Radko Kejzlar
| Radko Kejzlar | |
|---|---|
| Narození |
29. března 1930 Úpice  Československo
|
| Úmrtí |
26. února 2012 (ve věku 81 let) Augsburg  Německo
|
| Povolání | filolog, literární vědec, překladatel, prozaik |
| Národnost | česká |
| Stát |
Československo Česko
|
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | filologie, literární věda, překlad a literatura |
| Významná díla | Dějiny norské literatury |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Radko Kejzlar (29. března 1930, Úpice – 26. prosince 2012, Augsburg, Německo) byl český filolog, literární vědec, prozaik a překladatel z dánštiny, norštiny a švédštiny.[1]
Život a dílo
Roku 1953 ukončil studia angličtiny a švédštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak do roku 1970 pracoval v Kabinetu pro moderní filologii při Československé akademii věd a současně přednášel severské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1980 se stal profesorem novějších severských literatur na Mnichovské univerzitě. V době normalizace propůjčil své jméno Josefu Vohryzkovi pro některé překlady ze švédštiny.[2]
Ve svých překladech z dánštiny, norštiny a švédštiny se zaměřoval především na moderní literaturu. Napsal dvousvazkové Dějiny norské literatury, monografii o Henrikovi Ibsenovi a Ludvigovi Holbergovi a byl spoluautorem Slovníku spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie a Švédsko-českého slovníku. Je rovněž autorem vzpomínkové trilogie psané formou humoristického románu.[2]
Bibliofrafie
- Henrik Ibsen: (1956), vydáno k padesátému výročí Ibsenovy smrti.
- Bibliografie českých překladů z dánštiny, islandštiny, norštiny a švédštiny za léta 1932–1958 (1958).
- Ludvig Holberg a dánské divadlo (1960).
- Švédsko-český slovník (1966), společně s Květou Koževníkovou a Miroslavem Frydrichem.
- Slovník spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie (1967), člen autorského kolektivu.
- Dějiny norské literatury 1, 1814–1914 (1967).
- Dějiny norské literatury 2, 1914–1970 (1972).
- Údivice se směje (1992), první část vzpomínkové trilogie z východočeského pohraničí, která s humorem vypráví drobné příběhy party kluků, malých řemeslníků, místních politiků atp.
- Údivice se směje a pláče (1992), druhá část trilogie odehrávající se za války.
- Údivice se zase směje (1992), závěrečná část trilogie odehrávající se koncem války a v prvních dnech míru.
- Český Quisling a jiné příběhy, aneb, Socimodo (1995), povídky o zradě za fašistické či komunistické éry v českém i ruském prostředí.
Překlady
Překlady z dánštiny
- Søren Kierkegaard: Svůdcův deník (1970).
- Gudmundur Kamban: Biskup na Skálholtu (1974).
Překlady z norštiny
- Arthur Omre: Zázračný kufr a jiné povídky (1966).
- Johan Borgen: Malý lord (1976).
- Sigrid Undsetová: Kristina Vavřincova (1977), společně s Jiřinou Vrtišovou.
- Bjørn Rongen: Medvědice od Zlatého močálu (1977).
Překlady ze švédštiny
- August Strindberg: Lidé na Hemsö (1958).
- Harry Martinson: Cesty bez cíle (1961).
- Fritiof Nilsson Piraten: Kozel zahradníkem (1963), společně s Květou Koževníkovou.
- Pär Lagerkvist: Trpaslík (1964).
- August Strindberg: Tanec smrti (1967).
- August Strindberg: Sonáta příšer (1973).
- August Strindberg: Osamělý (1974).
- Vilhelm Moberg: Vystěhovalci (1976), tetralogie.
- Eyvind Johnson: Za času Jeho Milosti (1977).
- Runer Jonsson: Viking Vike králem (1977), společně s Josefem Vohryzkem.
- Runer Jonsson: Viking Vike v zemi Mávinků (1977), společně s Josefem Vohryzkem.
- Lard Ardelius: Korunní princové (1978).
- Fritiof Nilsson Piraten: Knihkupec, který se přestal koupat (1978).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Radko Kejzlar
- Radko Kejzlar v Databázi knih
