Chvalšiny

Chvalšiny
Kostel sv Máří Magdalény od jihu
Kostel sv Máří Magdalény od jihu
Znak obce ChvalšinyVlajka obce Chvalšiny
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Český Krumlov
Obec s rozšířenou působností Český Krumlov
(správní obvod)
Okres Český Krumlov
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 270 (2023)[1]
Rozloha 27,95 km²[2]
Nadmořská výška 671 m n. m.
PSČ 382 08
Počet domů 374 (2021)[3]
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa obecního úřadu Chvalšiny 38
382 08 Chvalšiny
podatelna@chvalsiny.cz
Starosta Ing. Jiří Borský
Oficiální web: www.chvalsiny.cz
Chvalšiny
Chvalšiny
Další údaje
Kód obce 545546
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chvalšiny (něm. Kalsching) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Od roku 1990 je centrum městská památková zóna.

Původ názvu

Název obce Chvalšiny je českého původu. Původně se obec jmenovala Chvalšín - tato podoba názvu vznikla z osobního jména Chvališa, což naznačuje i nejstarší poněmčená podoba Qualischingen, později Kalsching.[4]

Historie

Roku 1263 daroval král Přemysl Otakar II. Chvalšiny cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. R. 1293 povýšeny na městečko (tento status si udržely do poloviny 20. století). V témže roce připomíná se Konrád, plebán chvalšinský.[5] Do husitských válek patřily k panství kláštera Zlatá Koruna (z tohoto období pochází také dodnes užívaný znak se symbolem zlaté královské koruny). Později patřily (poté, co se jich zmocnil Oldřich z Rožmberka) až do zrušení poddanství k českokrumlovskému panství. Po roce 1848 byly Chvalšiny sídlem okresního soudu.

Národnostní vývoj

Původní slovanské obyvatelstvo se od počátku 15. století postupně germanizovalo. V roce 1900 zde bylo evidováno 1323 Němců a pouze 8 Čechů. Převaha německého obyvatelstva pokračovala i v období První republiky, když v roce 1921 žilo v obci 108 Čechů (7,2 %). Vedle německé školy obecné školy byla v obci od roku 1919 i česká menšinová jednotřídka.[6] Po Mnichovské dohodě připadla obec Třetí říši, v roce 1945 byla osvobozena Američany. Převážná část odsunu německého obyvatelstva se odehrála v letech 1946–1947.[7]

Muzea

V obci se nachází Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách (Chvalšiny 124). Budova, ve které se nachází, sloužila původně jako radnice, po roce 1848 jako okresní soud. V muzeu se nachází též expozice věnovaná historii obce.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Chvalšinách.

Kostel sv. Maří Magdalény se poprvé připomíná v roce 1293, tehdejší budova se však nedochovala, protože byla v letech 1487–1507 nahrazena rozměrnější pozdně gotickou novostavbou. Ta byla posléze vyzdobena nástěnnými malbami, z nichž část se dochovala a byla odkryta při restaurátorských pracích v 90. letech 20. století. Tento kostel se zachoval téměř v původním stavu, mj. se dochoval strmý původní krov. Presbytář je zaklenut síťovou klenbou, loď pak klenbou krouženou s přetínáním žeber. K novějším částem patří vedle vybavení zejména patrová kruchta (spodní úroveň je barokní ze 17. století, horní z roku 1846) a mariánská kaple na kruhovém půdorysu při severní stěně lodi postavená Růžencovým bratrstvem v roce 1760. Kolem kostela býval hřbitov, zrušený před rokem 1838, kdy byla zbořena jeho ohradní zeď.[8] Z církevních památek se dále obci nachází pět výklenkových kapliček a dvě síňové kaple, pranýř se sochou svatého Jana Nepomuckého, křížová cesta s kapličkou a troje boží muka.

Dalšími pamětihodnostmi obce je např. radnice na náměstí (nyní muzeum; nynější budova obecního úřadu byla před rokem 1900 školou). Na náměstí je rovněž fara renesančního původu, později přestavovaná. Několik domů si navzdory četným požárům dodnes zachovalo pozdně gotické portály a jádra ze začátku 16. století. Na rodném domě Josefa Rosenauera je umístěna pamětní deska v německém jazyce (po roce 1945 sejmuta, po roce 1989 vrácena a doplněna deskou v češtině).

Osobnosti

Chráněné části přírody

Pověsti

Zvon z kostela sv. Maří Magdalény byl podle pověsti nalezen na louce u obce, kde jej vyryl obecní býk.

Infrastruktura

Inženýrské sítě

V obci je vodovod, kanalizace a je plně plynofikována.

Škola

V obci se nachází základní škola s 1. až 9. třídou.

Internet

Obec je pokryta připojením Wi-Fi, dále je zde dostupné ADSL a GPRS. V místní knihovně je též možno za drobný poplatek surfovat po internetu.

Části obce

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. POKORNÝ, Ludvík. Místní jména v Jižních Čechách (kapitola v Jihočeské vlastivědě: Jazyk). Příprava vydání František Cuřín a kol.. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1986. S. 90. 
  5. a b Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. VONDRÁČEK, Karel. 50 let Národní Jednoty Pošumavské 1884-1934. [s.l.]: Národní jednota Pošumavská, 1934. Dostupné online. Kapitola Okres Českokrumlovský, s. 80. 
  7. PODHOLA, R. Chvalšiny: Historie obce [online]. Střelecký klub Chvalšiny [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  8. Záloha, Jiří, Odložil, Petr: Chvalšiny; vydal Obecní úřad Chvalšiny, první vydání 1998, ISBN nepřiděleno

Literatura

  • HŮLKA, Josef. Farní chrám sv. Maří Magd. ve Chvalšinách. IN: Method 1880, str. 13–18.
  • ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj