Kájov

Kájov
Kájov – kostelní areál od severovýchodu (ze staré hlavní silnice)
Kájov – kostelní areál od severovýchodu (ze staré hlavní silnice)
Znak obce KájovVlajka obce Kájov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Český Krumlov
Obec s rozšířenou působností Český Krumlov
(správní obvod)
Okres Český Krumlov
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°48′39″ s. š., 14°15′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 954 (2023)[1]
Rozloha 49,90 km²[2]
Nadmořská výška 540 m n. m.
PSČ 382 21
Počet domů 581 (2021)[3]
Počet částí obce 10
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 12
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Kájov
Kájovská 100
382 21 Kájov
oukajov@iol.cz
Starosta Daniel Vejvoda
Oficiální web: www.kajov.eu
Kájov
Kájov
Další údaje
Kód obce 545554
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kájov (německy Gojau) je vesnice a spolu s řadou okolních vesnic též obec ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Dějiny

Kájovská pouť, Květná neděle 1930

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263.[4]

Vesnice Kájov je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Poprvé je doložena ve 13. století jako spadající pod cisterciácký klášter Zlatá Koruna. V historii bylo místo několikrát upravováno a rozšiřováno, mj. po vypálení roku 1469 a v době baroka v 17. století. Tak vznikl poutní komplex tvořený kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kaplí Úmrtí Panny Marie, farou a hospicem. Teprve roku 1930 sem přišli příslušníci řádu oblátů a založili zde konvent v budově fary, který však byl po druhé světové válce zrušen.

Od října 2012 působí v Kájově komunita Milosrdných sester svatého Kříže,[5] která zajišťuje i komentované prohlídky kostela.[6]

Geografie

Kájov se nachází v Šumavském podhůří na soutoku Polečnice (též zvané Kájovský potok) a Chvalšinského potoka, v pahorkaté kotlině pod masivem Kleti. Její vrchol (1087[7] m n.m.) leží těsně za severovýchodní hranici katastru obce a nachází se zde nejvyšší místo. Dalšími vrchy na území jsou např. Bílý kámen (931 m), Ohrada (886 m), Kraví hora (789 m) nebo Dlouhý vrch (741 m).[8] Nejníže pak leží výtok Polečnice ve Starých Dobrkovicích (497 m). Jádro obce se nachází ve výšce okolo 550 m.[9]

Sousedními obcemi Kájova jsou (od východu v hodinovém směru) Český Krumlov, Větřní, Bohdalovice, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě, vojenský újezd Boletice, Chvalšiny, Křemže, Srnín a Přísečná.[9]

Kájovem prochází silnice I/39, z níž se zde odpojuje silnice II/166. Souběžně se silnicí I/39 vede železniční trať České Budějovice – Černý Kříž, z níž je ve stanici Kájov vyvedena dlouhá a již nepoužívaná vlečka do papírny Větřní.[9]

Členění obce

Kájov je z územněsprávního hlediska netypickou obcí, neboť nemá „vlastní“ katastrální území – rozkládá se na k.ú. Kladenské Rovné, Kladné, Kraví Hora, Křenov u Kájova a Novosedly u Kájova. Samotný Kájov pak leží převážně na k.ú. Kladné a severní částí (Nový Křenov) na k.ú. Křenov u Kájova.

Místní části

Připojení Boletic

V roce 2011 navrhlo Ministerstvo obrany ČR optimalizaci vojenských újezdů, v jejímž rámci by některé osady včetně Boletic měly být z vojenského újezdu Boletice do začátku roku 2015 vyčleněny.[10][11]Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[12] V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel,[13] přičemž 78 % hlasujících se vyjádřilo pro to, aby se osada Boletice připojila k obci Kájov jako její nová místní část.[14][15]

Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů,[16] zůstalo součástí vojenského újezdu Boletice stejnojmenné katastrální území, zatímco k obci Kájov bylo ke dni 1. ledna 2016 připojeno katastrální území Kraví Hora, na jehož území ovšem leží drtivá většina zástavby dosavadní sídelní jednotky Boletice.[17] Díky tomu se na území obce Kájov ocitl i boletický újezdní úřad.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kájově.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Výklenková kaplička nad zázračnou studánkou
  • Fara (čp. 1)
  • Hospoda (čp. 2)
  • Kaple svaté Anny
  • Kaple Božího těla
  • Sousoší svatého Josefa, svatého Tadeáše a svatého Antonína Paduánského od Josefa Dietricha
  • Silniční mostek z 19. století
  • Úsek bývalé poutní cesty do Kájova
  • Soubor 8 božích muk, Růžencová cesta z Kájova do Kladného
  • Boží muka na hřbitově u kostela
  • Dům č. p. 26 v Kladenské Rovném, bývalá tvrz českého humanisty Václava z Rovného

Zvláště chráněná území

Celá severní část území Kájova se nachází v CHKO Blanský les.

Osobnosti

Galerie

  • Z dálky
    Z dálky
  • Kaple
    Kaple
  • Kostelní okno
    Kostelní okno
  • Kostel
    Kostel
  • Silniční můstek
    Silniční můstek
  • Stavení
    Stavení
  • Sluneční hodiny
    Sluneční hodiny
  • Portál
    Portál
  • Boží muka
    Boží muka
  • Kostel
    Kostel

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204. 
  5. ↑ Milosrdné sestry sv. Kříže v Kájově - Komunita sester. www.kajov-gojau.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Milosrdné sestry sv. Kříže v Kájově - Komentovaná prohlídka, poutníci. www.kajov-gojau.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2022-05-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vojenský újezd Boletice se nejspíš zmenší o dvanáct procent Archivováno 17. 10. 2011 na Wayback Machine., Ministerstvo obrany ČR, 14. 10. 2011
  11. ↑ Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka, iDnes.cz, 14. 10. 2011, vj (Václav Janouš)
  12. ↑ Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  13. ↑ Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012
  14. ↑ Lucie Kándlová: Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka, iDnes.cz 16. 2. 2012
  15. ↑ Jan Wirnitzer: V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2011
  16. ↑ Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), § 2. [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
  17. ↑ Mapa přidělení katastrálních území Vojenského újezdu Boletice okolním obcím (pdf) [online]. Vojenský újezd Boletice [cit. 2016-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 

Literatura

  • Petr Pavelec: Poutní místo Kájov (stručný průvodce)
  • ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1. 

Externí odkazy

Zdroj