Přísečnická hornatina

Přísečnická hornatina
Vodní nádrž Přísečnice a okolní krajina z Jelení hory
Vodní nádrž Přísečnice a okolní krajina z Jelení hory
Nejvyšší bod 993 m n. m. (Jelení hora)
Rozloha 225,45 km²
Nadřazená jednotka Loučenská hornatina
Sousední
jednotky		 Jáchymovská hornatina
Rudolická hornatina
Bolebořská vrchovina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Přísečnická hornatina
Přísečnická
hornatina
Povodí Ohře, Bílina, Zschopau
Souřadnice 50°29′0″ s. š., 13°11′25″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přísečnická hornatina je geomorfologický okrsek na střední části Krušných hor v okrese Chomutov.

Poloha a sídla

Přísečnická hornatina se nachází ve střední části Krušných hor. Její severní hranice je administrativně stanovena hranicí s Německem. Nejsevernější bod se nachází u zaniklé vesnice Pohraniční, odkud hranice vede směrem k samotě Nový Dům, a za ním ji přibližně tvoří tok Bíliny, která nedaleko odtud pramení. Od Mezihoří se hranice stáčí na jih k Blatnu a dále k vodní nádrži Kamenička, bývalému Třetímu Mlýnu v Bezručově údolí a Domině. Od ní směrem k jihozápadu hranici vymezuje pás sídel Lideň, Vysoká Jedle, Louchov, Domašín, Horní Halže. Za Horní Halží pokračuje k severozápadu okolo Kovářské k Českým Hamrům. Dalšími významnějšími sídly jsou zejména Vejprty a podstatně menší Měděnec, Výsluní a Hora Svatého Šebestiána.[1]

Geologie

Z hornin převažují starohorní až prvohorní svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka.[2] Až patnáct metrů vysoké výchozy ortoruly lze pozorovat v přírodní památce Sfingy.[3] Místy se nachází vložky granitového porfyru, amfibolitu a skarnu a ojedinělé proniky třetihorních vulkanických hornin.[2]

Geomorfologie

Louky u zaniklé vesnice Jilmová

Hornatina se nachází v západní části podcelku Loučenská hornatina a převyšuje sousední Bolebořskou vrchovinu asi o 200 metrů. Ve vrcholové části se přímo pod Jelení horou nachází rozsáhlá denudační sníženina s vodní nádrží Přísečnicí. V geomorfologickém členění má okrsek označení IIIA-2B-1.[2] Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou na západě, Rudolickou hornatinou na východě a Bolebořskou vrchovinou na jihovýchodě.[4]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Přísečnické hornatiny je Jelení hora (993 m n. m.) východně od vodní nádrže Přísečnice.[2] Další významné vrcholy jsou

  • Velký Špičák (965 m),
  • Komáří vrch (906 m),
  • Mědník (910 m),
  • Novoveský vrch (885 m),
  • Přísečnická hora (854 m),
  • Menhartický vrch (849 m),
  • Poustevna (826 m),
  • Klenovec (757 m),
  • Volyňský vrch (727 m).

Hydrosféra

Prunéřovský potok
Kýšovický vodopád

Oblast je odvodňována zejména do povodí Ohře krátkými prudkými potoky, které protékají hluboce zaříznutá údolí. Místy se na nich vyskytují vodopády. Největší z vodních toků jsou Chomutovka a Prunéřovský potok. Vodu ze severní části odvádějí Černá voda a Přísečnice a hraniční toky jako Polava a Černá do německé řeky Zchopau. Voda z nejvýchodnější části odtéká do řeky Bíliny. Na přítocích Chomutovky byly vybudovány vodní nádrže Křimov a Kamenička, ale největší vodní plochou je vodní nádrž Přísečnice.[1]

Ochrana přírody

V oblasti Přísečnické hornatiny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[2]

Reference

  1. ↑ a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přísečnická hornatina, s. 366–377. 
  3. ↑ Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Sfingy, s. 99. 
  4. ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116. 

Externí odkazy

Zdroj