Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel

Toto je seznam všech čínských administrativních jednotek seřazených podle počtu obyvatel. Zahrnuje všechny provincie, autonomní oblasti, přímo spravovaná města a zvláštní administrativní oblasti pod správou Čínské republiky (1912–1949) nebo Čínské lidové republiky (od 1949 do současnosti).

Údaje podle sčítání lidu

Administrativní jednotka 2020
[1] 		2010
[2] 		2000
[3] 		1990
[4] 		1982
[5] 		1964
[6] 		1954
[7] 		1947
[8] 		1936-37
[9] 		1928
[10] 		1912
[11]
Čína Čínská lidová republika[Pozn 1] 1,419,993,000 1,347,339,000 1,273,050,000 1,160,017,381 1,031,882,511 723,070,269 601,938,035
Čínská republika Čínská republika[Pozn 2] 457,111,000 469,203,000 464,904,000 410,143,000
Kuang-tung[Pozn 3][Pozn 4] 126,012,510 104,303,132 85,225,007 62,829,236 59,299,220 42,800,849 34,770,059 27,210,000 32,453,000 32,428,000 28,011,000
Šan-tung[Pozn 5][Pozn 6] 101,527,453 95,793,065 89,971,789 84,392,827 74,419,054 55,519,038 48,876,548 38,865,000 38,100,000 28,672,000 30,989,000
Che-nan 99,365,519 94,023,567 91,236,854 85,509,535 74,422,739 50,325,511 44,214,594 29,654,000 34,290,000 30,566,000 28,518,000
S’-čchuan[Pozn 7] 83,674,866 80,418,200 82,348,296 107,218,173 99,713,310 67,956,490 62,303,999 47,437,000 52,706,000 47,992,000 48,130,000
Ťiang-su[Pozn 8][Pozn 9] 84,748,016 78,659,903 73,043,577 67,056,519 60,521,114 44,504,608 41,252,192 36,080,000 36,469,000 34,126,000 32,283,000
Che-pej[Pozn 10][Pozn 11][Pozn 12] 74,610,235 71,854,202 66,684,419 61,082,439 53,005,876 45,687,781 35,984,644 28,719,000 28,644,000 31,232,000 26,658,000
Chu-nan 66,444,864 65,683,722 63,274,173 60,659,754 54,008,851 37,182,286 33,226,954 25,558,000 28,294,000 31,501,000 27,617,000
An-chuej 61,027,171 59,500,510 58,999,948 56,180,813 49,665,724 31,241,657 30,343,637 22,462,000 23,354,000 21,715,000 16,229,000
Chu-pej[Pozn 13] 58,300,000 57,237,740 59,508,870 53,969,210 47,804,150 33,709,344 27,789,693 20,976,000 25,516,000 26,699,000 29,590,000
Če-ťiang 64,567,588 54,426,891 45,930,651 41,445,930 38,884,603 28,318,573 22,865,747 19,959,000 21,231,000 20,643,000 21,440,000
Kuang-si[Pozn 14] 50,126,804 46,026,629 43,854,538 42,245,765 36,420,960 20,845,017 19,560,822 14,636,000 13,385,000 13,648,000 7,879,000
Jün-nan 47,209,277 45,966,239 42,360,089 36,972,610 32,553,817 20,509,525 17,472,737 9,066,000 12,042,000 13,821,000 9,468,000
Ťiang-si 45,188,635 44,567,475 40,397,598 37,710,281 33,184,827 21,068,019 16,772,865 12,507,000 15,805,000 20,323,000 23,988,000
Liao-ning[Pozn 15][Pozn 16][Pozn 17] 42,591,407 43,746,323 41,824,412 39,459,697 35,721,693 26,946,200 18,545,147 10,007,000 15,254,000 15,233,000 12,133,000
Fu-ťien 41,540,086 36,894,216 34,097,947 30,097,274 25,931,106 16,757,223 13,142,721 11,143,000 11,756,000 10,071,000 15,849,000
Šen-si[Pozn 18] 39,528,999 37,327,378 35,365,072 32,882,403 28,904,423 20,766,915 15,881,281 10,011,000 9,780,000 11,802,000 9,364,000
Chej-lung-ťiang[Pozn 19][Pozn 20] 31,850,088 38,312,224 36,237,576 35,214,873 32,665,546 20,118,271 11,897,309 2,844,000 3,751,000 3,725,000 2,029,000
Šan-si 34,915,616 37,022,111 32,471,242 28,759,014 25,291,389 18,015,067 14,314,485 15,247,000 11,601,000 12,228,000 10,082,000
Kuej-čou 38,562,148 35,806,468 35,247,695 32,391,066 28,552,997 17,140,521 15,037,310 10,174,000 9,919,000 14,746,000 9,665,000
Čchung-čching[Pozn 7][Pozn 21] 32,054,159 28,846,170 30,512,763 * * * * 986,000 * * *
Ťi-lin 24,073,453 27,462,297 26,802,191 24,658,721 22,560,053 15,668,663 11,290,073 6,465,000 7,354,000 7,635,000 5,580,000
Kan-su[Pozn 22] 25,019,831 25,575,254 25,124,282 22,371,141 19,569,261 12,630,569 12,928,102 7,091,000 6,716,000 6,281,000 4,990,000
Vnitřní Mongolsko[Pozn 14] 24,049,155 24,706,321 23,323,347 21,456,798 19,274,279 12,348,638 6,100,104 * * * *
Šanghaj[Pozn 8][Pozn 21] 24,870,895 23,019,148 16,407,734 13,341,896 11,859,748 10,816,458 6,204,417 4,630,000 3,727,000 * *
Sin-ťiang[Pozn 14] 25,852,345 21,813,334 18,459,511 15,155,778 13,081,681 7,270,067 4,873,608 4,047,000 4,360,000 2,552,000 2,098,000
Peking[Pozn 23][Pozn 11][Pozn 21] 21,893,095 19,612,368 13,569,194 10,819,407 9,230,687 7,568,495 2,768,149 1,722,000 1,551,000 * *
Tchien-ťin[Pozn 12][Pozn 21] 13,866,009 12,938,224 9,848,731 8,785,402 7,764,141 * 2,693,831 1,773,000 1,218,000 * *
Chaj-nan[Pozn 3] 10,081,232 9,261,518 7,559,035 6,557,482 * * * * * * *
Hongkong Hongkong[Pozn 24] 7,474,200 7,061,200 6,708,389
Ning-sia[Pozn 22][Pozn 14] 7,202,654 6,176,900 5,486,393 4,655,451 3,895,578 * * 759,000 978,000 1,450,000 303,000
Čching-chaj 5,923,957 5,626,722 4,822,963 4,456,946 3,895,706 2,145,604 1,676,534 1,308,000 1,196,000 619,000 368,000
Tibet[Pozn 14][Pozn 25] 3,648,100 3,002,166 2,616,329 2,196,010 1,892,393 1,251,225 1,273,969
Macao Macao[Pozn 24] 683,218 552,503 435,235
Že-che[Pozn 26] * * * * * * 5,160,822 6,197,000 6,593,000 4,630,000
Si-kchang[Pozn 27] * * * * * * 3,381,064 1,697,000 890,000 *
Čachar[Pozn 28] * * * * * * * 2,186,000 1,997,000 1,622,000
Suej-jüan[Pozn 29] * * * * * * * 2,233,000 2,124,000 630,000
Nanking[Pozn 9][Pozn 21] * * * * * * * 1,114,000 * *
Čching-tao[Pozn 5][Pozn 21] * * * * * * * 851,000 * *
Si-an[Pozn 30][Pozn 18][Pozn 21] * * * * * * * 628,000 * *
Tung-šeng[Pozn 19] * * * * * * * * * *
Wej-chaj[Pozn 6] * * * * * * * 222,000 * *
Liao-tung[Pozn 31][Pozn 32] * * * * * * * 2,992,000 * *
Liao-pej[Pozn 33] * * * * * * * 4,629,000 * *
Sung-ťiang[Pozn 34] * * * * * * * 2,571,000 * *
Chej-ťiang[Pozn 35] * * * * * * * 1,841,000 * *
Nen-ťiang[Pozn 36] * * * * * * * 3,333,000 * *
Sing-an[Pozn 37] * * * * * * * 328,000 * *
Kanton[Pozn 4] * * * * * * * 1,128,000 * *
Wu-chan[Pozn 38][Pozn 13][Pozn 21] * * * * * * * 722,000 * *
Šen-jang[Pozn 16][Pozn 21] * * * * * * * 1,021,000 * *
Ta-lien[Pozn 39][Pozn 17][Pozn 21] * * * * * * * 544,000 * *
Charbin[Pozn 20][Pozn 21] * * * * * * * 760,000 * *
Tchaj-wan[Pozn 40] 7,591,298

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Obyvatelstvo Čínské lidové republiky včetně Hongkongu a Macaa
  2. ↑ Obyvatelstvo Čínské republiky, neboli Tchaj-wanu
  3. ↑ a b Provincie Chaj-nan byla součástí provincie Kuang-tung do roku 1988
  4. ↑ a b Kanton byl v letech 1947–1954 z provincie Kuang-tung vyčleněn
  5. ↑ a b Čching-tao bylo součástí provincie Šan-tung do roku 1929; poté znovu od 1949
  6. ↑ a b Wej-chaj (také¨známá jako Wej-chaj-wej), ustavena roku 1930; rozpušena v roce 1945, poté součástí Šan-tungu
  7. ↑ a b Čchung-čching byl součástí provincie S’-čchuan do roku 1939 a poté znovu v letech 1954–1997
  8. ↑ a b Šanghaj byla součástí provincie Ťiang-su do roku 1927
  9. ↑ a b Nanking byl součástí provincie Ťiang-su do roku 1927, poté znovu od roku 1952
  10. ↑ Che-pej byla do roku 1928 známá jako Č’-li
  11. ↑ a b Peking byl součástí Che-peje do roku 1928
  12. ↑ a b Tchien-ťin byl součástí Che-peje do roku 1928 a znovu v letech 1954–1967
  13. ↑ a b Wu-chan (Chan-kou) byl součástí Chu-peje do roku 1927, znovu od roku 1949
  14. ↑ a b c d e Autonomní oblast
  15. ↑ Do roku 1929 zvaný Feng-tchien
  16. ↑ a b Šen-jang součástí provincie Liao-ning do roku 1947, poté znovu od roku 1954
  17. ↑ a b Ta-lien součástí provincie Liao-ning do roku 1947, poté znovu od 1954
  18. ↑ a b Si-an součástí provincie Šen-si do roku 1947, poté znovu od roku 1954
  19. ↑ a b Zřízen v roce 1923, od roku 1932 součástí Mandžuska/nyní Chej-lung-ťiangu.
  20. ↑ a b Součástí provincie Chej-lung-ťiang od roku 1954.
  21. ↑ a b c d e f g h i j k Přímo spravované město
  22. ↑ a b Do roku 1929 a poté v letech 1954–1958 součást Kan-su
  23. ↑ V letech 1928–1949 nazýván Pej-pching
  24. ↑ a b Zvláštní administrativní oblast
  25. ↑ V letech 1912–1951 spravován samostatným Tibetem, poté součást Čínské lidové republiky
  26. ↑ Provincie v letech 1928–1955, poté rozdělena mezi Che-pej, Liao-ning a Vnitřní Mongolsko
  27. ↑ Provincie v letech 1939–1955, poté rozděleno mezi S’-čchuan a Tibet
  28. ↑ Provincie v letech 1928–1952, poté rozdělena mezi Vnitřní Mongolsko, Peking a Che-pej.
  29. ↑ Provincie v letech 1928–1954, poté součást Vnitřního Mongolska
  30. ↑ V letech 1933–1943 zvaný Si-ťing
  31. ↑ V letech 1947–1949 zvaný An-tung.
  32. ↑ Vyčleněn z provincie Liao-ning v roce 1947, poté znovu jeho součástí od roku 1954
  33. ↑ Vyčleněn z provincie Liao-ning roku 1947, poté roku 1949 zpětně rozdělen mezi Liao-ning a také Vnitřní Mongolsko.
  34. ↑ Vyčleněn z provincie Ťi-lin v roce 1947, poté roku 1955 začleněn do provincie Chej-lung-ťiang.
  35. ↑ Vyčleněn z provincie Ťi-lin v roce 1947, poté roku 1949začleněn do provincie Sung-ťiang.
  36. ↑ Vyčleněn z provincie Chej-lung-ťiang. v roce 1947, jeho součástí znovu od roku 1949.
  37. ↑ Vyčleněn z provincie Chej-lung-ťiang roku 1947, poté roku 1949 začleněn do Vnitřního Mongolska.
  38. ↑ Část Wu-chanu zvaná Chan-kchou.
  39. ↑ Ta-lien byl v letech 1950–1954 zván Lü-ta (Ljuda).
  40. ↑ Součást Japonského císařství v letech 1895–1945, poté spravován Čínskou republikou

Reference

  1. ↑ Main Data of the Seventh National Population Census [online]. National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 11, 2021. (anglicky) 
  2. ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census [online]. National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 27, 2013. (anglicky) 
  3. ↑ National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-29. (anglicky) 
  4. ↑ National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-19. (anglicky) 
  5. ↑ National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-10. (anglicky) 
  6. ↑ National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-14. (anglicky) 
  7. ↑ National Bureau of Statistics of China. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-05. (anglicky) 
  8. ↑ [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-13. (anglicky) 
  9. ↑ [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. (anglicky) 
  10. ↑ [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. (anglicky) 
  11. ↑ [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. (anglicky) 

Zdroj