Satí (obřad)

Satí (v sanskrtu dobrá žena nebo ctnostná žena)^[1] je védský zvyk, spočívající v rituálním sebeupálení vdovy spolu s tělem jejího mrtvého manžela. Výsledky uvádí Garuda Purána 2.4.90-100. Podle verše 93 taková žena zůstane v nebi s manželem po dobu vlády 14 Indrů, tj. jednu kalpu.

Hindské ženy pokládaly satí za privilegium a často bojovaly o právo na takovou smrt. Žena, která Satí nepodstoupila, již neuzavřela manželství a žila v celibátu, často s oholenou hlavou.

Historie

Název je odvozený ode jména bohyně Satí, ženy (šakti) boha Šivy, která jako první provedla sebeupálení na protest proti urážce Šivy jejím otcem Dakšou.^[2] Britští kolonialisté provádění tohoto rituálního obřadu v roce 1829 úředně zakázali,^[3][4] neboť byl považován za nehumánní a býval i zneužíván příbuznými, kteří do něj vdovu nutili. I přesto v něm Indové i nadále pokračovali.^[5]

Doložené případy upálení vdov v Indii (20.–21. století)

Ve 20. století avšak došlo v Indii i nadále k několika provedení tohoto zakázaného rituálního obřadu, a to např. v Rádžastánu na severu země, či Madhjapradéši v centrální části země:

1. V případě prvním se jednalo o Rúp Kánvárovou, 18letou dívku z vesnice Deorala v Rádžastánu, jejíž nečekaná smrt na hranici v roce 1987 šokovala celou zemi.^[6]
2. V případě druhém se jednalo o 65letou ženu, Kuttu Baiovou, z regionu Panna v Madhjapradéši, jejíž záchraně v roce 2002 zase navzdory zasahujícím policistům vzdorovali sami místní vesničané, a to dokonce v počtu 4000 lidí.^[7]
3. V případě třetím se jednalo o upálení ženy jménem Janakrani, ke kterému došlo v roce 2006 ve vesnici Tuslipar ve svazovém státě Madhjapradéš.^[8]

Poznámky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Satí na Wikimedia Commons

Zdroj