Volby do parlamentu Československé republiky 1929

Volby do parlamentu Československé republiky 1929
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh voleb parlamentní
Volební termín 27. října 1929
Předchozí volby 1925
Následující volby 1935
Počet kandidátů 19 do Poslanecké sněmovny
15 do Senátu
Výsledky
Celkem 300 poslanců
Antonín Švehla Antonín Hampl Václav Klofáč
Antonín Švehla Antonín Hampl Václav Klofáč
volební lídr volební lídr volební lídr
RSZML ČSDSD ČSNS
1 105 498 hlasů 963 462 hlasů 767 328 hlasů
15,0 % 13,0 % 10,4 %
46  mandátů 39  mandátů 32  mandátů
1 10 4
Klement Gottwald Jan Šrámek Ludwig Czech
Klement Gottwald Jan Šrámek Ludwig Czech
volební lídr volební lídr volební lídr
KSČ ČSL DSAP
753 220 hlasů 623 340 hlasů 506 761 hlasů
10,2 % 8,4 % 6,9 %
30  mandátů 25  mandátů 21  mandátů
11 6 4
Andrej Hlinka Karel Kramář
Andrej Hlinka Franz Spina Karel Kramář
volební lídr volební lídr volební lídr
HSĽS Německé volební společenství ČsND
425 051 hlasů 396 454 hlasů 359 547 hlasů
5,8 % 5,4 % 4,9 %
19  mandátů 16  mandátů 15  mandátů
4 16 2

Volby do parlamentu Československé republiky se konaly 27. října 1929. Zvítězila v nich Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu v čele s Antonínem Švehlou se ziskem 15 % všech hlasů.

Průběh voleb

Šlo o v pořadí 3. volby (dříve 1920, 1925, později 1935) v období první republiky.

Cesta k volbám

V zemských volbách roku 1928 uspěly nekomunistické levicové strany a oslabily strany tvoříci pravicovou koalici (takzvaná panská koalice). Největší ztráty zaznamenaly strany křesťanské, zejména Československá strana lidová, zatímco Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci) zaznamenala mírný přírůstek. Soudržnost koalice oslabila neúčast nemocného Antonína Švehly a nespokojenost některých koaličních stran se zastupujícím předsedou vlády (předseda lidovců Jan Šrámek). V únoru 1929 nastoupila první vláda Františka Udržala jako pokračující panská koalice s novým agrárnickým premiérem. Řádné parlamentní volby se měly konat v listopadu 1931, ale agrární strana i další koaliční formace hodlaly využít ekonomické konjunktury k předčasným volbám, zatímco lidovci vzhledem k propadu v zemských volbách měli tendenci termín předčasných voleb posouvat. Jejich stanovisko se pak částečně změnilo až v souvislosti se svatováclavským miléniem roku 1929, které bylo interpretováno jako posílení křesťanských tradic a pozic. Další otřes pro koalici představovalo dění na Slovensku, kde Hlinkova slovenská ľudová strana procházela aférou poté, co její přední politik Vojtech Tuka napsal článek Vacuum iuris, který zpochybnil ústavnost trvání československé moci na území Slovenska. Premiér Udržal za této situace kontaktoval prezidenta Masaryka a dohodl vypsání voleb na 27. říjen 1929 (sněmovní i senátní volby se konaly v jednom dni).[1]

Rozdílem oproti volbám v roce 1925 bylo omezení volebního práva. Toho byli zbaveni aktivní příslušníci armády a četnictva. Mělo tak být zabráněno politické agitaci v ozbrojených sborech. Tak to určil zákon č. 56 z roku 1927.[2]

Dopady voleb

Ve volbách bylo zvoleno 300 poslanců a 150 senátorů Národního shromáždění. Předsedou sněmovny byl zvolen 12. prosince 1929 agrárník Jan Malypetr. V čele senátu usedl téhož dne sociální demokrat František Soukup.[2]

Výrazný úspěch ve volbách zaznamenaly Československá sociálně demokratická strana dělnická a Československá strana národně socialistická, zatímco Komunistická strana Československa ztratila (zejména kvůli vnitřním otřesům, které vyvolal 5. sjezd KSČ a související radikalizace), i když ztráty komunistů v českých zemích byly kompenzovány lepšími výsledky na východě státu. Ztráty volby přinesly lidovcům. Podobné tendence probíhaly i v německých stranách (posílila Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, ztratily pravicové strany). V rámci nacionalistických německých stran se objevila tendence, kdy oslabila Německá národní strana a posílila Německá národně socialistická strana dělnická. Vcelku ale zůstal zachován poměr mezi aktivistickými a negativistickými silami. Strany dosavadní vládní koalice ztratily 13 mandátů. Při započtení HSĽS mezi strany opoziční ovšem vládní tábor ztratil parlamentní většinu.[3]

V důsledku voleb pak vznikla druhá vláda Františka Udržala, v níž zasedly i levicové nekomunistické strany (široká koalice), české (československé) i německé.

Výsledky hlasování

Poslanecká sněmovna

Podíl hlasů

Strany s více než 160 000 hlasy
strana %
RSZML
15,0
ČSDSD
13,0
ČSNS
10,4
KSČ
10,2
ČSL
8,4
DSAP
6,9
HSĽS
5,8
BdL
5,4
ČsND
4,9
DCV
4,7
ČŽOSS
3,9
OKSZP-MNP-ZDP
3,5
DNSAP
2,8
Výsledky parlamentních voleb na Slovensku na úrovni obcí
Zasadací pořádek poslanecké sněmovny v roce 1930

Rozdělení mandátů

     RSZML: 46 poslanců
     ČSDSD: 39 poslanců
     ČSNS: 32 poslanců
     KSČ: 30 poslanců
     ČSL: 25 poslanců
     DSAP: 21 poslanců
     HSĽS: 19 poslanců
     BdL: 16 poslanců
     ČsND: 15 poslanců
     DCV: 14 poslanců
     ČŽOSS: 12 poslanců
     OKSZP-MNP-ZDP: 9 poslanců
     DNSAP: 8 poslanců
     DNP: 7 poslanců
     Liga proti vázaným kandidátním listinám: 3 poslanci
     Polské menšinové strany: 2 poslanci
     Židovská strana: 2 poslanci

Celkové výsledky voleb

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření Počet mandátů
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
1 105 498
15,0 %
46
Československá sociálně demokratická strana dělnická
963 462
13,0 %
39
Československá strana národně socialistická
767 328
10,4 %
32
Komunistická strana Československa
753 220
10,2 %
30
Československá strana lidová
623 340
8,4 %
25
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
506 761
6,9 %
21
Hlinkova slovenská ľudová strana
425 051
5,8 %
19
Německé volební společenství[4][5] (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana)
396 454
5,4 %
16
Československá národní demokracie
Národní rolnická jednota, Slovenská národní strana, Ruská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz, Ruské národní sjednocení, Karpatoruská strana pracujícího lidu, malorolníků a bezzemků
359 547
4,9 %
15
Německá křesťansko sociální strana lidová
Německá živnostenská strana, Hospodářská strana sudetoněmeckého středního stavu
348 066
4,7 %
14
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová
291 209
3,9 %
12
Zemská křesťansko-socialistická strana
Maďarská národní strana, Spišská německá strana
257 231 3,5 % 9
Německá národně socialistická strana dělnická 204 096 2,8 % 8
Německá národní strana, Sudetoněmecký svaz venkova 189 071 2,6 % 7
Spojení polských menšinových stran a Židovské strany
Polská lidová strana, Polska Socjalistyczna Partia Robotnicza, Svaz slezských katolíků v Československé republice
104 539 1,4 % 4 (2/2)
Liga proti vázaným kandidátním listinám
Národní obec fašistická, Radikální strana – slovanští socialisté
70 875 0,9 % 3
Zemská strana malorolníků, živnostníků a dělníků 6 901 0,1 % 0
Všeněmecká strana pro Čechy, Moravu a Slezsko 6 672 0,1 % 0
Jurigova slovenská strana lidová 5 395 0,1 % 0
celkem 7 384 979 100 % 300
Zdroje:[6][7]

Výsledky voleb v Čechách

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření
Československá strana národně socialistická
535 740
13,85 %
Československá sociálně demokratická strana dělnická
535 358
13,84 %
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
524 578
13,56 %
Komunistická strana Československa
398 260
10,30 %
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
387 060
10,01 %
Německé volební společenství[4][5] (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana)
288 972
7,47 %
Československá strana lidová
255 877
6,62 %
Německá křesťansko sociální strana lidová
Německá živnostenská strana, Hospodářská strana sudetoněmeckého středního stavu
221 945
5,74 %
Československá národní demokracie
Národní rolnická jednota, Slovenská národní strana, Ruská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz, Ruské národní sjednocení, Karpatoruská strana pracujícího lidu, malorolníků a bezzemků
200 995
5,20 %
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová
176 188
4,56 %
Německá národně socialistická strana dělnická 136 384 3,53 %
Německá národní strana, Sudetoněmecký svaz venkova 124 255 3,21 %
Liga proti vázaným kandidátním listinám 60 837 1,57 %
Spojení polských menšinových stran a Židovské strany 13 699 0,35 %
Všeněmecká strana pro Čechy, Moravu a Slezsko 6 672 0,17 %
Hlinkova slovenská ľudová strana
962
0,02 %
celkem 3 919 960 100 %

Výsledky voleb v zemi Moravskoslezské

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření
Československá strana lidová
321 936
17,66 %
Československá sociálně demokratická strana dělnická
269 674
14,79 %
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
224 522
12,32 %
Československá strana národně socialistická
177 595
9,74 %
Komunistická strana Československa
162 136
8,89 %
Německá křesťansko sociální strana lidová
Německá živnostenská strana, Hospodářská strana sudetoněmeckého středního stavu
126 121
6,92 %
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
114 877
6,30 %
Německé volební společenství[4][5] (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana)
90 560
4,97 %
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová
77 539
4,25 %
Německá národně socialistická strana dělnická 67 726 3,72 %
Německá národní strana, Sudetoněmecký svaz venkova 64 932 3,56 %
Československá národní demokracie
Národní rolnická jednota, Slovenská národní strana, Ruská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz, Ruské národní sjednocení, Karpatoruská strana pracujícího lidu, malorolníků a bezzemků
56 198
3,08 %
Spojení polských menšinových stran a Židovské strany 40 410 2,22 %
Hlinkova slovenská ľudová strana
20 406
1,12 %
Liga proti vázaným kandidátním listinám 8 203 0,45 %
celkem 1 843 716 100 %

Výsledky voleb ve Slovenské krajině

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření
Hlinkova slovenská ľudová strana
403 683
28,27 %
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
278 979
19,54 %
Zemská křesťansko-socialistická strana
Maďarská národní strana, Spišská německá strana
226 917 15,89 %
Komunistická strana Československa
152 242
10,66 %
Československá sociálně demokratická strana dělnická
135 506
9,49 %
Československá národní demokracie
Národní rolnická jednota, Slovenská národní strana, Ruská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz, Ruské národní sjednocení, Karpatoruská strana pracujícího lidu, malorolníků a bezzemků
53 745
3,76 %
Československá strana národně socialistická
43 968
3,08 %
Československá strana lidová
36 548
2,56 %
Spojení polských menšinových stran a Židovské strany 33 679 2,36 %
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová
30 134
2,11 %
Německé volební společenství[4][5] (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana)
13 704
0,96 %
Zemská strana malorolníků, živnostníků a dělníků 6 901 0,48 %
Jurigova slovenská strana lidová 5 395 0,38 %
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
4 824
0,34 %
Liga proti vázaným kandidátním listinám 1 810 0,13 %
celkem 1 457 268 100 %

Výsledky voleb v Podkarpatské Rusi

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
77 419
29,07 %
Československá národní demokracie
Národní rolnická jednota, Slovenská národní strana, Ruská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz, Ruské národní sjednocení, Karpatoruská strana pracujícího lidu, malorolníků a bezzemků
48 609
18,25 %
Komunistická strana Československa
40 582
15,24 %
Zemská křesťansko-socialistická strana
Maďarská národní strana, Spišská německá strana
30 455 11,44 %
Československá sociálně demokratická strana dělnická
22 924
8,61 %
Spojení polských menšinových stran a Židovské strany 16 768 6,30 %
Československá strana národně socialistická
10 025
3,76 %
Československá strana lidová
8 979
3,37 %
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová
7 348
2,76 %
Německé volební společenství[4][5] (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana)
3 218
1,21 %
celkem 274 059 100 %

Volby do Senátu

Strany se utkaly o 150 senátorských míst. Volby dopadly následovně:[8]

Strana
Počet hlasů Procentuální vyjádření Počet mandátů
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 978 291 15,2 % 24
Československá sociálně demokratická strana dělnická 841 331 13,0 % 20
Československá strana národně socialistická 666 607 10,3 % 16
Komunistická strana Československa 644 896 10,0 % 15
Československá strana lidová 559 700 8,7 % 13
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR 446 940 6,9 % 11
Hlinkova slovenská ľudová strana 377 498 5,9 % 9
Německé volební společenství (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana) 359 002 5,8 % 9
Československá národní demokracie 325 023 5,0 % 8
Německá křesťansko sociální strana lidová 313 411 4,9 % 8
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 274 085 4,3 % 6
Zemská křesťansko-socialistická strana
Maďarská národní strana, Spišská německá strana
233 772 3,6 % 6
Německá národně socialistická strana dělnická 171 181 2,6 % 4
Německá národní strana, Sudetoněmecký svaz venkova 166 718 2,6 % 0
Liga proti vázaným kandidátním listinám 51 617 0,8 % 1
Spojení polských menšinových stran a Židovské strany 27 823 0.4 % 0
celkem 6 450 501 100 % 150

Ostatní strany a nezávislí nezískali žádný mandát.

Odkazy

Reference

  1. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-027-6. S. 550–553. 
  2. a b Z historie Senátu ČSR [online]. senat.cz [cit. 2012-03-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-027-6. S. 557–562. 
  4. a b c d e Seznam politických stran ve volbách do Poslanecké sněmovny 1920 - 1935 a ústavodárného Národního shromáždění 1946 [online]. Český statistický úřad [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 886. 
  6. Český statistický úřad
  7. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. 
  8. Statistický přehled republiky Československé. Praha: Státní úřad statistický, 1930. 346 s. Dostupné online. S. 259. 

Související články

Zdroj