Řednice

Řednice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′10″ s. š., 13°9′45″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Radošov u Hradiště a Tureč u Hradiště
Řednice
Řednice
Další údaje
Zaniklé obce.cz 81
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řednice (německy Rednitz) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách jedenáct kilometrů jihozápadně od Radonic v nadmořské výšce okolo 655 metrů.[1]

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Raden ve významu ves lidí Radnových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Rednicze (1546), Rednitz (1563), Ranicze (1591), Radnicz (1623), Redtnitz (1631), Rednitz (1785 a 1847), Rednice a Rednitz (1584) nebo Rednitz a omylem Řednice (1923).[2]

Historie

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1546, ale německojazyčná regionální vlastivědná literatura uvádí také rok 1460. Počátky vesnice jsou údajně spojeny s tepelským klášterem, ale před polovinou šestnáctého století už patřila k doupovskému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo 21 sedláků a čtyři chalupníci. Jeden ze sedláků se živil jako vozka, a tři chalupníci pracovali jako šindelář, tesař a hospodský. Hlavním zdrojem obživy však byl zejména chov dobytka, výroba příze a zpracování vrchnostenského dřeva.[3]

Děti původně docházely do školy v Doupově, ale roku 1829 byla ve vsi otevřena jednotřídní škola. Zásobování dvou statků vodou zajišťoval už od osmnáctého století vodovod, ale v roce 1908 byl postaven nový, který sloužil celé Řednici. K elektrické rozvodné síti byla vesnice připojena roku 1921 a o šest let později zde byla zřízena první telefonní linka a ve stejném roce začala pracovat parní mlékárna. Mezi první a druhou světovou válkou ve vsi fungovaly tři hostince, dvě řeznictví a dva obchody s potravinami. Polnosti 26 větších usedlostí měřily do třiceti hektarů, zatímco dalších třicet statků obhospodařovávalo pozemky s výměrou pět až dvanáct hektarů.[3]

V roce 1932 byla škola rozšířena na dvojtřídní. K životu ve vsi patřila také spolková činnost. Fungoval zde sbor dobrovolných hasičů, pěvecký a hudební spolek a několik dalších spolků. Na poštu a na vlak chodili ředničtí obyvatelé do Doupova, kdy bývalo také sídlo sídlo farnosti.[3]

Řednice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena 31. srpna 1953.[3]

Přírodní poměry

Řednice stávala na rozhraní katastrálních území Radošov u Hradiště a Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi devět kilometrů severozápadně od Valče. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 655 metrů v údolí Řednického potoka, který se asi kilometr pod zaniklou vesnicí vlévá do Liboce. Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4]Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Řednice stála v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. Oblast MT3 na západním okraji bývalé vesnice přechází do chladné oblasti CH7.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 384 obyvatel (z toho 187 mužů), z nichž bylo 382 Němců a dva cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 366 obyvatel, kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti. Všichni byli římskými katolíky.[8] V roce 1947 ve vsi žilo 189 lidí.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 344 362 374 355 377 384 366 144
Domy 61 64 64 65 69 70 70 70

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Řednice roku 1850 stala obcí, ke které v letech 1868–1880 patřily osady Jírov, Prachomety a Trmová.[3]

Pamětihodnosti

Ve vsi stával kostel svaté Anny z roku 1785.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 522. 
  3. ↑ a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Řednice, s. 22–23. 
  4. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Řednice – Rednitz, s. 65. 

Externí odkazy

Zdroj