Paul Lendvai
| Paul Lendvai | |
|---|---|
 | |
| Narození |
24. srpna 1929 (94 let) Budapešť |
| Povolání | novinář, spisovatel, televizní komentátor a vydavatel |
| Etnikum | Židé |
| Stát |
 Rakousko (od roku 1959) |
| Alma mater | Katolická universita Petra Pázmánye |
| Témata | Dějiny Maďarska, Holokaust |
| Ocenění | Cena Axela Cortiho (1999) Rakouská státní cena za kulturní publicistiku (2006) Ehrenpreis des österreichischen Buchhandels für Toleranz in Denken und Handeln (2008) Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2010) Concordia-Preis (2022) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Zsóka Lendvai (třetí manželka, k roku 2012) |
 oficiální stránka | |
| multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech
| |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paul Lendvai (* 24. srpen 1929, Budapešť) je rakouský novinář, televizní komentátor stanice ORF a spisovatel maďarského původu.[1] Platí za fundovaného znalce oblasti jihovýchodní a východní Evropy,[2] věnující se zájmově historicko-politicko-kulturnímu vývoji Maďarska.
Životopis
Po maturitě, již absolvoval s vyznamenáním, vystudoval práva na Katolické univerzitě Petra Pázmánye v rodné Budapešti.[3][4] Od roku 1957 žije v Rakousku, o dva roky později mu zde bylo také uděleno rakouské státní občanství.[5]
V roce 2011 založil se svojí třetí manželkou Zsókou Lendvai vídeňské nakladatelství Nischen Verlag, jež se zaměřuje na maďarskou překladovou literaturu.[6][7] Je jedním z nejtvrdších mezinárodních kritiků Orbánova režimu, jenž svými zákony utahuje maďarským médiím ohlávku.[8]
Vyznamenání
-
velká čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2001)[9]
-
Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1994, Rakousko)[10]
-
komtur Řádu za zásluhy Polské republiky (1999)[10]
-
velký záslužný kříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1990)[10]
Publikační činnost
České překlady (výběr)
- Na černých listinách: zážitky jednoho Středoevropana. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2004. 308 S. Překlad: Klára Salaquardová
- Tisíc let maďarského národa: tisíc let vítězství v porážkách. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 457 S. Překlad: Milan Navrátil
Odkazy
Reference
- ↑ HTTP://AUSTRIA-FORUM.ORG/, Austria-Forum |. Lendvai, Paul. Austria-Forum. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. (německy)
- ↑ SCHMÖLZER, Michael. Paul Lendvai - Wiener Zeitung Online. Zeitgenossen - Wiener Zeitung Online. Dostupné online [cit. 2017-07-19]. (německy)
- ↑ Paul Lendvai - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SCHMIDL, Erwin A.; ENGELKE, Edda. Die Ungarnkrise 1956 und Österreich. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien 340 s. Dostupné online. ISBN 9783205770091. (německy) Google-Books-ID: SX4RG3YVzpAC.
- ↑ Prof. Paul Lendvai - der.ORF.at. der.ORF.at. Dostupné online [cit. 2017-07-19]. (německy)
- ↑ Home. www.nischenverlag.at [online]. [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ BRAUNRATH, Birgit. Lendvai: "Kampf gegen Dummheit dauert ewig". Kurier.at. 2012-09-08. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. (německy)
- ↑ MAYER, Gregor. Die Rufmord-Kampagne gegen Paul Lendvai. profil.at. 2010-11-27. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. (německy)
- ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1447 Dostupné online
- ↑ a b c Prof. Paul Lendvai. der.ORF.at [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Lendvai na Wikimedia Commons
- Osoba Paul Lendvai ve Wikicitátech
- Oficiální stránka nakladatelství
- Paul Lendvai v Databázi knih
- Heslo na stránce Perlentaucher.de
