Ramón María Narváez
| Ramón María Narváez | |
|---|---|
 | |
| Narození |
5. srpna 1800 Montefrío |
| Úmrtí |
23. dubna 1868 (ve věku 67 let) Madrid |
| Povolání | diplomat, politik a voják |
| Ocenění | velkokříž Řádu Karla III. (1843) Řád sv. Ondřeje velkokříž Řádu Isabely Katolické rytíř Řádu zlatého rouna |
| Politická strana | Umírněná strana |
| Funkce | premiér Španělska (1844–1846) premiér Španělska (1846) premiér Španělska (1847–1849) premiér Španělska (1849–1851) premiér Španělska (1856–1857) … více na Wikidatech |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ramón María Narváez y Campos, 1. vévoda z Valencie (5. srpna 1800 Loja – 23. dubna 1868 Madrid) byl španělský politik, šestkrát premiér Španělska (1844–1846, 1847–1849, 1849–1851, 1856–1857, 1864–1865, 1866–1868). Celkem strávil v této funkci 8 let a 240 dní. Byl reprezentantem Umírněné strany (Partido Moderado), podporoval královnu Isabelu II., přičemž byl značně konzervativní.
Život
Pocházel z vojenské rodiny a již v patnácti letech sám vstoupil do armády.[1] V roce 1821 se stal důstojníkem královské gardy. Když roku 1822 došlo ke vzpouře proti králi, přidal se na stranu vzbouřenců. Byl zajat intervenujícími Francouzi a byl internován ve Francii. Do Španělska se mohl vrátit roku 1824, ale dekádu se raději držel stranou.[2]
Velkou popularitu získal svým vítězstvím nad Miguelem Gómezem Damasem, karlistickým generálem, v bitvě u Majaceite poblíž Arcos de la Frontera v listopadu 1836. Poté, co v roce 1838 vyčistil La Manchu od lupičů, byl jmenován generálním kapitánem Staré Kastilie a vrchním velitelem armádních záloh. Během první karlistické války (1833–1839) začal úzce spolupracovat s Marií Kristýnou. Roku 1838 byl prvně zvolen do generálních kortesů. V roce 1840 se zúčastnil neúspěšného povstání proti Baldomeru Esparterovi a Pokrokové straně. Poté byl nucen se uchýlit do francouzského exilu. Tam ve spojení s Marií Kristýnou naplánoval v roce 1843 vojenskou expedici, která vedla k Esparterovu svržení. Záhy byl jmenován prvně ministerským předsedou, ministrem zahraničí, polním maršálem a vévodou. Jeho první vláda připravila ústavu z roku 1845, jež byla značně autoritářská.[3]
Post premiéra musel opustit pro příliš konzervativní politiku. Poté zastával post velvyslance v Paříži, ale byl znovu povolán do čela vlády. Nedorozumění s Marií Kristýnou ho několikrát zbavilo úřadu, ale po čase se ukázal být pro královnu znovu nepostradatelným. Nakonec v premiérském úřadu i zemřel. Na smrtelné posteli byl požádán, aby odpustil svým nepřátelům. Jeho odpověď se stala nechvalně proslulou: "Nepotřebuji odpouštět svým nepřátelům – všechny jsem je nechal zastřelit."
Odkazy
Reference
- ↑ Ramón María Narváez, duke de Valencia. Britannica.com [online]. [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ramón María Narváez y Campos. Historia Hispánica [online]. [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Narváez, Ramón María. Treccani [online]. [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramón María Narváez na Wikimedia Commons
- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Ramón María Narváez, duke de Valencia“.
