Pryšec nádherný

Pryšec nádherný
Pryšec nádherný (vánoční hvězda)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod	pryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia pulcherrima Willd. ex Klotzsch, 1834
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima), známý též jako vánoční hvězda a ve spojených státech jako Poinsettia, je rostlina z čeledi pryšcovitých, která pochází z Mexika a dalších států Střední Ameriky. Je obzvláště známá pro své červené a zelené listy, díky kterým je spojována s vánoční výzdobou. Její druhé známé jméno, poinsettia, má původ v příjmení prvního velvyslance USA v Mexiku Joela Robertse Poinsetta, jenž rostlinu do Spojených států přivezl roku 1825.

Popis

Pryšec nádherný je keřík či stromek dosahující většinou výšky 0,6 až 4 m. Rostlina mívá tmavozelené listy, jež dosahují délky 7 - 16 cm. Červeně zbarvené horní listové růžice, jež však stejně tak mohou mít oranžovou, světle zelenou, smetanovou, růžovou, bílou či mramorovou barvu, jsou právě kvůli barvě často zaměňovány za okvětní lístky, ale ve skutečnosti jsou to listeny. Barvy na vrchních listech se tvoří díky tomu, že jde o rostlinu krátkodenní, což znamená, že pro změnu barvy vyžaduje tmu (alespoň 12 hodin v celku po alespoň 5 dní v řadě). Zároveň však rostlina potřebuje pro dosažení jasné barvy dostatek světla.

Květy poinsettie jsou velmi nenápadné a nepřitahují opylovače. Vyrůstají v malých žlutých uskupeních uprostřed každého trsu listů a nazývají se cyathia.

Poinsettie pochází z Mexika, kde roste divoce v listnatých pralesích v mírných výškách od jižní Sinaloy a směrem na jih podél celého pacifického pobřeží Mexika až k Chiapas a Guatemalu. Najít ji lze také ve vnitrozemí v horkých a sezónně suchých lesích Guerrera, Oaxacy a Chiapas. Zprávy o jejích nálezech v divočině Nikaraguy a Kostariky dosud nebyly od botaniků potvrzeny.

U poinsettie existuje přes 100 kultivarů.

Náboženské a jiné tradiční spojení

V nahuatlu, jazyku Aztéků, se rostlina nazývá Cuitlaxochitl (ze slov cuitlatl, zbytek, a xochitl, květina), v překladu znamenající „květina, která roste ve zbytcích či půdě“. Aztékové rostlinu používali k výrobě červeného barviva a jako antipyretikum. V současné době je v Mexiku a Guatemale známá jako Noche Buena, tedy Štědrý den.

Její asociace s Vánoci má kořeny v Mexiku 16. století, kde pověst vypráví o mladé dívce, jež byla příliš chudá na to, aby mohla Ježíšovi dát dárek na oslavu jeho narození. Příběh vypráví, že dítěti anděl poradil natrhat obyčejný plevel z okraje cesty a položit je před kostelní oltář. Z plevelu vyrašily karmínové „květy“ a staly se krásnými poinsettiemi. Od 17. století začleňovali v Mexiku tuto rostlinu do vánočních oslav františkáni. Tvar hvězdy z listů prý symbolizuje betlémskou hvězdu, a její červená barva představuje krev jako oběť ukřižování Ježíše. Ve Španělsku je rostlina známá jako Flor de Pascua, což znamená „velikonoční květina“. V Chile a Peru je známá jako „Koruna And“.

Komercializace

Poinsettie jsou oblíbenou součástí vánoční výzdoby v domácnostech, kostelech, obchodech i kancelářích. Ve Spojených státech se dokonce 12. prosince slaví národní den Poinsettie.

Počátek skutečného spojení vánoční hvězdy s Vánoci je spojen s Albertem Eckem, jenž v roce 1900 emigroval z Německa do amerického Los Angeles, kde si otevřel mlékárnu a sad. Poinsettii si velmi oblíbil a prodával ji v pouličních stáncích. Jeho syn Paul zdokonalil techniku roubování, ale o spojení květiny s Vánoci se postaral až Paul Ecke junior z třetí generace Ecků. Krom toho, že namísto dospělých rostlin dopravovaných po železnici začal zasílat její řízky letadlem, poslal tři rostliny do televizních stanic, aby je vystavily ode Dne díkůvzdání až do Vánoc. Aby rostlinu propagoval, vystupoval také ve vánočních televizních pořadech.

Až do 90. let 20. století patřil v oboru poinsettie Eckovým, kteří se mezitím s podnikem přestěhovali Kalifornie, faktický monopol, protože udržovali v tajnosti technologické procesy, díky nimž jejich rostliny výborně vypadaly. Klíčem k pěstování pěkných, kompaktních poinsetií bylo naroubování dvou druhů na jednu rostlinu. Vánoční hvězda bez péče má přirozenou tendenci růst divoce, až připomíná spíše plevel. Postup pěstování vyvinutý Eckovými umožnil, aby se každá sazenička začala větvit, což jí dodalo hustšího vzhledu.

Právě v 90. letech objevil jeden univerzitní badatel metodu, kterou předtím znali pouze Eckové, a publikoval ji, čímž poskytl konkurenci příležitost k rozkvětu, obzvláště při využití levné pracovní síly v Latinské Americe. Firma Eckových se rozhodla přestat rostliny pěstovat v USA, ale roku 2008 stále spravovali kolem 70 % domácího trhu a 50 % trhu celosvětového.

Pěstování

V lokalitách mimo její přirozené prostředí je poinsettie dobře známá jako interiérová rostlina, která dává přednost rannímu slunci a během horkých dní spíše stínu, nicméně velmi oblíbená a často pěstovaná je i v subtropických oblastech, např. v Austrálii.

Poinsettia se od 60. let 18. století hojně pěstuje i v Egyptě. Byla tam dovezena z Mexika během Napoleonova válečného tažení. Říká se jí Bent El Consul, "konzulova dcera", což se vztahuje k výše zmíněnému americkému velvyslanci Joelu Poinsettovi.

Je-li jí věnován dostatek péče, může se poinsettie po zakoupení povzbudit k opětovnému květu. Červené květy se mají odstřihnout a rostlinu je po posledních mrazech potřeba přemístit ven. Během podzimu se pak před prvními mrazy vrací dovnitř, a to do místnosti, která po západu slunce není osvětlována. Rostlina vyžaduje dvouměsíční období nepřerušovaných dlouhých nocí, aby vyrašily květy. Náhodné světlo v noci tvorbě květů v tomto období zabrání. Před zaléváním je nezbytné rostlinu nechat, dokud se nevysuší veškerá nadbytečná voda. Pokud bude vánoční hvězda stát ve vodě, může ji to poškodit, protože před přímým kontaktem s vodou dává přednost jen vlhké půdě.

K tomu, aby jí narostly laterální pupeny, jež jsou nutné pro rostliny s mnoha květy, se používá infikování fytoplazmou, mezi jejíž symptomy patří buněčný růstlaterálních pupenů.

Choroby

Poinsettie jsou náchylné k několika chorobám, většinou houbovým, ale také bakteriálním i parazitickým.

Tvrzení o jedovatosti

Ve Spojených státech i v jiných zemích přetrvává chybný názor, že je vánoční hvězda vysoce jedovatá. Tato představa se rozšířila fámou z roku 1919 o tom, že dvouleté dítě zemřelo po požití jednoho listu.

Přestože míza a latex mnoha rostlin rodu pryšec skutečně velmi jedovaté jsou, toxicita poinsettie je spíše slabá. Její latex může u citlivých lidí způsobit alergickou reakci, lehce dráždí pokožku a žaludek a při požití také může vyvolávat průjem a zvracení. Rostlinné šťávy mohou při kontaktu s okem způsobit dočasné oslepnutí. Ze studie 22793 případů v časopise American Journal of Emergency Medicine však byla Americké asociaci toxikologických center podána zpráva o nulovém výskytu smrtelných případů, a navíc přestože naprostá většina kontaktu s poinsettií je náhodná, a to včetně dětí, většinou není zapotřebí žádný lékařský zásah. POISINDEX, což je hlavní zdroj amerických toxikologických center, zmiňuje, že dle pokusů by dítě o váze necelých 25 kg muselo sníst 500 listů, aby se nahromadilo dostatečné množství jedu, které by mu mohlo uškodit. Studie Univerzity v Ohiu neprokázala žádné problémy ani při extrémních dávkách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poinsettia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pryšec nádherný na Wikimedia Commons
• Stránky věnované vánoční hvězdě

Zdroj