Rudolf Svatoš

Svatoš Rudolf
Narození 30. října 1905
Přelovice
Úmrtí 24. října 1942 (ve věku 36 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Michelská ulice čp. 464, Praha-Krč (dnes Pod dálnicí 464/22, Praha-Michle).
Povolání praktikant, akviziční úředník a společník
Zaměstnavatelé Vyskočil, Svatoš a spol.
Choť Marie Svatošová
Děti Eva Svatošová (* 1940)
Příbuzní Josef Svatoš (bratr, 1896-1942), František Svatoš (bratr, 1902-1942), Marie Svatošová rozená Sovíková (švagrová, 1904-1942)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Svatoš (30. října 1905 Přelovice24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatel výsadku Anthropoid a Out Distance popravený nacisty.

Život

Rudolf Svatoš se narodil 8. listopadu 1896 v Přelovicích do rodiny Josefa Svatoše a Kateřiny Svatošové, rozené Slavíkové. Měl dva bratry: Josefa Svatoše (* 8. listopadu 1896 Přelovice) a Františka Svatoše (* 14. března 1902 Přelovice). Pracoval jako praktikant, akviziční úředník a společník firmy Vyskočil, Svatoš a spol. ve výrobě krámského a výkladního zařízení v Přístavní ulici v Praze-Holešovicích. S manželkou Marií Svatošovou rozenou Novou (* 19. června 1912 Praha) měl dcerku Evu (* 1940). Rodina bydlela v Michelské ulici čp. 464 v Praze-Krči[1][2] (dnes Pod dálnicí 464/22, Praha-Michle).[3]

Jeho starší bratr Josef Svatoš, který pracoval jako kancelářský revident a bydlel v Melantrichově ulici čp. 463 v blízkosti Staroměstského náměstí, se během německé okupace Čech, Moravy a Slezska zapojil do protiněmeckého odboje. V první polovině roku 1942 v Josefově bytě přespávali parašutisté z výsadků Anthropoid a Out Distance. Rudolf Svatoš patřil stejně jako jeho bratr do podpůrné sítě parašutistů.[1]

Zatčení, smrt

Stejně jako mnohým dalším se mu stala osudnou zrada Karla Čurdy dne 16. června 1942. Jeho bratr Josef Svatoš byl zatčen s manželkou ještě týž den, pro Rudolfa Svatoše a jeho ženu si gestapo přišlo hned následujícího dne, tj. 17. června 1942. Zatčení neunikl ani bratr František. Z policejní vazby v Praze byli Svatošovi deportováni do Malé pevnosti Terezín, dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti. Po transportu do koncentračního tábora Mauthausen byli všichni dne 24. října 1942 v zastřeleni.[1][2]

Dvouletá dcera Eva byla vězněna v internačních táborech v Praze na Jenerálce, ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí, kde se dožila konce války.[2]

Připomínka

  • Jeho jméno (Svatoš Rudolf *30. 10. 1905) a jména příbuzných jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[4]
  • Pamětní deska věnovaná připomínce manželů Rudolfa a Marie Svatošových je umístěna na domě na adrese: Pod dálnicí 464/22, Praha 4 - Michle. Na pamětní desce je nápis: ZDE ŽILI A / V MAUTHAUSENU DOTRPĚLI / RUDOLF SVATOŠ / * 25. X. 1905 + 24. X. 1942 / MARIE SVATOŠOVÁ ROZ. NOVÁ / * 18. IV. 1912 + 26. I. 1943 / VZPOMÍNÁME RODIČE A EVA. (V datu narození Marie Svatošové rozené Nové je zjevná chyba, správně má být 19. VI. 1912. V datu narození Rudolfa Svatoše je zjevně chyba, správně má být 30. X. 1905).[5]
  • Jména manželů Rudolfa a Marie Svatošových a dalších příbuzných jsou uvedena na pamětní desce v průjezdu domu v ul. Melantrichova 463/15, Praha 1, kde bydlel jeho bratr Josef s manželkou.[6]
  • Po rodině Svatošových byla v roce 2020 pojmenována ulice Svatošových v pražských Vysočanech.[7]
  • Na sloupu veřejného osvětlení v ohybu ulice Svatošových v pražských Vysočanech je pod červenou cedulí s názvem ulice umístěna také modrá smaltovaná dodatková informační uliční cedule s textem: "Rodina Svatošových – patřila mezi nejobětavější podporovatele operace ANTHROPOID. Marie Svatošová (* 6. 10. 1904) se sestrou Zdeňkou Janíkovou (* 11. 4. 1909), manželem Josefem Svatošem (* 8. 11. 1896), jeho bratry Františkem Svatošem (* 14. 3. 1902), Rudolfem Svatošem (* 30. 10. 1905) a jeho manželkou Marií Svatošovou (* 19. 6. 1912) byli všichni zavražděni Němci 24. 10. 1942 a 26. 1. 1943 v KT Mauthausen."[8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 
  3. ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2614-9. OCLC 971028154 OCLC: ocn971028154. 
  4. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  5. Pamětní deska Rudolf a Marie Svatošovi. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  6. Pamětní deska rodina Svatošova. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  7. Smržových a Svatošových. Dvě ulice v Praze nesou jména odbojářů z heydrichiády. iROZHLAS [online]. 2020-09-11 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  8. Svatošovi – Na sloupu veřejného osvětlení ul. Svatošových, Praha 9 – Vysočany – Pamětní desky v Praze [online]. 2021-02-20 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.

Zdroj