Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Československé republiky | |
---|---|
Základní informace | |
Druh | dolní komora |
Založení | 29. února 1920 |
Sídlo | Rudolfinum, Praha |
Volby | |
Volební systém | poměrný volební systém |
Poslední volby | 19. května 1935 |
Jednací sál | |
|
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Československé republiky byla dolní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky v letech 1920–1939. Poslanecká sněmovna sídlila v pražském Rudolfinu.
Historie
29. února 1920 byla Revolučním národním shromážděním schválena Ústavní listina Československé republiky. Tím vzniklo dvoukomorové Národní shromáždění Československé republiky, která se skládala z Poslanecké sněmovny a Senátu. První schůze Poslanecké sněmovny se konala 26. května 1920, kde jako první předseda byl zvolen František Tomášek za ČSDSD.[1]
Dne 15. prosince přijalo Národní shromáždění ústavní zákon č. 330/1938 o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Československé. Ten posílil zákonodárné pravomoci prezidenta a vlády. Vládě bylo se souhlasem prezidenta umožněno vydávat nařízení s mocí zákona. Následující den parlament ukončil své zasedání a více se již nesešel. Dne 21. března 1939 už v Protektorátu Čechy a Morava rozpustil prezident Emil Hácha Národní shromáždění.[1]
Volební systém
Poslanecká sněmovna se skládala z 300 poslanců. Volilo se na základě poměrného volebního systému. Do poslanecké sněmovny mohli volit občané starší 21 let a kandidovat mohla osoba starší 30 let.[1]
Role sněmovny
Vláda byla odpovědná Poslanecké sněmovně, která hlasovala o její důvěře.[2] Dále Poslanecká sněmovna volila přísedící volebního soudu a spolu se Senátem při společném zasedání volily prezidenta republiky.[3]
V případě návrhu zákonů, které byly nejprve projednány a schváleny Senátem, mohla Poslanecká sněmovna některé zákony zablokovat tak, že ji Senát již nemohl přehlasovat. Nejprve stačil k zamítnutí Poslaneckou sněmovnou nesouhlas většiny přítomných poslanců. Poté, co Senát nadpoloviční většinou všech členů setrval na návrhu, se vyžadoval nesouhlas nadpoloviční většiny všech členů Poslanecké sněmovny. Po tomto druhém neschválení se již návrh nemohl stát zákonem a nemohl být rovněž znovu podán v následujících dvanácti měsících.[4]
Seznam předsedů a místopředsedů
Č. | Obrázek | Jméno (narození–úmrtí) |
Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | Volby | Období | Strana | Místopředsedové |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 |
František Tomášek (1869–1938) |
26. května 1920 | 17. prosince 1925 | 1920 | I.[5] | ČSDSD | Jan Botto, Mořic Hruban, František Buříval, Ludwig Czech | |
2 |
Jan Malypetr (1873–1947) |
17. prosince 1925 | 12. prosince 1929 | 1925 | II.[6] | RSZML | Jan Dostálek, Josef Stivín, Jan Slavíček, Franz Spina, Jozef Buday[p. 1], František Horák[p. 1], Wolfgang Zierhut[p. 2] | |
12. prosince 1929 | 29. října 1932 | 1929 | III.[7] | Josef Stivín, Emil Špatný, Alois Roudnický, František Lukavský, Siegfried Taub, Wolfgang Zierhut | ||||
3 |
František Staněk (1867–1936) |
3. listopadu 1932 | 18. června 1935 | – | ||||
4 |
Bohumír Bradáč (1881–1935) |
18. června 1935 | 20. října 1935[p. 3] | 1935 | IV.[8] | Ivan Markovič, František Langr, Václav Košek, Rudolf Mlčoch[p. 4], Siegfried Taub[p. 5], Štefan Onderčo[p. 6] | ||
5 |
Jan Malypetr (1873–1947) |
6. listopadu 1935 | 21. března 1939[1] | – |
Související články
- Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
- Senát Národního shromáždění ČSR
- Seznam členů Národního shromáždění republiky Československé po volbách v roce 1920
- Seznam členů Národního shromáždění republiky Československé po volbách v roce 1925
- Seznam členů Národního shromáždění republiky Československé po volbách v roce 1929
- Seznam členů Národního shromáždění republiky Československé po volbách v roce 1935
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d Historie parlamentarismu a české ústavnosti. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Hynek, s. 22
- ↑ Hynek, s. 101
- ↑ Hynek, s. 111
- ↑ PŘEDSEDNICTVO. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ P Ř E D S E D N I C T V O. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ P Ř E D S E D N I C T V O. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
- ↑ PŘEDSEDNICTVO :. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
Literatura
- HYNEK, Jiří. Právní postavení členů Národního shromáždění ČSR v letech 1920-1939. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta právnická, 2022. 154 s. [Dále jen Hynek].