Diopsid

Diopsid
krystal diopsidu
krystal diopsidu
Obecné
Kategorie minerál
Chemický vzorec MgCaSi2O6
Identifikace
Barva světle až tmavě zelená, někdy nažloutlá až bezbarvá
Vzhled krystalu kusové, krátké prismatické krystaly
Soustava monoklinická
Tvrdost 5,5 - 6,5
Lesk skelný
Štěpnost dobrá
Index lomu nα = 1,663 - 1,699
nβ = 1,671 - 1,705
nγ = 1,693 - 1,728
Vryp bílý
Hustota 3,27 g ⋅ cm−3
Rozpustnost je nerozpustný v kyselinách

Diopsid je důležitý horninotvorný minerál ze skupiny monoklinických pyroxenů. Často se vyskytuje ve formaci s hedenbergitem a augitem. Jeho barva se různí na základě zastoupení chemických prvků hořčíku nebo vápníku a proto lze najít od bezbarvé variety až po krásně sytě zelenou. Jeho jméno pocházející z řečtiny je složeno ze dvou slov dis a òpsè, což doslovně znamená dvě tváře. Toto pojmenování odkazuje na schopnost orientace ve dvou rovinách {100} a {001}. Diopsid byl poprvé objeven a popsán okolo roku 1800 brazilským státníkem a přírodovědcem Jose Bonifacio de Andrada e Silvou.

Vznik

Diopsid může být metamorfního původu v horninách bohatých na vápník jako jsou skarny, pyroxenické ruly, mramory nebo v bazických, ultramafických, magmatických horninách jako jsou kimberlit nebo peridotit většinou chudé na SiO2.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost kolísá mezi 5,5 až 6,5, hustota 3,27 g/cm³, štěpnost dobrá dle {110}, lom je lasturnatý až nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva dosahuje téměř všech odstínů zelené, známé jsou také diopsidy bezbarvé, mléčně bílé, šedé a v případě violanu je barva dokonce fialová. Lesk má skelný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp je bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 18,51 %, Mg 11,22 %, Si 25,94 %, O 44,33 %. Často obsahuje příměsi Fe, V, Cr, Mn, Zn, Al, Ti, Na nebo K. Je nerozpustný v kyselinách.

Využití

Složení diopsidu (a jemu chemicky podobným minerálům) je indikátorem PT podmínek vzniku a také chemického složení mateřské horniny. Odrůda bohatá na chróm se nazývá chromdiopsid a je hojně využívaná ve šperkařském průmyslu. Nově zkoumaným produktem jsou sklokeramické materiály s obsahem diopsidu nazvané "silceram". Ty mohou mít potenciální využití v různých technologických oblastech. [1]

Odrůdy

Chromdiopsid

Chromdiopsid je nádherná smaragdově zelená odrůda diopsidu. Objevuje se na metamorfních ložiskách bohatých na vápník a chróm ( právě chróm způsobuje typické zelené zabarvení). V roce 1988 byla objevena naleziště drahokamového chromdiopsidu na východní Sibiři, tudíž jedná se o drahokam, jenž se začal používat teprve nedávno. Vzhledem k jeho překrásné barvě jeho oblíbenost a cena stále stoupá. Ovšem kvůli nižší tvrdosti nemůže být osazován do šperků, které jsou vhodné pro denní nošení.

Fassait

Fassait je odrůda diopsidu, který obsahuje navíc malé množství železa a hliníku. Jeho chemické složení je velmi podobné augitu a tak bývá často mylně zařazován jako jeho odrůda. Byl pojmenován podle lokality Fassa v Itálii a předpokládá se, že se jedná o vysokoteplotní minerál vzniklý na kontaktech vulkanických hornin a mramorů. Jeho barva je temně zelená až černá.

Violan

Violan je zajímavou a překrásnou odrůdou diopsidu. Díky obsahu manganu má fialovou až modrofialovou barvu, podle které byl také roku 1838 Augustem Breithauptem pojmenován. Jedná se o nepříliš častý minerál a tak je spíše považován za sbírkovou záležitost.

Galerie

Výskyt

  • Inagli, Rusko (výskyt drahokamových odrůd chromdiopsidu)
  • Ala , Itálie (dokonale vyvinuté bezbarvé krystaly diopsidu)
  • údolí Šigar, pohoří Karákóram, Pákistán (nádherné a dokonale vyvinuté estetické krystaly tmavě zelené barvy)

Odkazy

Reference

  1. ↑ T. NONAMI, S. TSUTSUMI. Study of diopside ceramics for biomaterials. Journal of Materials Science: Materials in Medicine. Roč. 1999, čís. 10, s. 475–479. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj