Lengenfeld (Vogtland)

Lengenfeld
Kostel ve městě Lengenfeld
znak
Poloha
Souřadnice	50°34′ s. š., 12°22′ v. d.
Nadmořská výška	403 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Fojtsko
Administrativní dělení	8 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	47,0 km²
Počet obyvatel	7 013 (2022)[1]
Hustota zalidnění	149,3 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Volker Bachmann
Oficiální web	www.stadt-lengenfeld.de
Adresa obecního úřadu	Hauptstraße 1 08485 Lengenfeld
Telefonní předvolba	037606
PSČ	08485
Označení vozidel	V, AE, OVL, PL, RC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lengenfeld je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 7 000^[1] obyvatel.

Geografie

Poloha

Město leží v údolí řeky Göltzsch, téměř 20 km jihozápadně od města Cvikov a 20 km severovýchodně od Plavna. Nachází se na východě přírodní oblasti Fojtsko a v saské části historického území Fojtska.

Části města

• Irfersgrün
• Pechtelsgrün
• Plohn/Abhorn
• Grün
• Schönbrunn
• Waldkirchen
• Weißensand
• Wolfspfütz

Historie

Lengenfeld byl založen v letech 1150 až 1230 jako lesní lánová ves franskými osadníky. První doložená zmínka o Lengenfeldu pochází z roku 1438 v souvislosti s darem z Hoyersmühle (dnešní Klopfermühle) na martinský oltář ve farním kostele ve Cvikově. Starosta byl zmíněn již v roce 1419. V tomto období se rozvíjel i vývoj od vesnice k městečku s městskými právy. Zatímco již v roce 1430 se o místě hovořilo jako o trhu, jako o městečku se o něm mluví až v roce 1764. K roku 1471 je doložena příslušnost Lengenfeldu k panství Mylau. Conrad Metzsch udělil místu privilegia a osvobození od povinné práce. Již v roce 1519, tj. druhý rok po vyvěšení tezí ve Wittenbergu byla v Lengenfeldu zavedena reformace. V souvislosti s tím existoval během selské války v roce 1525 v sousedním Waldkirchenu selský tábor.

Lengenfeld se velmi rychle rozvíjel v 16. století. První učitel je uváděn k roku 1541, první radnice k roku 1544 a první samostatná farnost k roku 1545. Založení soukenického cechu v roce 1562 bylo předpokladem k tomu, aby se Lengenfeld stal významnou textilní lokalitou. Rok 1633 byl nejčernějším rokem v historii města, kdy Lengenfeld pocítil hrůzy třicetileté války a téměř polovina tehdejšího obyvatelstva, 233 lidí, zemřela na mor. Během této doby byl zničen i sousední hrad Plohn. V roce 1714 obdržel Lengenfeld od císaře Karla VI. privilegium obchodovat s látkou v rakouských zemích. V roce 1778 zde byl založen tkalcovský cech. Se vznikem továrny na bavlnu se počet obyvatel Lengenfeldu v letech 1779 až 1794 téměř zdvojnásobil. Ze soukenického řemesla se vyvinula výroba sukna, plstěných látek a bílého plátna. V letech 1806 a 1807 zde postavil Gottlob Friedrich Thomas první strojní přádelnu bavlny ve Fojtsku pomocí spřádacích strojů, které sám postavil. První parní stroj ve městě byl instalován v letech 1836 a 1837. V roce 1841 byly provedeny poslední pokusy o rýžování zlata na řece Göltzsch. Pro srovnání, v roce 1730 bylo mezi Hoyersmühle a Mühlwand sedm rýžoven zlata.

Osobnosti

Čestní občané

• Hermann Gerisch (1910–1994), učitel, místní historik, dialektový básník
• Gottlob Friedrich Thomas (1859–1921), radní, výrobce plstěných látek, zakladatel Lengenfeldského parku
• Ernst Baumgärtel (1851–1939), obchodní rada, významný průmyslník ve městě
• Eduard Feustel (1874–1955), velkoobchodník s vlnou, přispěl zejména městské nemocnici
• Wilhelm Bernhard Hildebrand (1825–1898), pastor v Lengenfeldu
• Edwin Schubert (1893–1996), čestný občan místní části Waldkirchen, místní kronikář Waldkirchenu

Rodáci

• Johann Friedrich Ackermann (1726–1804), lékař a vysokoškolský učitel
• Christian Gottlieb Hüttner (1787–1854), vrchní ředitel saského poštovního systému
• Gottlob Friedrich Thomas (1755–1835), průmyslový průkopník a majitel přádelny
• Ernst Gottschald (1795–1871), starosta Plavna
• Johann Gottlieb Leipoldt (1803–1872), misionář v Jižní Africe, spoluzakladatel Wupperthalu
• Johann Gotthelf Christian Weiß (1803–1884), majitel přádelny a tkalcovny, v roce 1883 založil přádelnu s pozdější tovární osadou
• Konstantin von Tischendorf (1815–1874), teolog
• Franz Eduard Weidenmüller (1819–1892), majitel přádelny
• Otto Beutler (1853–1926), právník, primátor Drážďan
• Max Fickenwirth (1868–1938), gymnasta, ředitel saského učitelského ústavu pro tělocvik
• Robert Müller (1868–1948), politik, poslanec saského zemského sněmu a soudce
• Karl Kautzsch (1887–1978), politik, poslanec saského zemského sněmu a zemský rada
• Helmut Bechler (1898–1971), generálmajor Wehrmachtu ve druhé světové válce
• Siegbert Hummel (1908–2001), tibetolog, sinolog
• Karl Adolf Schwabe (1909–1990), mistr barvíř a politik, poslanec Říšského sněmu
• Bernhard Bechler (1911–2002), důstojník Wehrmachtu, po roce 1945 ministr vnitra spolkové země Braniborsko v sovětské okupační zóně, později u Národní lidové armády
• Carl Ordnung (1927–2012), publicista a politik (DDR-CDU)
• Siegfried Stöckigt (1929–2012), pianista
• Michael Ketting (* 1950), inženýr, manažer a profesor technologie stavebních strojů
• Gunter Wild (* 1958), politik

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lengenfeld (Vogtland) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lengenfeld na Wikimedia Commons

Zdroj