Padiusir

Padiusir
varianty hieroglyfického zápisu
p
D37 		D4
Q1R8

Padiusir

S34 I9
O34
N35 		M23 A40

Anchefenchonsu

Padiusir
Narození 5. století př. n. l.
starověký Egypt
Úmrtí 5. století př. n. l.
Místo pohřbení Tomb of Petosiris
Povolání astrolog a kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Padiusir[1] (v překladu z egyptštiny „Usirův dar“, řecký přepis jména je Πετοσιρις – Petosiris) byl hodnostář ve starověkém Egyptě ve 2. polovině 4. století př. n. l. (zemřel kolem roku 300 př. n. l.[2]), velekněz chrámu boha Thovta v Chemenu, nositel řady dalších kněžských titulů.[3] Byl představitelem tradiční egyptské aristokracie v době 2. perské nadvlády a počátku řecko-římské doby. Po své smrti byl pokládán za významného mudrce a byl tak uctíván[2] egyptskými Řeky až do 4. století.[4]

Jeho hrobka na pohřebišti v Tuna el-Gabal v okruhu starověkého Chemenu, v níž je zaznamenán historicky významný Padiusirův životopis, je pokládána za příznačnou ilustraci poměrů doby, ve které žil: zatímco z hlediska architektonického je postavena zcela v egyptském stylu, vyobrazení na jejích stěnách jsou unikátním pokusem o kombinaci egyptského uměleckého stylu s řeckým způsobem zachycování postav.

Historie

Padiusir, přáteli nazývaný také Anchefenchonsu,[5] pocházel z významné chemenské rodiny, která po několik generací zastávala úřad prvního kněze tamního Thovtova chrámu.[6] On sám se jím stal v roce 341 př. n. l.,[5] tedy krátce poté, co byl po porážce krále Nachthareheba Egypt opětovně ovládnut Perskou říší.

Odkazy

Reference

  1. ↑ přepis jména podle FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 192 s. S. 165. 
  2. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 366. 
  3. ↑ TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha: Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 286. 
  4. ↑ VERNER, Miroslav. Chrám světa : svatyně, kulty a mysteria starého Egypta. Praha: Academia, 2010. 568 s. ISBN 978-80-200-1861-8. S. 162. 
  5. ↑ a b WILKINSON, Toby H. A. Lidé starého Egypta. Překlad Hana Navrátilová a Renata Landgráfová. Praha: Mladá fronta, 2008. 336 s. ISBN 978-80-204-1819-7. S. 315n. 
  6. ↑ LLOYD, Alan B. Pozdní doba. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 13, s. 404.

Externí odkazy

Zdroj