Písecká pahorkatina

Písecká pahorkatina
	Písecké hory, část Písecké pahorkatiny
Nejvyšší bod	633 m n. m. (Velký Mehelník)
Rozloha	1 139,8 km²
Střední výška	443 m n. m.
Nadřazená jednotka	Táborská pahorkatina
Sousední; jednotky	Blatská pánev, Putimská pánev, Horažďovická pahorkatina, Březnická pahorkatina, Votická vrchovina, Soběslavská vrchovina, Lomnická pánev, Lišovský práh
Podřazené; jednotky	Mehelnická vrchovina, Zvíkovská pahorkatina, Milevská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Ševětínská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Horniny	granity středočeského a moldanubického plutonu
Povodí	Vltava, Otava, Lužnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIA-3A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Písecká pahorkatina je geomorfologický podcelek západní části Táborské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 1 139,8 km²^[1] v severní části Jihočeského kraje.

Písecká pahorkatina má členitý, erozně denudační reliéf. Ten je rozčleněný hluboce zaříznutými až kaňonovitými údolími Otavy, Vltavy, Lužnice a jejich přítoků (Židova strouha, Smutná, Lomnice, Hrejkovický potok) a na západě a východě také tektonickými poruchami. Střední výška oblasti je 443 metrů, nejvyšším bodem Písecké pahorkatiny a Píseckých hor je Velký Mehelník se 633 metry. Převažujícími horninami jsou granitoidy středočeského a moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika s četnými vložkami, místně se zde vyskytují i senonské a neogénní sedimenty.^[1]

Členění

Písecká pahorkatina se dále dělí na šest geomorfologických okrsků:

↑ ^a ^b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Písecká pahorkatina, s. 341.