Lideň

Lideň
Dům čp. 42
Dům čp. 42
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Málkov
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°27′58″ s. š., 13°18′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 19 (2021)[1]
Katastrální území Lideň (2,23 km²)
Nadmořská výška 670 m n. m.
PSČ 430 02
Počet domů 8 (2011)[2]
Lideň
Lideň
Další údaje
Kód části obce 96024
Kód k. ú. 696021
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lideň (německy Glieden) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se asi osm kilometrů západně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 670 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, kterou zůstala až do poloviny dvacátého století. Od roku 1989 je částí obce Málkov. V roce 2011 v Lidni žilo 37 obyvatel a roku 2016 v ní bylo evidováno 26 adres.[3]

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Ľuden nebo Liden (zkráceně pravděpodobně Ľudislav nebo Ľudomír) ve významu Lidnův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Ludem (1281),[4] Ludein (1359),[5] Glidny (1571), Glyden (1629), Kliden (1629) nebo Glieden (1787). Německý tvar vznikl ze spojení k Lidni.[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a nachází se v listině, kterou ji spolu s dalšími vesnicemi odkázal Chotěbor z Račic s manželkou řádu německých rytířů z chomutovské komendy.[6] Na rozdíl od ostatních vesnic je s nedalekou Vysokou v listině uvedena českým názvem. Jednotlivé usedlosti obklopovaly náves a navazovala na ně radiální plužina.[7] Vesnice zůstala součástí chomutovského panství až do konce šestnáctého století. Městské urbáře v ní v letech 1560 a 1563 uvádí osm poddaných. Podle chomutovského privilegia z roku 1571 museli kupovat pivo z vrchnostenského pivovaru, ale prodávat ho směli pouze při svatbách, křtech, posvíceních a církevních svátcích.[8]

Roku 1623 koupil hasištejnské panství, jehož součástí tehdy Lideň byla, Jaroslav Bořita z Martinic.[9] Po třicetileté válce je však jako majitel uváděn Otto z Trauburku, kterému patřilo panství Poláky.[10]Berní rula z roku 1654 ve vsi zaznamenala osm chalupníků a jednoho obyvatele závislého na obci. Hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka, ale pěstovalo se také žito a len, ze kterého se vyráběla příze.[8]Tereziánský katastr vydaný v roce 1747 v Lidni uvádí deset hospodářství, ke kterým patřilo přes 216 strychů půdy. Kromě zemědělců tu žili také tři nádeníci a jeden tkadlec.[11]

V roce 1779[8] byl u vesnice otevřen málo výnosný důl na železnou rudu,[12] ale brzy zanikl.[8] V díle Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera je však označen jako vydatný a provozovaný ještě na počátku devatenáctého století.[13] V devatenáctém století ve vesnici dvakrát hořelo. Při požáru v roce 1835 shořely čtyři usedlosti s kaplí svatého Floriána a roku 1893 vyhořelo dokonce devět domů.[8] V letech 1897–1898 byla postavena silnice z Celné. Obec ji financovala díky okresní podpoře ve výši pěti korun na jeden metr délky.[11] Roku 1898[14] ve vesnici žilo osm rodin, jejichž obživou bylo zemědělství, tři domkáři s malými pozemky a tři řemeslníci: zedník, tesař a švec. K obci patřilo 222 hektarů pozemků a pošta byla denně donášena z Křimova.[8] Děti chodily do školy ve Vysoké.[13]

Po skončení druhé světové války vzniklo lesní družstvo, které sdružilo správu okolních lesů, ale roku 1954 přešlo do majetku podniku Státní lesy. V sedmdesátých letech dvacátého století bylo ve vesnici postaveno několik rekreačních chat. Na konci dvacátého století byla v rámci Programu obnovy vesnice opravena kaple znovuvysvěcená v roce 1999, zaveden místní rozhlas a zřízeno veřejné osvětlení.[15]

Přírodní poměry

Lideň leží ve stejnojmenném katastrálním území o rozloze 2,23 km²[16] v Ústeckém kraji asi tři kilometry severozápadně od Málkova a osm kilometrů západně od Chomutova.[17]

Katastrální území lze z geologického hlediska rozdělit do tří oblastí. Podél severní hranice a na severovýchodním úbočí Malé skály se vyskytují prekambrické dvojslídné a biotitické ruly. Většinu území tvoří předvaryské intruzivní horniny (metagranity, metagranodiority a ortoruly) a v jižní části se nacházejí metamorfované prekambrické spodnokorové a plášťové horniny. V geomorfologickém členění Česka leží v geomorfologickém celku Krušné hory a v podcelku Loučenská hornatina na rozhraní okrsků Přísečnická hornatina a Bolebořská vrchovina. Hranice mezi okrsky vede ve směru jihozápad–severovýchod od Vysoké k Lidni a déle k Nebovazům. Nejvyšším bodem území je vrch Malá skála (695 m) východně od vesnice, zatímco nejnižší bod je ve výšce okolo 510 metrů u silnice do Zelené. Samotná vesnice stojí ve výšce 655–680 metrů.[18]

Z půd se vyskytují především kambizemě a podzoly na severozápadě a východně od vesnice. Velmi úzký pruh půdy podél západní hranice území u Vysoké patří mezi organosoly, konkrétně rašeliny. V území se nenachází žádné vodní plochy. Významnější vodním tokem je Hutná, která teče podél části severní hranice. Na jihozápadě hranici tvoří jedna ze zdrojnic Lideňského potoka, který se u Málkova vlévá do Podkrušnohorského přivaděče.[18]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 67 obyvatel (z toho 31 mužů) německé národnosti, kteří byli členy římskokatolické církve.[19] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 86 obyvatel německé národnosti, z nichž se všichni kromě jednoho evangelíka hlásili k římskokatolické církvi.[20]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[21][22][23]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 117 96 86 79 70 67 86 51 30 2 1 2 4 37 19
Domy 16 17 16 17 15 14 16 16 7 1 1 1 6 8 9

Obecní správa

Kříž u silnice do Vysoké

Po zrušení poddanství se Lideň roku 1850 stala samostatnou obcí,[14] kterou zůstala až do 1. ledna 1955, kdy byla připojena jako část obce k Vysoké.[8] Od 1. července 1960 byla spolu s ní přičleněna k Místu a od 1. ledna 1989 k Málkovu.[24] Starosty v devatenáctém století byli Karl Olbert (1848–1872), Wnzel Olbert, Bernard Görg, Bernard John a Karl Tautermann.[14]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Lidni žilo 44 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[25]

Doprava

Celná leží na silnici třetí třídy číslo III/22321 ze Zelené do Celné.[26] Ve vesnici není žádná zastávka linkové autobusové dopravy. Nejbližší se nachází 2,6 km daleko v Zelené. Nejbližší pravidelně obsluhovaná železniční zastávka je v Málkově na železniční trati Chomutov–Cheb. Vesnicí ani jejím blízkým okolím nevede žádná značená turistická trasa, ale po silnici je značena cyklotrasa č. 3080 z Vikletic do Celné.[17]

Pamětihodnosti

Ve středu vesnice stojí kaple svatého Floriána z roku 1840. Menší kaplička svatého Huberta,[17] ve které bývala dřevěná socha Piety, se nachází východně od vsi u polní cesty do Strážek. Na západním okraji vesnice stojí u silnice do Vysoké kříž.[27]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-11-25 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lideň, s. 507. 
  5. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Lideň, s. 228. 
  6. ↑ LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. Kapitola Majetkový vývoj chomutovské komendy, s. 14. 
  7. ↑ VOLF, Martin. Historická zmínka o tzv. Křimovském újezdě v zrcadle archeologických pramenů. In: SMOLNIK, Regina. ArchaeoMontan 2013. Drážďany: Landesamt für Archäologie Sachse, 2014. Dostupné online. ISBN 978-3-943770-14-8. S. 124, 126. (česky, německy)
  8. ↑ a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lideň, s. 147–148. Dále jen Binterová 2002. 
  9. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hasištejn – hrad, s. 131. 
  10. ↑ VACHATA, Zdeněk. Vysoká a Lideň. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 3, s. 5. Dále jen Vachata 2000. ISSN 0231-5076. 
  11. ↑ a b Vachata 2000, s. 6
  12. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Železnorudné doly na žilách, s. 49. 
  13. ↑ a b Vachata 2000, s. 9
  14. ↑ a b c Vachata 2000, s. 7
  15. ↑ Vachata 2000, s. 8
  16. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Lideň [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-28. 
  17. ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  19. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  20. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  21. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  22. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  23. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  24. ↑ Binterová 2002, s. 149
  25. ↑ RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  26. ↑ Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. 
  27. ↑ Vachata 2000, s. 10

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lideň, s. 147–148. 
  • VACHATA, Zdeněk. Vysoká a Lideň. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 3, s. 4–10. ISSN 0231-5076. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj