Paul Hermann Feustel

Paul Hermann Feustel
Narození 30. července 1899
Lengenfeld; NěmeckoNěmecko Německo
Úmrtí 8. května 1973; Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
Lipsko
Příčina úmrtí popraven
Místo pohřbení neoznačený hrob na neznámém místě
Bydliště Hohenstein-Ernstthal (před zatčením)
Národnost německá
Občanství Německo
Povolání
  • velitel gestapa v Kolíně, Benešově;
  • náčelník chrudimského Sonderkommanda;
  • úředník ve spořitelně (po r. 1945);
  • manažer okresní obchodní organizace (po r. 1945);
  • vedoucího oddělení komisního obchodu (po r. 1967)
Titul Hauptsturmführer
Politická strana NSDAP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Hermann Feustel (30. července 1899 Lengenfeld– 8. května 1973 Lipsko) německý důstojník gestapa (v hodnosti SS-Hauptsturmführera) a člen nacistické strany NSDAP. V bývalém protektorátu se podílel na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Po skončení druhé světové války žil v NDR a dařilo se mu skrývat se před spravedlností. V roce 1971 byl nakonec odhalen československými vyšetřovateli a zatčen východoněmeckými úřady. V roce 1972 byl Feustel odsouzen soudem NDR k trestu smrti a v roce následujícím (1973) v Lipsku popraven.[1]

Život

Rodinný původ

Paul Hermann Feustel se narodil v Lengenfeldu. V roce 1919 vstoupil do Reichswehru a později se stal členem nacistické strany NSDAP.[2]

Druhá světová válka

V období od března 1940 do června 1940 absolvoval Feustel rychlokurz a po něm se stal členem SS – důstojníkem gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Dne 9. listopadu 1943 byl povýšen do hodnosti Obersturmführera a ke konci druhé světové války (v lednu 1945) dosáhl hodnosti Hauptsturmführera. Během svého působení v protektorátu zastával různé funkce. V letech 1941 až 1944 byl vedoucím pobočky gestapa v Kolíně, v letech 1944 až 1945 vedoucím pobočky gestapa v Benešově.[3] V prosinci 1944 byl Feustel jmenován náčelníkem chrudimského Sonderkommanda. Jednalo se o speciální protipartyzánský policejní útvar určený pro sledování a eliminaci aktivit nedávno založené partyzánské brigády Mistr Jan Hus.[4]

Během druhé světové války Feustel a jeho muži zatýkali civilisty a členy protiněmeckého odboje, kteří byli buď popraveni, nebo posláni do nacistických káznic a koncentračních táborů. V roce 1942, poté, co byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich smrtelně zraněn po pokusu o atentát, Feustel nařídil masové razie a zatýkání; na jeho popud bylo popraveno 42 českých civilistů a dalších 2 460 osob bylo jeho přičiněním deportováno do koncentračních táborů.[5][6]

Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus

Velitel partyzánské brigády Mistr Jan Hus – major Alexandr Vasiljevič Fomin

Dne 26. března 1945 se v lese u Leškovic dostalo 270 policistů SS do přestřelky se 7 partyzány – členy partyzánské brigády Mistr Jan Hus. Přestřelka trvala celou noc a skončila teprve tehdy, když partyzánům (pěti Sovětům a dvěma Čechům) došlo střelivo a v bezvýchodné situaci v obklíčení učinili společné rozhodnutí – raději spáchat sebevraždu, než být zajati. Během střelby byl zabit jeden příslušník SS (Hermann Heinz, 42 let), další důstojník byl poraněn střelbou do ramene a v obličeji. Velitel partyzánů Alexandr Vasiljevič Fomin pokus o sebevraždu přežil a byl zajat. Výstřel do úst jej těžce zranil a v tomto stavu byl v bezvědomí převezen do Chrudimi. Zde měl přivolaný lékař Fomina připravit k výslechu. Při brutálních výsleších na gestapu byl Fomin mučen. A byl to právě velitel kolínského gestapa Feustel, kdo Fomina dne 28. března 1945 osobně zastřelil.[7] Během posledních měsíců druhé světové války Feustel nadále dohlížel na protipartyzánské operace. Osoby podezřelé z podpory partyzánů jakož i členové vlastních partyzánských skupin byli zatýkáni, brutálně vyslýcháni a deportováni do Malé pevnosti v Terezíně a dalších nacistických věznic, kde řada z nich zemřela.[8][9]

Masakr na kolínském náměstí 7. května 1945

Dne 7. května 1945 se na kolínském náměstí shromáždil velký dav lidí, aby vyslechl a oslavil oficiální oznámení kapitulace Německa. Feustel nařídil svým mužům, aby na ně zahájili palbu. Dvanáct lidí bylo na místě zabito přímo a 14 dalších bylo vážně zraněno. Dalšího, 18letého Oldřicha Krásu, den předtím esesáci ubili k smrti. Bezprostředně po masakru vyhlásili Němci nad Kolínem stanné právo. Mrtvá těla byla ponechána na místě; vydána byla až po jejich identifikaci. Ostatní civilisté byli se zdviženýma rukama nahnáni do kanceláře, zde byli prohledáváni a zastrašováni, než byli propuštěni domů. Čechy a Morava byly osvobozeny ještě ten měsíc.[10]

Přesný počet obětí masakru je sporný. Na pamětní desce je uveden počet 16 mrtvých, ale během hromadného pohřbu obětí 11. května 1945 bylo k vidění pouze 14 rakví,[11] takže tři z těch, kteří byli při masakru zraněni, mohli na následky svých zranění později zemřít. Příslušníci SS také ostřelovali budovu radnice, ale při tomto útoku nebyl nikdo zraněn.[4][5][10]

Po skončení druhé světové války a osvobození Čech pátral Okresní národní výbor v Kolíně ve spojeneckých internačních a zajateckých táborech po nacistických zločincích, kteří se v Kolíně dopustili zvěrstev. Zatímco pachatelů jiných zvěrstev našli více, není známo, zda našli někoho odpovědného za tento masakr.[10]

Poválečné aktivity, zatčení, soud, ...

Dne 8. května 1945 opustil Feustel (převlečen do civilních šatů) v automobilu Kolín a 9. května 1945 byl u Českého Krumlova zajat Američany. Tak se mu (v přestrojení za uprchlíka) podařilo poprvé vyhnout odhalení, byl následně propuštěn a ještě v květnu 1945 se usadil ve východoněmeckém Hohensteinu-Ernstthalu, kde žil se svojí manželkou. Zfalšováním dotazníků a nepravdivými údaji v životopise se Feustelovi podařilo pozměnit identitu a předejít tak podruhé svému odhalení. Po krátkém zaměstnání ve spořitelně zastával různé funkce na střední úrovni řízení v rámci okresní obchodní organizace a za svou práci obdržel dokonce i několik ocenění. Jako manažer pracoval až do roku 1967 a od roku 1967 vykonával funkci vedoucího oddělení komisního obchodu.

V roce 1971 však Feustelovu pravou totožnost odhalili českoslovenští vyšetřovatelé, kteří tuto informaci předali východoněmeckým úředníkům – ministerstvu státní bezpečnosti (Stasi). Feustel byl zatčen tajnou službou (a rozvědkou) NDR Stasi dne 14. prosince 1971.[12] Dne 11. prosince 1972 byl Feustel shledán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a odsouzen k trestu smrti. Nejvyšší soud východního Německa (NDR) dne 26. ledna 1973 zamítl jeho odvolání. Poté, co první tajemník Ústředního výboru Sjednocené socialistické strany Německa (SED) Erich Honecker i předseda Státní rady NDR Walter Ulbricht reagovali záporně na jeho žádost o milost, byl Feustel dne 8. května 1973 popraven zastřelením v lipské věznici. Jeho tělo a věci jemu náležející byly poté zpopelněny a Feustelovy ostatky byly pohřbeny v neoznačeném (anonymním) hrobě na neznámém místě.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul_Hermann_Feustel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DDR-Justiz und NS-Verbrechen (Justice NDR a nacistické zločiny ) [online]. [cit. 2024-06-25]. DDR-Justiz und NS-Verbrechen Band II, LG/BG Berlin 721211 Az.: 101aBs55/72 211-118/72 Ob.Gericht der DDR 730126 Az.: 1aUst36/72. Dostupné online. (němčina) 
  2. ↑ SS-Obersturmführer Paul Feustel [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gestapo-Außendienststelle Beneschau : Local offices of the Gestapo [online]. 20 August 2010 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Archivní foto: Odboj dva měsíce před porážkou nacistů [online]. 2015-03-11 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Nazi Crimes on Trial [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Bearbeitung von Nazi- und Kriegsverbrechen [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tragický osud partyzánů z brigády Mistr Jan Hus – Po boji s mnohonásobnou přesilou se zastřelili | Krvavá léta |. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Александр Фомин - руководитель партизанского движения в Чехословакии [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ JANÁČEK, Jakub. Partyzáni bojovali do posledního dechu. U Leškovic padli před desítkami let se ctí. Havlíčkobrodský deník. 2010-03-29. Dostupné online [cit. 2022-09-08]. 
  10. ↑ a b c www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ pamětní deska obětem 2. světové války na Karlově náměstí [online]. 2008 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ SKIBA, Dieter; STENZEL, Reiner. Im Namen des Volkes: Ermittlungs- und Gerichtsverfahren in der DDR gegen Nazi- und Kriegsverbrecher. [s.l.]: edition ost, 2016-07-18. Dostupné online. ISBN 978-3-360-51019-8. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj