Romain Arneodo

Romain Arneodo
Romain Arneodo v Blois (2022)
Romain Arneodo v Blois (2022)
Stát FrancieFrancie Francie (2008–2013)
MonakoMonako Monako (od 2013)
Datum narození 4. srpna 1992 (32 let)[1]
Místo narození Cannes, Francie[1]
Bydliště Monte Carlo, Monako
Výška 175 cm[1]
Hmotnost 73 kg[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 901 074 USD
Tenisová raketa Tecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů 8–5
Tituly 0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění 455. místo (25. srpna 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů 71–89
Tituly 2 ATP, 16 challengerů, 20 ITF
Nejvyšší umístění 43. místo (14. dubna 2025)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2021, 2022, 2024, 2025)
French Open 3. kolo (2021)
Wimbledon 2. kolo (2023, 2024)
US Open 1. kolo (2018, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250414a14. dubna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romain Arneodo (* 4. srpna 1992 Cannes) je monacký profesionální tenista, deblový specialista, který do roku 2013 reprezentoval rodnou Francii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje včetně Monte-Carlo Masters 2025. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třicet šest trofejí ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2014 na 455. místě a ve čtyřhře v dubnu 2025 na 43. místě. Trénuje ho Guillaume Couillard.[1]

V monackém daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 úvodním kolem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrál obě dvouhry. Jihoafričané přesto zvítězili 3–2 na zápasy. Do června 2025 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 12–9 ve dvouhře a 15–6 ve čtyřhře.[3]

Na Hrách malých států Evropy 2019 v černohorské Budvě vyhrál dvouhru a s Lucasem Catarinou získal stříbrnou medaili ze čtyřhry.[4][5]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval čtyřhrou Monte-Carlo Rolex Masters 2014, do níž obdržel s krajanem Benjaminem Balleretem divokou kartu. V úvodu vyřadili nizozemsko-rumunský pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău a poté náhradníky Roberta Bautistu Aguta s Andreasem Seppim. Ve čtvrtfinále jejich cestu soutěží ukončili pátí nasazení z druhé světové desítky, Kanaďan Daniel Nestor se Srbem Nenadem Zimonjićem. První semifinále si zahrál jako 851. deblista žebříčku při třetí účasti na túře ATP, v sérii Masters i v Monte-Carlu,[6] když s krajanem Hugem Nysem v této fázi Monte-Carlo Rolex Masters 2017 podlehli pozdějším vítězům, Indovi Rohanu Bopannovi a Uruguayci Pablu Cuevasovi.[7] Do grandslamu poprvé zasáhl s Američanem Jamesem Cerretanim ve čtyřhře Wimbledonu 2018. Časnou čtyřsetovou porážku jim přivodili němečtí kvalifikanti Kevin Krawietz s Andreasem Miesem.[8]

Mouilleron-le-Captif (2021)

Ve finále okruhu ATP se premiérově objevil s Nysem v deblové soutěži Los Cabos Open 2019. Ve čtvrtfinále vyřadili druhé nasazené Argentince Guida Pellu s Diegem Schwartzmanem a následně turnajové trojky Santiaga Gonzáleze s Ajsámem Kúreším. Titul získali po zdolání nejvýše nasazených, Brita Dominica Inglota a Američana Austina Krajicka. O výhře rozhodli až v dlouhém supertiebreaku poměrem míčů [16–14]. V něm odvrátili dva mečboly a v utkání sami využili až sedmou mečbolovou příležitost.[9] Po boku Francouze Benoîta Paira skončil jako poražený finalista v argentinské čtyřhře Córdoba Open 2021. V souboji o titul prohráli s Brazilci Rafaelem Matosem a Felipem Meligenim Alvesem.[10]

Na divokou kartu se s Rakušanem Samem Weissbornem probojovali do deblového finále Monte-Carlo Rolex Masters 2023. V něm však nenašli recept na chorvatsko-americkou dvojici Ivan Dodig a Austin Krajicek, přestože si vypracovali dva mečboly.[11] Monacké finálové maximum vylepšil o dva roky později, když s Francouzem Manuelem Guinardem vyhráli ročník 2025. V závěrečném klání zdolali sedmé nasazené Brity Juliana Cashe s Lloydem Glasspoolem až díky zisku závěrečného supertiebreaku. Již ve zkrácené hře druhé sady přitom odvrátili dva mečboly. Ve 32 letech se tak stal historicky prvním monackým vítězem Monte-Carlo Masters od jeho založení v roce 1897 a po Hugu Nysovi druhým Monačanem, jenž triumfoval na Mastersech.[12][13]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 4 (2–2)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–1)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–1)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. srpen 2019 Los Cabos, Mexiko ATP 250 tvrdý Monako Hugo Nys Spojené království Dominic Inglot
USA Austin Krajicek
7–5, 5–7, [16–14]
Finalista 1. únor 2021 Córdoba, Argentina ATP 250 antuka Francie Benoît Paire Brazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
4–6, 1–6
Finalista 2. duben 2023 Monte-Carlo, Monako Masters 1000 antuka Rakousko Sam Weissborn Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
0–6, 6–4, [12–14]
Vítěz 2. duben 2025 Monte-Carlo, Monako Masters 1000 antuka Francie Manuel Guinard Spojené království Julian Cash
Spojené království Lloyd Glasspool
1–6, 7–6(10–8), [10–8]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0 D; 16 Č)
ITF (1 D; 20 Č)

Dvouhra (1 titul)

Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. říjen 2013 Birmingham, Spojené státy Futures antuka Chile Hans Podlipnik Castillo 6–4, 1–6, 6–0

Čtyřhra (36 titulů)

Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2012 Siena, Itálie Futures antuka Francie Jérôme Inzerillo Itálie Marco Crugnola
Rusko Michail Vasiljev
6–2, 6–2
2. březen 2013 Saint-Raphaël, Francie Futures tvrdý (h) Francie Hugo Nys Francie Simon Cauvard
Francie Alexandre Penaud
6–7(6–8), 6–4, [10–5]
3. březen 2013 Kluž, Rumunsko Futures antuka Monako Benjamin Balleret Polsko Marcin Gawron
Polsko Andriej Kapaś
0–6, 6–4, [10–8]
4. srpen 2013 Poznaň, Polsko Futures antuka Monako Benjamin Balleret Polsko Phillip Gresk
Polsko Kamil Majchrzak
6–2, 6–4
5. září 2013 Telavi, Gruzie Futures antuka Monako Benjamin Balleret Polsko Arkadiusz Kocyla
Polsko Błażej Koniusz
7–6(7–5), 6–0
6. září 2013 Telavi, Gruzie Futures antuka Monako Benjamin Balleret Polsko Arkadiusz Kocyla
Polsko Błażej Koniusz
7–5, 6–2
7. říjen 2013 Birmingham, Spojené státy Futures antuka Monako Benjamin Balleret USA Sekou Bangoura
USA Evan King
6–7(4–7), 6–4, [10–7]
8. únor 2014 Antalya, Turecko Futures tvrdý Francie Enzo Couacaud Spojené království Richard Gabb
Spojené království Jonny O'Mara
6–3, 6–0
9. březen 2014 Saint-Raphaël, Francie Futures tvrdý (h) Monako Benjamin Balleret Francie Fabrice Martin
Francie Hugo Nys
6–2, 7–6(7–2)
10. červenec 2014 Plovdiv, Bulharsko Futures antuka Švýcarsko Luca Margaroli Bulharsko Dinko Halačev
Bulharsko Vasko Mladenov
7–6(7–4), 6–4
11. říjen 2014 Lima, Peru Futures antuka Monako Benjamin Balleret Peru Jorge Brian Panta
Argentina Eduardo Agustín Torre
4–6, 6–3, [10–1]
12. říjen 2014 Lima, Peru Futures antuka Monako Benjamin Balleret Brazílie Eduardo Dischinger
Brazílie Tiago Lopes
6–3, 7–5
13. leden 2015 Plantation, Spojené státy Futures antuka Monako Benjamin Balleret Švédsko Markus Eriksson
Švédsko Patrik Rosenholm
6–7(3–7), 6–3, [10–7]
14. leden 2015 Sunrise, Spojené státy Futures antuka Monako Benjamin Balleret Ekvádor Emilio Gómez
USA Connor Smith
6–2, 7–5
15. leden 2015 Weston, Spojené státy Futures antuka Monako Benjamin Balleret Salvador Marcelo Arévalo
Venezuela Luis David Martínez
7–5, 7–6(7–2)
16. únor 2015 Palm Coast, Spojené státy Futures antuka Monako Benjamin Balleret Švédsko Markus Eriksson
Švédsko Patrik Rosenholm
7–5, 7–6(7–3)
17. březen 2015 Casablanca, Maroko Futures antuka Francie Florent Diep Francie Samuel Bensoussan
Německo Yannick Maden
6–3, 6–7(2–7), [10–8]
18. červen 2015 Mont-de-Marsan, Francie Futures antuka Francie Hugo Nys Francie Théo Fournerie
Francie Louis Tessa
6–1, 7–5
19. srpen 2015 Ajaccio, Francie Futures tvrdý Francie Hugo Nys Thajsko Sančaj Rativatana
Thajsko Sončat Rativatana
2–6, 6–4, [10–5]
20. červenec 2016 Ajaccio, Francie Futures tvrdý Francie Hugo Nys Francie Romain Jouan
Francie Joan Soler
7–5, 6–2
1. srpen 2017 Manerbio, Itálie Challenger antuka Francie Hugo Nys Rusko Michail Jelgin
Česko Roman Jebavý
4–6, 7–6(7–3), [10–5]
2. listopad 2017 Montevideo, Uruguay Challenger antuka Brazílie Fernando Romboli Uruguay Ariel Behar
Brazílie Fabiano de Paula
2–6, 6–4, [10–8]
3. leden 2018 Koblenz, Německo Challenger tvrdý (h) Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Nizozemsko Sander Arends
Chorvatsko Antonio Šančić
6–7(4–7), 7–5, [10–6]
4. únor 2018 Cherbourg, Francie Challenger tvrdý (h) Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Chorvatsko Antonio Šančić
Spojené království Ken Skupski
6–3, 1–6, [10–4]
5. březen 2018 Santiago, Chile Challenger antuka Francie Jonathan Eysseric Argentina Guido Andreozzi
Argentina Guillermo Durán
7–6(7–4), 1–6, [12–10]
6. leden 2019 Orlando, Spojené státy Challenger tvrdý Bělorusko Andrej Vasilevskij Portugalsko Gonçalo Oliveira
Itálie Andrea Vavassori
7–6(7–2), 2–6, [15–13]
7. únor 2019 Cleveland, Spojené státy Challenger tvrdý Bělorusko Andrej Vasilevskij USA Robert Galloway
USA Nathaniel Lammons
6–4, 7–6(7–4)
8. březen 2019 Lille, Francie Challenger tvrdý Francie Hugo Nys Izrael Jonatan Erlich
Francie Fabrice Martin
7–5, 5–7, [10–8]
9. září 2019 Orléans, Francie Challenger tvrdý Monako Hugo Nys Chile Hans Podlipnik Castillo
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
6–7(5–7), 6–3, [10–1]
10. listopad 2021 Pau, Francie Challenger tvrdý (h) Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Pákistán Ajsám Kúreší
Španělsko David Vega Hernández
6-4, 6-2
11. červen 2022 Lyon, Francie Challenger antuka Francie Jonathan Eysseric Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–5, 4–6, [10–4]
12. říjen 2022 Vilnius, Litva Challenger tvrdý (h) Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Francie Dan Added
Francie Théo Arribagé
6–4, 5–7, [10–5]
13. leden 2023 Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie Challenger tvrdý (h) Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Česko Roman Jebavý
Česko Adam Pavlásek
6–4, 6–3
14. květen 2023 Mauthausen, Rakousko Challenger antuka Rakousko Tristan-Samuel Weissborn Německo Constantin Frantzen
Německo Hendrik Jebens
6–4, 6–2
15. červen 2024 Heilbronn, Německo Challenger antuka Francie Geoffrey Blancaneaux Německo Jakob Schnaitter
Německo Mark Wallner
7–6(7–5), 5–7, [10–3]
16. září 2024 Lisabon, Portugalsko Challenger antuka Francie Théo Arribagé USA George Goldhoff
Brazílie Fernando Romboli
6–2, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Romain Arneodo na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Romain Arneodo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250413a13. dubna 2025
  2. Romain Arneodo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250413a13. dubna 2025
  3. Romain Arneodo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250413a13. dubna 2025
  4. Cinq médailles pour Monaco au dernier jour des Jeux des petits Etats d'Europe. Monaco-Matin [online]. 2019-06-03 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Le Luxembourg triomphe aux JPEE au Monténégro. L'essentiel [online]. 2019-05-29 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. GATTO, Luigi. World No. 851 Romain Arneodo reaches Monte Carlo doubles semifinals: what a story!. Tennis World USA [online]. 2017-04-22 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Monte Carlo Masters: Bopanna/Cuevas enter final. africa.espn.com [online]. ESPN, 2017-04-22 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Romain Arneodo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MESIC, Dzevad. ATP Doubles: Romain Arneodo & Hugo Nys triumph in Los Cabos final thriller. Tennis World USA [online]. 2019-08-04 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. CÓRDOBA OPEN: SALIÓ LA LISTA OFICIAL DE DOBLES. El Gráfico [online]. 2021-04-14 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. Dodig/Krajicek Win Monte-Carlo Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-16 [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Emotional Romain Arneodo & Manuel Guinard earn historic Monte-Carlo title. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-04-13 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Le Français Manuel Guinard et le Monégasque Romain Arneodo titrés à Monte-Carlo après avoir sauvé deux balles de match. L'Équipe [online]. 2025-04-13 [cit. 2025-04-13]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Zdroj