Polečnice

Polečnice
Ústí Polečnice do Vltavy
Ústí Polečnice do Vltavy
Základní informace
Délka toku 32,8 km
Plocha povodí 197,9 km²
Průměrný průtok 1,64 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-06-01-159
Pramen
u bývalé osady Míšňany (vojenský újezd Boletice)
48°49′57,6″ s. š., 14°7′25,1″ v. d.
cca 860 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Českém Krumlově
48°48′53,8″ s. š., 14°19′5,5″ v. d.
cca 480 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj – Hořice na Šumavě, Kájov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polečnice je říčka v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, levostranný přítok řeky Vltavy. Její celková délka činí 32,8 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 197,9 km².[2][pozn 2] Někdy je zejména místními občany označována jako Chvalšinský potok.

Průběh toku

Polečnice pramení zhruba 7 km jihozápadně od obce Chvalšiny ve vojenském újezdu Boletice v nadmořské výšce cca 860 m. Přesněji se pramen nachází v blízkosti bývalé osady Míšňany mezi vrchy Dřevíč (957 m), U Javoří (896 m) a Vysočina (910 m). Dále potok cca po 2 km protéká rybníky Horní polečnický rybník a Dolní polečnický rybník v blízkosti železniční stanice Polečnice. Poté se stáčí k východu a protéká osadou Polná na Šumavě. Odtud víceméně teče podél železniční trati č. 194 směr Hořice na Šumavě. Před Hořicemi z pravé strany přibírá vody Květušinského potoka, protéká okolo Hořic na Šumavě a Šebanova, za nímž přibírá z pravé strany vody potoka Čertice. Dále protéká okolo Kladenského Rovného (rybník U Bugenů), Mezipotočím kde přibírá z pravé strany vody potoka Kaliště. Odtud již tok potoka nabírá na síle, protéká Kájovem a u Petráškového mlýna se stáčí ke Starým Dobrkovicům a Českému Krumlovu. V Českém Krumlově protéká tzv. Jelení zahradou pod zámkem a do Vltavy se vlévá v blízkosti tzv. Porákova mostu. Potok se vlévá do Vltavy na jejím 282,7 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce cca 480 metrů. Polečnice je říčkou, která se často při vyšších srážkových úhrnech a přívalových deštích rozvodňuje. Při povodních v roce 2002 rozvodnění zejména úseku Kájov-Český Krumlov způsobilo nemalé materiální škody na majetku, totéž se pak opakovalo i v roce 2013 při další velké povodni.

Větší přítoky

  • Brzotický potok (hčp 1-06-01-160) je levostranný přítok, jehož délka činí 4,2 km.[3] Plocha jeho povodí měří 7,1 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 24,0 říčním kilometru.[3]
  • Květušínský potok (hčp 1-06-01-162) je pravostranný přítok, jehož délka činí 3,4 km.[4] Plocha jeho povodí měří 5,6 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 19,5 říčním kilometru.[4]
  • Hořický potok (hčp 1-06-01-164) je pravostranný přítok, jehož délka činí 2,5 km.[5] Plocha jeho povodí měří 6,4 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 18,1 říčním kilometru.[5]
  • Čertice (hčp 1-06-01-166) je pravostranný přítok, jehož délka činí 8,3 km.[5] Plocha povodí měří 14,4 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 16,3 říčním kilometru.[5]
  • Škeblice (hčp 1-06-01-168) je levostranný přítok, jehož délka činí 4,3 km.[6] Plocha povodí měří 6,2 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 13,2 říčním kilometru.[6]
  • Kaliště (hčp 1-06-01-170) je pravostranný přítok, jehož délka činí 3,2 km.[7] Plocha povodí měří 5,3 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 10,4 říčním kilometru.[7]
  • Chvalšinský potok nazývaný též Třebovický potok (hčp 1-06-01-172) je levostranný a celkově největší přítok, jehož délka činí 17,9 km.[8] Plocha jeho povodí měří 97,5 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 5,9 říčním kilometru.[8]
  • Hučnice (hčp 1-06-01-184) je levostranný přítok, jehož délka činí 4,9 km.[5] Plocha povodí měří 10,9 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 2,9 říčním kilometru.[5]

Vodní režim

Údolí říčky Polečnice u Stěžerova

Průměrný průtok u ústí činí 1,64 m³/s.[9]

Mlýny

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Bývá též uváděna hodnota 30,0 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. ↑ Bývá též uváděna hodnota 198,1 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference

  1. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 210) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 211) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 212) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 213) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 207) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 208) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 209) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 222. 

Externí odkazy

Zdroj