Pacov (nádraží)
| Pacov | |
|---|---|
 Nádraží v Pacově
| |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Vysočina |
| Město | Pacov |
| Souřadnice | 49°27′35,65″ s. š., 15°1′1,8″ v. d. |
  Pacov
| |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 742924[1] |
| Trať | Tábor – Horní Cerekev |
| Nadmořská výška | 515 m n. m. |
| V provozu od | 1. října 1888 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z Pelhřimova)[1] |
| Dopravní koleje | 3[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pacov je železniční stanice v jihovýchodní části města Pacov v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina nedaleko Kejtovského potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Tábor – Horní Cerekev.
Historie
Stanice byla vybudována společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. První vlak zde projel 1. října 1888, 17. prosince byl zahájen pravidelný provoz v úseku z Tábora do Horní Cerekve. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB. V areálu nádraží bylo vystavěno též nákladové nádraží či bytové domy pro drážní zaměstnance.
Českomoravská transverzální dráha byla roku 1918 začleněna do sítě ČSD.[2]
V roce 2016 vyhrálo nádraží v anketě nejostudnějších staveb Vysočiny, a bylo označeno za ostudu Vysočiny, to z důvodu že majitel nádraží České dráhy se po roce 2006 (kdy proběhla automatizace trati) přestaly o objekty starat. Proto o rok později v roce 2017 nádraží koupila Správa železnic, která provedla drobné úpravy a opravy.[zdroj?] Rekonstrukce celého nádraží je naplánovaná jaro až podzim 2022.[3]
Popis
Nacházejí se zde dvě vnitřní nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechod přes koleje.[1]
Reference
- ↑ a b c d e Plánek stanice Pacov. Portál Provozování dráhy. SŽDC, únor 2016.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ PELÍŠKOVÁ, Monika. Pacovské vlakové nádraží se dočká svého comebacku. Pelhřimovský deník.cz [online]. 2017-07-07 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
