Ohniváček modrolesklý

Jak číst taxoboxOhniváček modrolesklý
alternativní popis obrázku chybí
Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Athropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída křídlatí (Pterygota)
Řád motýli (Lepidoptera)
Čeleď modráskovití (Lycaenidae)
Rod ohniváček (Lycanea)
Binomické jméno
Lycaena alciphron
(Rottemburg, 1775)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohniváček modrolesklý[1] (Lycaena alciphron) je druh motýla z čeledi modráskovití vyskytujícího se od Maroka přes Evropu až po Sibiř a Altaj.

Popis

Svrchní strana křídel

Rozpětí křídel ohniváčka modrolesklého se pohybuje v rozmezí 34–38 mm. Horní strana křídel samců je oranžová s modrým leskem a malými tmavými skvrnami. U samic je horní strana křídel hnědá, opět s malými tmavými skvrnami, přičemž na okraji zadních křídel je oranžový pruh s řadou menších modrých skvrn. Křídla samců i samic mají bílý třásnitý lem. Spodní strana křídel je u obou pohlaví světle šedohnědá s větším počtem černých skvrn obklopených bílým okrajem. Na okraji zadních křídel se vyskytuje oranžový pruh.[2]

Výskyt

Ohniváček modrolesklý se vyskytuje od Maroka přes Evropu (ve Skandinávii a na Britských ostrovech zcela chybí) až po západ Sibiře a Altaj. Preferuje chladnější oblasti, létá tedy v podhůří a horách, kde vyhledává květnaté pastviny, v nížinách pak obývá lomy, náspy nebo vřesoviště. V ČR je rozšířen především v horských oblastech na hranicích, např. na Šumavě, v Krkonoších nebo v Beskydech. Housenky se živí na rostlinách z rodu šťovík.[3] Je to jednogenerační motýl a létá většinou od června do července.[4]

Ohrožení

Ohniváček modrolesklý se v ČR řadí do kategorie „zranitelný“, v jižních Čechách dokonce „ohrožený“.[3]

Poddruhy

Ohniváček modrolesklý má více poddruhů, řadí se tam:[5]

  • Lycaena alciphron ssp. alciphron
  • Lycaena alciphron ssp. fruginus
  • Lycaena alciphron ssp. gaudeolus
  • Lycaena alciphron ssp. gordius
  • Lycaena alciphron ssp. melibaeus
  • Lycaena alciphron ssp. veronicus

Odkazy

Reference

  1. ↑ ohniváček modrolesklý [online]. biolib.cz [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Lycaena alciphron - ohniváček modrolesklý [online]. Natura Bohemica [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b HANČ, Zdeněk; BENEŠ, Jiří; FALTÝNEK FRIC, Zdeněk; PAVLÍČKO, Alois; MICHAL, Zapletal. Denní motýli a vřetenušky jižních Čech. [s.l.]: Jihočeský kraj, 2019. ISBN 978-80-87520-53-6. S. 89. 
  4. ↑ Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775) [online]. pyrgus.de [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Ohniváček Modrolesklý [online]. iNaturalist [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj