Staročeština

Stará čeština (staročeština) označuje nejstarší fázi češtiny doloženou v písemných památkách. Fáze se vymezuje první polovinou 12. století, kdy stará čeština navazuje na pračeštinu, a koncem 15. století, kdy nastupuje doba střední češtiny.

Raná fáze staré češtiny trvala do konce 13. století. V této době se ještě čeština objevuje značně torzovitě (na glosách a přípiscích), na začátku 13. století poprvé ve větách (zakládací listina litoměřické kapituly). Střední stará čeština je vymezována 14. stoletím, během kterého se objevila již větší psaná díla (Dalimilova kronika, Rožmberská kniha, v druhé polovině působí Tomáš Štítný ze Štítného). Posledním obdobím je čeština doby husitské (15. století).

Literatura

Slovníky

  • Slovník staročeský – v letech 1903–1913 vydal dva svazky Jan Gebauer (hesla a–netbalivost).
  • Staročeský slovník – mezi lety 1968–2004 vydal Ústav pro jazyk český 26 sešitů (hesla na–při).
  • KAMIŠ, Adolf – BĚLIČ, Jaromír – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
  • Elektronický slovník staré češtiny – doplňuje Slovník staročeský i Staročeský slovník a vychází na Vokabuláři webovém od roku 2006[1].

Gramatiky

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Otče náš, jenž jsi v nebesiech,
osvěť sě jmě tvé,
přiď královstvie tvé,
buď vóle tvá
jako v nebi, i v zemi.
Chléb náš vezdajší
daj nám dnes
i odpusť nám našě vinny,
jako i my odpúščiemy svým vinníkóm.
I neuvoď nás u pokušenie,
ale zbav ny ote zlého.
Amen.

Odkazy

Reference

  1. VAJDLOVÁ, Miloslava. Minulost a budoucnost Elektronického slovníku staré češtiny. In: Jazykovědné aktuality. Praha: Jazykovědné sdružení ČR, 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-28. ISSN 1212-5326. Ročník 48, č. 1–2. S. 29–34. Archivováno 28. 3. 2018 na Wayback Machine.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj