Prachomety (vojenský újezd Hradiště)

Prachomety
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′14″ s. š., 13°7′57″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Bražec u Hradiště a Radošov u Hradiště
Prachomety
Prachomety
Další údaje
Zaniklé obce.cz 73
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachomety (německy Promut, Promuth) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 720 metrů.[1]

Název

Název vesnice vznikl spojením slova prach a staročeského slovesa míesti. Výsledný výraz byl posměšným označením lidí, kteří místo mouky hnětou prach. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Prachomyetech (1410), w Prachometech (1543), Prachomety (1546), Prachmudt (1563), Prachmut nebo Brachmuth (1573), Pragmuth (1627), Brachmut (1631), Prochmuth (1654) a Promuth (1720–1847).[2]

Historie

První písemná zmínka o Prachometech je z roku 1410,[2] ale německojazyčná vlastivědná literatura z první poloviny dvacátého století udává i rok 1273. Roku 1410 byl majitelem vesnice Jan Doupovec z Doupova, který tehdy věnoval výnosy z Prachomet doupovskému kostelu.[3]

Prachomety patřily k doupovskému panství a spravoval je rychtář z Řednice. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm sedláků a dva chalupníci. Obdělávali neúrodná pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem jejich obživy býval chov dobytka, popř. prodej šindelů. V první polovině devatenáctého století ve vsi krátce fungovala sklárna. Od roku 1829 měly Prachomety vlastní jednotřídní školu, ale samostatnou školní budovu nechala obec postavit až v roce 1867. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1847 ve vsi žilo 220 obyvatel ve 34 domech.[3]

Z původních dvou hostinců přetrval do dvacátého století jen Kauerův hostinec, který stál na místě ovčína uváděného už ve třináctém století. Řemeslo ve vsi provozovali kovář, krejčí, truhlář a tři tesaři, ale z obchodů byla v Prachometech pouze trafika a za všemi ostatními službami se docházelo do Doupova, kde bylo i sídlo farnosti. Zásobování vodou umožňoval od roku 1909 vodovod. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, a počet obyvatel poklesl ze 180 v roce 1930 na 28 v roce 1947.[3]

Prachomety zanikly vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Vesnice byla úředně zrušena 31. srpna 1953.[3]

Přírodní poměry

Prachomety stávaly na rozhraní katastrálních území Bražec u Hradiště a Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 720 metrů v údolí Zlatého potoka, který je levostranným přítokem Liboce. Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4]Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Prachomety stály v chladné oblasti oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 198 obyvatel (z toho 101 mužů), z nichž bylo 197 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 180 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 192 180 197 186 196 198 180 39
Domy 36 37 38 38 36 36 35 26

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Prachomety staly roku 1850 obcí. V letech 1868–1880 byly osadou obce Řednice, ale poté se znovu osamostatnily.[3]

Pamětihodnosti

Jedinou církevní stavbou v Prachometech byla kaple Panny Marie postavené v letech 1893–1894 na místě starší svatyně. U mostu přes potok stávala socha svatého Jana Nepomuckého, ke které vždy 16. května konala procesí.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 454. 
  3. ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Prachomety, s. 20–21. 
  4. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Prachomety – Promuth, s. 58. 

Externí odkazy

Zdroj