Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská
Logo
Zkratka ČŽOSS
Datum založení 1908
Datum rozpuštění listopad 1938 (splynutí se Stranou národní jednoty)
Předseda Rudolf Mlčoch
Josef Václav Najman
Ideologie liberalismus
konzervatismus
ekonomický nacionalismus
Politická pozice středopravice[1]
Mládežnická org. Mladá generace ŽOS
Polovojenská org. Fialová legie[2]
Stranické noviny Reforma
Národní střed
Slogan Živnostnictvo, obchodnictvo sobě
Barvy
     růžová
     fialová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, též Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová byla liberální politická strana působící v letech 1908–1938 (případně už od 1906) v Rakousko-Uhersku a následně v Československu. Strana hájila názory drobných a středních podnikatelů, nejvyšší voličskou podporu měla v obcích s od 2 000 do 5 000 obyvatel.[3]

Politická strana českoslovanského živnostenstva byla založena 20. dubna 1908 v Prostějově, politické ústředí měla strana původně v Olomouci, kde sídlila redakce Živnostenského zpravodaje. V nevoleném Revolučním národním shromáždění stranu zastupoval jako jediný zástupce Rudolf Mlčoch, když se místa ve prospěch živnostníků zřekli v rámci kompromisního řešení sociální demokraté a národní demokraté, kteří se nedokázali dohodnout, které straně by mělo připadnout.[4] Mlčoch hospitoval v poslaneckém klubu sociální demokracie.[5]

Mezi nejvýznamnější osobnosti patřili Josef V. Najman a Rudolf Mlčoch, kteří vykonávali funkce ministrů v několika tehdejších československých vládách (1925–1932, 1935–1938), včetně tzv. panské koalice (1926–1929). Tiskovým orgánem strany byl deník Reforma, od roku 1931 Národní střed, na Moravě a ve Slezsku pak Československý deník, od roku 1932 Moravský deník. Výraznou postavou živnostenské strany na jihu Čech se stal Karel Rezek, župní tajemník a redaktor Jihočeského národohospodáře.

V roce 1937 konala strana svůj sjezd 20. června v Uherském Hradišti při příležitosti Výstavy Slovácka.

Strana zanikla v roce 1938 vstupem do Strany národní jednoty, po okupaci její členové přistoupili k Národnímu souručenství. Ačkoliv se ani Rudolf Mlčoch, ani další vedoucí představitelé neprovinili samotnou kolaborací, dle Košického vládního programu z dubna 1945 již nebylo povoleno stranu obnovit. Z bývalých členů strany zasedli v letech 1945-48 v parlamentu Eduard Fusek (zvolen do pražského zastupitelstva v roce 1938) a Jan Horák (senátor 1935-39) za lidovce, František Přeučil za národní socialisty a Alexander Vido za slovenskou Demokratickou stranu.

Politický program

Těžiště programu, který získal podobu po živnostenském sjezdu v roce 1919, spočívalo v sociálně-hospodářské struktuře společnosti. Základním prvkem národního hospodářství měly být malé a střední rodinné podniky v soukromém vlastnictví. Naopak největší hrozbu strana spatřovala v expanzivní kapitalistické velkovýrobě. Velké podniky dle živnostníků nebylo možné provozovat demokraticky a bylo je proto nutné združstevnit či zestátnit.[6]

Daňový systém měl zatěžovat jednotlivé vrstvy společnosti rovnoměrně, přičemž důraz byl kladen na snížení příjmových daní a úspornost ve státní správě.[7]

Zvláštní pozornost byla věnována rovněž sociální politice. Živnostníci hájili obsáhlé sociální reformy ve prospěch pracujících vrstev, které by občanům zajistily sociální spravedlnost a přiměřené materiální zabezpečení. Takto měl co největší počet jednotlivců dosáhnout hospodářské samostatnosti.[6]

Deklarativní část programu hlásala suverénní národní stát vybudovaný na demokratickém základě, svrchovanost lidu, právo na sebeurčení a přímé rovné a tajné volební právo pro všechny. Za samozřejmost živnostníci považovali odloučení státu od církve. Vyznávali úplnou náboženskou svobodu a základ mravního řádu pro ně představovala škola. Obranu státu neměla zajišťovat armáda, nýbrž lidové milice.[8]

Volební výsledky

Poslanecká sněmovna

Volební výsledky strany do poslanecké sněmovny. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1920 122,813 2.0
6/281
12. Opozice
1925 285,928 4.0
13/300
▲7 ▲10. Vláda
1929 291,209 3.9
12/300
▼1 ▼11. Vláda
1935 448,049 5.4
17/300
▲5 ▲9. Vláda

Zvolení poslanci

1920[9]: Karel Anděl, František Horák, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Pastyřík, Václav Vávra, (po odchodu z ČSS hospitoval v roce v 1921 do zbavení mandátu v poslaneckém klubu Vladimír Drobný)

1925[10]: Karel Anděl, Alois Beneš, František Horák, Václav Hýbner, Antonín Jiráček, František Kyncl, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Náprstek, František Ostrý, František Pechman, Jan Pekárek, Václav Vávra

1929[11]: Alois Beneš, František Horák (+1933, nahradil jej Jan Pelnář), Václav Hýbner (rezignoval 1934, nahradil jej Josef Oliva), Antonín Jiráček, Ján Líška, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Náprstek (+1931, nahradil jej Emanuel Kejmar), František Ostrý, František Pechman, Jan Pekárek, Václav Vávra

1935[12]: Alois Beneš, Štěpán Habarta, Karel Chalupa, Antonín Jiráček, Emanuel Kejmar, Ján Líška, Josef Luka, František Michálek, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman (+1937, nahradil jej Emanuel Haninger), Josef Oliva, František Ostrý, Jan Pekárek, Bohuš Rodovský, Jan Slavíček, Emanuel Šedý, Václav Vávra

Senát

Volební výsledky strany do senátu. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1920 107,674 2.1
3/150
11.
1925 257,171 4.2
6/150
▲3 ▲10.
1929 274,085 4.2
6/150
▬0 ▼11.
1935 393,732 5.4
8/150
▲2 ▲9.

Zvolení senátoři

1920[13]: Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka

1925: Bohuš Kianička, Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka, Josef Pastyřík, Julius Sláma

1929: Bohuš Kianička, Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka (rezignoval 1932, nahradil jej Jaroslav J. Horák), Josef Pastyřík, Julius Sláma

1935: Otakar Bas, Jan Horák, Bohuš Kianička (+1938, nahradil jej Juraj Vyskočil), Jan Kotrba, František Pechman, Julius Sláma, Josef Thoř, Antonín Vlk, (po odchodu z Národního sjednocení byl od února 1938 hospitantem v senátorském klubu Josef Havlín)

Volební výsledky v zemských volbách

Po správní reformě, jež vstoupila v platnost v roce 1928, vznikly čtyři země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská, Podkarpatoruská). Celkově do jejich zastupitelstev proběhly dvojí volby, kdy 2/3 členů byly voleny a 1/3 jmenována vládou.

Volební výsledky strany do zemských zastupitelstev. Počet hlasů a získaných volených mandátů.[14][15][16][17][18][19][20]

Rok
Země Hlasů % Mandátů
1928 Česká 162 231 4,64 4
Moravskoslezská 68 729 4,19 2
Slovenská 15 394 1,16 0
Podkarpatoruská 11 489 ? ?
1935 Česká 254 086 6,35 5
Moravskoslezská 116 028 6,14 3
Slovenská 31 641 2,09 1
Podkarpatoruská 3 703 1,24 0


Odkazy

Reference

  1. ↑ Vincent E. McHale. Political parties of Europe. [s.l.]: Greenwood Press, 1983. ISBN 0-313-23804-9. (anglicky) 
  2. ↑ Eva Šimánková. Stranický systém v Československu 1918-1938 a vliv volebního systému na jeho podobu. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2008. 78 s. Dostupné online. S. 33. 
  3. ↑ MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská v politickém systému ČSR v letech 1918-1938. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 82. 
  4. ↑ MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 16. 
  5. ↑ PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu III. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991. ISBN 80-7106-040-2. S. 1099. 
  6. ↑ a b MAREK, Pavel; MALÍŘ, Jiří, a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004.. Svazek I. díl, Období 1861-1938.. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 793–795. 
  7. ↑ BROKLOVÁ, Eva. Československá demokracie. Politická systém ČSR 1918-1938.. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 1992. ISBN 80-901059-6-3. S. 92. 
  8. ↑ MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská v politickém systému ČSR v letech 1918-1938. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 126. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Rozdělení mandátů do zemských zastupitelstev. Národní listy Národa. 5. 12. 1928, roč. 68, čís. 280, s. 1. 
  15. ↑ Úřední výsledky voleb do zemského zastupitelstva v Čechách a v zemi Moravsko-slezské. Národní listy. 5. 12. 1928, roč. 68, čís. 337, s. 1. 
  16. ↑ Rozdělení mandátů na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Národní listy Národa. 6. 12. 1928, roč. 68, čís. 281, s. 2. 
  17. ↑ Úspěch Národního sjednocení v zemských volbách. Národní listy. 28. 5. 1935, roč. 75, čís. 147, s. 1. Dostupné online. 
  18. ↑ JK. Republikánská strana vzrostla o nových 171.740 hlasů. Venkov. 28. 5. 1935, roč. 30, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  19. ↑ Definitivní výsledky zemských voleb v zemi Moravskoslezské. Venkov. 29. 5. 1935, roč. 30, čís. 127, s. 2. Dostupné online. 
  20. ↑ Výsledky voleb do parlamentu a zemských zastupitelstev. Čech. 1. 6. 1935, roč. 60, čís. 22, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj