XIXe siècle, in Bohumila Ferenuhová, La France et l'Europe centrale (1867-1914) / Francúzsko a stredná Európa (1867-1914), Slovanské stúdie n° 2 (actes du colloque des historiens tchèques, slovaques et français à Bratislava les 12 et 13 novembre 1992). Academic Electronic Press, Bratislava, 1995 ISBN 80-967366-6-3
  • Velvyslanec Slovanů ve světě Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní informace o Légerově životě, citace z málo známé korespondence.

Zdroj