Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou
Pohled na obec od západu
Pohled na obec od západu
Znak obce Ruda nad MoravouVlajka obce Ruda nad Moravou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Šumperk
Obec s rozšířenou působností Šumperk
(správní obvod)
Okres Šumperk
Kraj Olomoucký
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 588 (2023)[1]
Rozloha 24,98 km²[2]
Nadmořská výška 325 m n. m.
PSČ 789 63
Počet domů 947 (2021)[3]
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa obecního úřadu 9. května 40
789 63 Ruda nad Moravou
obec@ruda.cz
Starosta Bronislav Drozd
Oficiální web: www.ruda.cz
Ruda nad Moravou
Ruda nad Moravou
Další údaje
Kód obce 540978
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ruda nad Moravou (německy Eisenberg[4]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Morava.

Historie

Ještě před prvním osídlením obce zde vedla kupecká stezka z Olomouce až k Baltskému moři (tzv. Jantarová stezka). Nasvědčuje tomu větší nález římských mincí (jedna mince z let 96117 n.l.) při kopání železniční trati u Bohdíkova. U Hrabenova bylo nalezeno hadcové kladívko z doby kamenné.

První osada byla zřejmě založena horníky, kteří v okolí dobývali železnou rudu, čímž vznikl český název Ruda. První písemná zmínka obce je z roku 1350, kdy se latinsky nazývala Ferreus Mons a byla v majetku pánů ze Šternberka i s okolními vesnicemi[5]. V té době již stál v Rudě kostel a fara.[6]

Roku 1392 připadlo rudské panství moravskému markraběti Joštovi, který roku 1397 dal panství do zemských desek Petru z Kravař. Po jeho smrti (roku 1441) se panství dostalo do rukou strážnické linii pánů z Kravař. Jiří z Kravař prodal Rudu roku 1447 i s Velkou a Malou Hosticí, Janoušovem, Lhotou, Komňátkou, Raškovem, 4 hamry se statkem Zábřehem a Kláštercem Janu staršímu Tunklovi z Brníčka.

Rudské panství k němuž náležela i Březná a Písařov získává v roce 1509 Mikuláš mladší Trčka z Lípy. Ten vyměnil roku 1512 Rudu, Třemešek, Klášterec a Zábřeh s Ladislavem z Boskovic za Svojanov v Čechách. Ladislavův syn Kryštof vydal roku 1539 pro rudu zvláštní horní řád. Smrtí Jana Šembery z Boskovic roku 1589 vymřeli Boskovicové po meči a panství zdědil jeho synovec (syn jeho sestry Kunhuty) Velen ze Žerotína.

Ladislav Velen ze Žerotína přenechává panství synu Bernardu ze Žerotína, jenž roku 1610 vystavěl rudský zámek. Po Bernardově brzké smrti roku 1615 odkoupil Velen za 75 000 zlatých vše nazpět. Spolumajitelkou všech jeho statků se stala jeho manželka Eliška Alžběta, hraběnka z Thurnů. Ladislav Velen ze Žerotína, moravský zemský hejtman, po bělohorské bitvě uprchl ze země.

Ferdinand II. daroval statky roku 1624 Karlu z Lichtenštejna za služby prokázané císařskému domu. Po jeho smrti roku 1627 se jako majitel rudského panství stal syn Karel Eusebius z Lichtenštejna do své smrti roku 1684. Jeho následníkem do smrti roku 1712 byl jeho syn Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Dalšími majiteli rudského panství byli Lichtenštejnové Antonín Florian (do roku 1720), Josef Jan Adam (do roku 1732), Jan Karel (do roku 1748), Josef Václav Vavřinec (do roku 1772), František (do roku 1781), Alois Josef (do roku 1805), Jan Josef, polní maršál (do roku 1836), Alois II Josef (do roku 1858), Jan II (do roku 1927).[5]

V roce 1784 byl postaven kostel sv. Vavřince. Od poloviny devatenáctého století byly v Rudě čtyři výroční trhy. Od roku 1848 byl v obci poštovní a telegrafní úřad.[5] Obec spadala pod politický a soudní okres Šumperk.[6] Roku 1855 zjištěna cholera. Četnická stanice byla v Rudě od roku 1872. V prosinci 1874 se obecní výbor usnesl na přejmenování názvu obce Česká Ruda na Ruda nad Moravou. Roku 1888 se začalo se stavbou obecního domu, který byl dostavěn o rok později. Roku 1897 obec rozdělena na Horní Rudu a Dolní Rudu, roku 1919 byly obce opět spojeny.[5]

Obecní knihovna byla zřízena roku 1922. Roku 1929 se začalo se stavbou vodovodu, na který si obec vypůjčila 300 tisíc korun.[5] 11. srpna 1935 byl v Rudě slavnostně odhalen pomník padlých vojáků z 1. světové války, později doplněn jmény z 2. světové války. Autorem byl akademický sochař František Fabiánek z Brna a vystaven byl kamenickou firmou ze Žulové. Další památník obětem války byl vystavěn ze sbírek občanů na hřbitově roku 1951 akademickým sochařem Juliem Pelikánem. Na budově knihovny byla 8. května 1968 odhalena pamětní deska popravených protifašistických odbojářů Jana Linharta a Jaroslava Hradila.[7]

Významné data v historii obce:[8]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel Rudy nad Moravou podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 892 795 950 919 879 897 982 865 981 1027 1123 1019 1016 1068

Počet obyvatel Rudy nad Moravou včetně Bartoňova, Hostice, Hrabenova, Radomilova a Štědrákovy Lhoty podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 4122 4074 4409 4465 4485 4313 4258 2891 3040 2858 2671 2410 2474 2515

Počet domů

Počet domů v Rudě nad Moravou podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet domů 122 127 135 132 127 141 176 207 331 216 235 271 275 299

Počet domů v Rudě nad Moravou včetně Bartoňova, Hostice, Hrabenova, Radomilova a Štědrákovy Lhoty podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet domů 580 598 618 617 628 655 796 849 756 747 707 863 878 923

Geologie

Ruda nad Moravou s okolím je velmi bohatá na nerosty. Geologicky je půda prostoupena šedou rulou, jinorázem, břidlicí a hadcem. Na severní straně směrem k Hosticím se od pradávna kopala železná ruda, hnědel, krevel, magnetit a železovec jílovitý. Na severozápadě ve Žďáře byl nalezen hadec, bronzit, pseudofit, enstatit, chromit, azbest, chryzolit, dialley, pikrotit, skapolith, periklin, epidot, amazonit, anthophylit, chalcedon, diopsid, dolomit, pirrhotin, titanit a zirkony.[5]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rudě nad Moravou.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[11]

Není zařazen do seznamu kulturních památek:

Galerie

Části obce

Osobnosti

  • Wolfgang Kusý (1842–1886), právník a kulturní činitel v Brně, narozen v Rudě nad Moravou
  • Richard Wiesner (1900–1972), český malíř
  • Ondřej Bank (* 1980), český lyžař, narozen v Zábřehu na Moravě, žil v Rudě nad Moravou

Související články

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 578. 
  5. a b c d e f Kronika obce Ruda nad Moravou [online]. Ruda nad Moravou: 2016 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. 
  6. a b MELZER, Miloš. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vyd. [s.l.]: Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, 1993. 585 s. ISBN 80-85083-02-7. S. 417,418,419. 
  7. Spolek pro vojenská a pietní místa [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  8. Tomáš Loutocký, Hana Bryndová, 100 nejzajímavějších míst střední Moravy do kapsy, 2007, s. 241
  9. a b Počet obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích a jejich částech vybraného SO ORP [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  10. a b Počet domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích a jejich částech vybraného SO ORP [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  11. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Externí odkazy

Zdroj