Plžatka smrková

Jak číst taxoboxŠťavnatka smrková
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Rod šťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus piceae
Kühner 1949
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka smrková (Hygrophorus piceae), jinak také plžatka smrková, je zákonem chráněný (vyhláška MŽP č.395/1992Sb. jakožto silně ohrožený druh) druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae). V Červeném seznamu hub České republiky je druh uveden jako ohrožený.[1]

Znaky

Klobouk dorůstá 1–5 cm v průměru, nejdříve polokulovitá se plošně rozkládá, někdy se okraje zvedají a klobouk tak nabývá nálevkovitý tvar. Pokožka je čistě bílá, matná, s hebkým, plstnatým povrchem, za vlhka slizká..[2][3][4]

Lupeny jsou bílé, s lehkým, růžovým nádechem nebo okrové, u třeně sbíhavé, na klobouku řídce uspořádané. Výtrusný prach je bílý.[2][3][4]

Třeň 3–7 cm dlouhý, hladký, bílý, lepkavý, plný, má tendenci prohýbat se na vrcholu je posetý drobounkými, bílými vločkami.[2][3][4]

Bílá dužnina postrádá jakoukoliv vůni i chuť. [3]

Užití

Jedlá houba.[3]

Ekologie

Od října do listopadu se houba vyskytuje ve výše položených smrkových lesích, jejich okrajích a na paloucích. Plodnice můžeme nalézt rostoucí solitérně nebo ve skupinkách.[2]

Rozšíření

Výskyt druhu byl popsán v Evropě, Severní Americe, Rusku a Číně.[5]

Možnost záměny

Reference

  1. Hygrophorus piceae (Šťavnatka smrková). mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  2. a b c d Šťavnatka smrková - Hygrophorus piceae Kühner 1949. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Hygrophorus piceae - šťavnatka smrková - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  4. a b c Hygrophorus piceae - šťavnatka smrková - Mykoweb. www.mykoweb.cz [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  5. Hygrophorus piceae Kühner. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj