Jírov

Jírov
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°13′10″ s. š., 13°8′37″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Radošov u Hradiště (55,4 km²)
Jírov
Jírov
Další údaje
Zaniklé obce.cz 30
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jírov (německy Jurau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi deset kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 840 metrů.[1]

Název

Je možné, že původní jméno vesnice znělo Výrava. Potom by bylo pravděpodobně odvozeno ze slovesa výrati (hledět jako výr, lelkovat, zevlovat). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Wirow (1288), de Wira (1289), z Wýrowa (1452), Gurrau (1563), Jurau (1576), Jorrau (1588), Jurrau (1589), Gurau (1631), Jurow (1654), Jurau (1785 a 1847), Jurava (1848) a Jírov (1923).[2]

Historie

První písemná zmínka o Jírově je z roku 1288, kdy vesnice patřila Odolenu z Chyš a Jindřichovi z Výrova. O rok později byla vesnice rozdělena na více částí, jejichž majiteli byli Přibyslav z Očihova, Jindřich a Bohuslav z Výrova a Beneš z Doupova. Od konce patnáctého století Jírov patřil k doupovskému panství.[3]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili tři sedláci a sedm chalupníků, kteří ze živili především chovem dobytka a výrobou příze. Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1847 v Jírově zaznamenal 150 obyvatel žijících ve 25 domech, hospodu a poplužní dvůr Neuhof (též Ödhof). Chov dobytka a práce v lese byly hlavním způsobem obživy i v devatenáctém století. Adresář z roku 1914 ve vsi uvádí dva hostince, obchod s potravinami, trafiku a kovárnu. Pošta, sídlo farnosti a železniční stanice byly v Doupově. Vyučování ve vsi nepravidelně probíhalo od roku 1829, ale vlastní školní budovu nechala obec postavit až v roce 1861.[4]

Po druhé světové válce došlo k nucenému vysídlení Němců, a počet obyvatel poklesl ze 139 v roce 1945 na sedm v roce 1947. Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena k 31. srpnu 1953.[4]

Přírodní poměry

Jírov byl nejvýše položenou vesnicí v Doupovských horách. Míval půdorys okrouhlice a jeho původní katastrální území měřilo 675 hektarů, z čehož asi polovinu tvořil les a čtvrtinu louky nebo pastviny. Chladné podnebí neumožňovalo pěstování obilí ani ovocných stromů. Množství sněhu v zimě někdy zcela zablokovalo cesty do okolních sídel. Zásobování vodou zajišťovaly studny, pouze jeden statek měl vlastní vodovod. Dvojice obecních studen však mívala vodu, i když soukromé studny vyschly.[4]

Jírov stával v katastrálním území Radošov u Těšetic v okrese Karlovy Vary, asi deset kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 840 metrů na úbočí vrchu Hradiště (934 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[5] Z rybníčku v místech zaniklé vesnice vytéká jedna ze zdrojnic potoka Velká Trasovka. Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Jírov stál v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30. Protější strana údolí už patří k teplejší mírně teplé oblasti MT3.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 183 obyvatel (z toho 85 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 192 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 155 195 196 198 188 183 192 7
Domy 25 32 32 33 33 33 33 24

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Jírov stal roku 1850 obcí. Při sčítáních lidu v letech 1869–1880 byl osadou obce Řednice, ale poté se znovu osamostatnil.[4]

Pamětihodnosti

Jižně od vrcholu Pustého zámku stávala nedaleko od vesnice jírovská tvrz doložená ve čtrnáctém století.[11] V samotné vesnici stávala dřevěná kaple se zvonicí a pomník padlým v první světové válce z roku 1929.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 660–661. 
  3. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezska. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Jírov – tvrz, s. 122. 
  4. ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Jírov, s. 14–15. 
  5. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  11. ↑ HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni Historie. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. Dostupné online. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. Heslo Jírov, s. 153.

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Jírov – Jurau, s. 34. 

Externí odkazy

Zdroj