Otmar Kučera

Otmar Kučera, DFC
Narození 13. července 1914
Juliánov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. června 1995 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Národnost Češi
Alma mater čs. státní reálka v Llanwtyd Wells[1]
Povolání voják
Znám jako Pilot Royal Air Force
Ocenění Medaile Za chrabrost
Československý válečný kříž
Záslužný letecký kříž (Spojené království)
Děti Alexandra Šulcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Generálmajor[2]Otmar Kučera (13. července 1914 Juliánov – 6. června 1995 Brno) byl československý stíhací pilot, který během 2. světové války létal v Royal Air Force. V letech 1944–1945 byl velitelem 313. stíhací perutě, po roce 1948 perzekvován. Za svoji službu obdržel vysoká československá a britská vojenská vyznamenání.

Před válkou

Otmar Kučera se narodil v Juliánově u Brna v rodině klempíře. Vyučil se zámečníkem a poté nastoupil do VLU v Prostějově. Po ukončení pokračovacího výcviku nastoupil v roce 1935 k Leteckému pluku 2 "Edvarda Beneše" v Olomouci. Na podzim roku 1938 sloužil v Piešťanech a ve Vigľaši, poté přijetí Mnichovské dohody se vrátil do Olomouce a po obsazení ČSR byl demobilizován. Do té doby nalétal v armádě 665 hodin.[2]

Za války

Hawker Hurricane
Supermarine Spitfire

Na Štědrý den roku 1939 spolu s J. Kotáskem a J. Dohnalem na druhý pokus Otmar Kučera opustil přes Slovensko a Maďarsko tehdejší Protektorát Čechy a Morava. Přes Jugoslávii, Řecko a Turecko pokračovali do Palestiny a 24. února 1940 odpluli francouzskou lodí Providence do Francie, aby se připojili k čs. armádě v Agde,[2] poté byl zařazen k leteckému výcviku. Pro zhroucení francouzského vojenského odporu do bojů nezasáhl, v červnu 1940 odplul do Velké Británie.[3]

Po přeškolení na stíhací Hawker Hurricane u 6. OTU v Sutton Bridge[2] byl O. Kučera zařazen v říjnu 1940 do svazku 111. peruti RAF, tehdy ve Skotsku, kde sloužil mj. s Miroslavem Mansfeldem a Josefem Příhodou a kde dosáhl prvních dvou sestřelů. V dubnu 1941 byl přeložen k 312. čs. peruti, u níž zaznamenal tři vzdušná vítězství. V dubnu 1942 přešel k 313. čs. peruti, už jako Pilot Officer. Po dolétání operačního turnusu v červnu 1942 a následném odpočinku se v lednu 1943 vrátil do sestavy 313. peruti, s níž podnikal lety nad obsazenou Evropou a dosáhl dalších dvou sestřelů. Byl jmenován velitelem letky B a v listopadu 1944 velitelem celé 313. čs. peruti. V této funkci setrval až do konce války, během níž nalétal 550 operačních hodin.[1]

Po válce

Otmar Kučera přivedl do ČSR 313. peruť na nových Spitfirech LF.Mk.IXE. Byla umístěna v Brně a reorganizována do dvou pluků. Zástupcem velitele jednoho z nich se v r. 1946 stal kpt. Otmar Kučera. V roce 1948 se už jako major stal velitelem stíhacího pluku, ale roku 1949 byl z armády propuštěn a posléze degradován. Pracoval pak převážně manuálně (kopáč štěrku, závozník apod.). V roce 1963 byl rehabilitován, byla mu vrácena hodnost, v 90. letech byl pak vyznamenán řádem M. R. Štefánika a povýšen na generála. O. Kučera zemřel v Brně na rakovinu.[1]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Rajlich, J.: Esa na obloze, str. 76
  2. ↑ a b c d Mikulka, J. a kol.: Otmar Kučera, DFC dostupné online Archivováno 19. 12. 2012 na Wayback Machine.
  3. ↑ Rajlich, J.: Esa na obloze, str. 75
  4. ↑ Válka.cz, Air Force Gross
  5. ↑ Válka.cz, 1939–1945 Star
  6. ↑ Válka.cz, Evropská hvězda leteckých osádek
  7. ↑ Válka.cz, Medaile Za obranu
  8. ↑ Válka.cz, Válečná medaile 1939–1945
  9. ↑ Rajlich, J.: Esa na obloze, s. 60
  10. ↑ Kučera Otmar dostupné online

Literatura

  • MIKULKA, Jiří; POPELKA, Jaroslav; KOLESA, Václav. Otmar Kučera, DFC - Od sergeanta k squadron leaderovi. [s.l.]: Václav Kolesa, 2003. 92 s. ISBN 80-239-0951-7. 

Externí odkazy

Zdroj