Obyvatelstvo Třebíče

Graf růstu počtu obyvatel mezi lety 1655 a 2009

Tento článek pojednává o vývoji počtu obyvatel v Třebíči a blízkém okolí.

Dějiny

Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16 657 v roce 2001, žilo v části Nové Dvory, v roce 2011 pak žilo nejvíce obyvatel opět v této části, ale oproti předchozímu součtu v roce 2001 proběhl pokles o přibližně 2000 obyvatel, v roce 2011 jich v části Nové Dvory žilo 14 443.[1] Podle údajů českého statistické úřadu žilo v této části v roce 1980 pouze 7 929 obyvatel, to znamená, že za 11 let se počet obyvatel zdvojnásobil. Tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v roce 2001 žilo v Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i v místní části Sokolí.[2][p 1]

Mezi lety 18501920 byl průměrný přírůstek obyvatelstva 1532 obyvatel za 10 let.[3] Od roku 1930 je patrná míra populační expanze. Mezi lety 1970 a 1991 je již velice patrný nárůst obyvatelstva kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany.[4] V tomto období narostl počet obyvatelstva o 15 800 obyvatel za 21 let. Tento nárůst je také spojen s výstavbou velkých sídlišť na severu města.

Nejvyšší přirozený přírůstek od roku 1970 byl mezi lety 1981 a 1982, zde se projevují tzv. silné ročníky. Od roku 1982 do roku 1985 bylo zaznamenané největší snížení přirozeného přírůstku obyvatel, další roky se přirozený přírůstek snižuje pouze pozvolně.[5]

Mezi lety 2015 a 2016 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel v městě Třebíči o 239 obyvatel, došlo k jejich odstěhování do jiných měst.[6] V lednu roku 2017 bylo oznámeno, že v roce 2016 došlo v Třebíči celkem k 1194 trestným činům, kdy objasněno bylo 766 činů, tj. je objasněnost 64,15 %. Celkem z nich bylo 120 trestných činů násilného charakteru, kde objasněnost byla 75,83 %.[7]

Národnostní dělení

Město Třebíč je známé svým Židovským městem, podle Fišera se cizí národní příslušníci začali do města Třebíče stěhovat již za vlády Pernštějnů, více však až za vlády Smila Osovského z Doubravice. Na začátku 17. století se v purkrechtních knihách města objevují záznamy o koupi 12 domů ve Vnitřním městě a o koupi 10 domů na Stařečce Němci. Malovaný dům, tehdy zvaný Františkovský, patřil nejzámožnějšímu italskému občanovi, Františku Kaligardovi (it. Calligardo), v dalších třebíčských čtvrtích žilo dalších 10 Italů. Ve městě se usadilo také asi 5 Slováků, mezi nimi kupec Janek Strážnický a Januš Slovák, tito vlastnili domy na náměstí. Na začátku 17. století se také začalo rozvíjet židovské město a v roce 1601 se také objevují zmínky o židovské škole. Do této doby existovala pouze židovská ulice.[8] V letech 1656 a 1657 do Třebíče přichází hodně Čechů, protože se zde mohou uchytit jako nekatolíci.[9] Podle knih z let 1657 až 1660 emigrovalo asi 20–30 rodin do Uher.[10]

V roce 2021 začaly působit v Třebíči dva preventisté pro práci s obyvateli romské národnosti.[11]

Sčítání lidu 2001

Rozdělení počtu obyvatel dle městských částí v Třebíči k roku 2001

V okrese Třebíč žilo v roce 2001 celkem 117 367 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s českou a moravskou národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2001 přiznalo 100 126, moravskou přiznalo 12 793 obyvatel. V okrese Třebíč dále žilo 21 obyvatel se slezskou národností, 940 obyvatel se slovenskou, 78 obyvatel romskou, 52 obyvatel s polskou, 31 obyvatel s německou, 47 obyvatel s ruskou národností, 139 obyvatel s ukrajinskou národností a 88 obyvatel s vietnamskou národností. Obyvatel s ostatními zjištěnými národnostmi bylo 338 a obyvatel s nezjištěnou národností 2 714.[12]

Při sčítání lidu v roce 2001 se 22 246 (tj. 57,01 %) obyvatel zapsalo jako bez vyznání, 12 266 (31,43 %) jako věřící a 4 509 (11,56 %) se k otázce nevyjádřilo.[13] 10 691 věřících se přihlásilo k římskokatolické církvi, která má ve městě několik kostelů, sídlí zde děkanát TřebíčKatolické gymnázium. Druhou nejpočetnější církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 388 obyvatel, ve městě sídlí její sbor. Po ní následuje Církev československá husitská se 166 věřícími, její modlitebna je bývalou synagogou. Dále následují Svědkové Jehovovi (110 obyvatel) a Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku (67 obyvatel), která má v Třebíči také malý kostel, který je v současné době obsluhován popem.[14] V roce 2011 proběhlo další sčítání lidu, celkem 12 562 (tj. 33,95 %) obyvatel se zapsalo jako bez vyznání, 8 947 (tj. 24,18 %) obyvatel se zapsalo jako věřící a celkem 15485 (tj. 41,85 %) obyvatel se k otázce víry nevyjádřilo. Nejpočetnější církví zůstala římskokatolická církev – 5 013 obyvatel, druhou nejpočetnější zůstala Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 233 obyvatel a třetím nejčastějším vyznání zůstala Církev československá husitská se 104 přihlášenými.[15]

Sčítání lidu 2011

Dle sčítání lidu 2011 ve městě Třebíč žilo celkem 36 998 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s českou a moravskou národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2011 přiznalo 21 245, moravskou přiznalo 5 266 obyvatel. V Třebíči dále žili 2 obyvatelé se slezskou národností, 250 obyvatel se slovenskou, 16 obyvatel s romskou, 15 obyvatel s polskou, 7 obyvatel s německou, 74 obyvatel s ukrajinskou národností a 68 obyvatel s vietnamskou národností. Obyvatel s nezjištěnou národností bylo v Třebíči 8 779.[16]

Současnost

Mezi lety 2015 a 2016 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel v městě Třebíči o 239 obyvatel, došlo k jejich odstěhování do jiných měst.[6] V lednu roku 2017 bylo oznámeno, že v roce 2016 došlo v Třebíči celkem k 1194 trestným činům, kdy objasněno bylo 766 činů, tj. je objasněnost 64,15 %. Celkem z nich bylo 120 trestných činů násilného charakteru, kde objasněnost byla 75,83 %.[17] V roce 2018 se v Třebíči narodilo 1255 dětí a zemřelo 728 osob, celkem se v Třebíči uskutečnilo 205 sňatků.[18] Mezi lety 2021 a 2020 Třebíč ztratila celkem 61 obyvatel.[19]

Demografické údaje

Údaje pro město Třebíč se dochovaly od roku 1655. V letech 2006–2009 byli započteni i veškeří cizinci.

Demografické údaje města Třebíč
Rok sčítání Počet obyvatel Absolutní přírůstek Procentuální přírůstek
1655 845 845 -
1763 3149 2304 272,66
1772 3439 290 9,21
1791 4743 1304 37,92
1799 5010 267 5,63
1830 6005 995 19,86
1835 6731 726 12,09
1843 6803 72 1,07
1849 7800 997 14,66
1850 8002 202 2,59
1869 10 328 2326 29,07
1880 11 999 1671 16,18
1890 13 726 1727 14,39
1900 15 309 1583 11,53
1910 16 347 1038 6,78
1921 17 191 844 5,16
1930 17 555 364 2,12
1950 20 257 2702 15,39
1960 20 387 130 0,64
1965 19 142 -1245 -6,11
1970 22 555 3413 17,83
1980 29 017 6462 28,65
1985 36 008 6991 24,09
1991 38 355 2347 6,52
1998 39 854 1499 3,91
2001 39 021 -833 -2,09
2002 38 877 -144 -0,37
2003 38 785 -92 -0,24
2005 38 715 -70 -0,18
2006 38 915 200 0,52
2007 38 882 -33 -0,08
2008 38 851 -31 -0,08
2009 38 678 -173 -0,45
2010 38 156 -522
2011 37 842 -314
2012 37 575 -267
2013 37 324 -251
2014 37 095 -229
2015 36 880 -215
2016 36 641 -239
2017 36 330 -311
2018 36 050 -280
2019 35 691 -359
2020 35 451 -240
2021 35 107 -344
2022 34 415 -692
2023 34 712 +297

Odkazy

Poznámky

  1. Grafické znázornění demografických křivek a dalších informací naleznete na stránce Demografie Třebíče na sesterském projektu Wikimedia Commons.

Reference

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 - Okres Třebíč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  2. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad
  3. Data v tabulce č. 3
  4. pa. Třebíč kdysi a nyní. Horácké noviny. 12. 9. 1990, roč. 1, čís. 21, s. 4. 
  5. CZSO: Tabulka obyvatelstva.
  6. a b ČTK. Z měst Vysočiny se rozrůstá Jihlava, nejvíc loni tratila Třebíč [online]. Třebíčský deník, 2016-04-22 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  7. JKA. Násilná trestná činnost na Třebíčsku v roce 2016. Kriminální zprávy [online]. Youngaroo Online, 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18. 
  8. Fišer, l. c., str. 88–89.
  9. Fišer, l. c., str. 130.
  10. Fišer, l. c., str. 132–133.
  11. KRČMÁŘ, Milan. Pošta, Kočičina, židovská čtvrť: preventisté ví, kde v Třebíči bublají problémy. Třebíčský deník. 2021-10-18. Dostupné online [cit. 2021-10-29]. 
  12. Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle národnosti [online]. Praha: CZSO, 2001-03-01 [cit. 2008-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-03. 
  13. RŮŽKOVÁ, Jiřina. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 : obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti Třebíč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003 [cit. 2015-12-24]. S. 52, Tab. č. 156 Obyvatelstvo podle věku, podle náboženského vyznání a podle pohlaví – 3. muži a ženy úhrnem. Viz tabulka. Dostupné online. 
  14. počty viz Sčítání lidu 2001, vyznání[nedostupný zdroj]
  15. Vše o území VDB [online]. vdb.czso.cz [cit. 2015-12-24]. Dostupné online. 
  16. Český statistický úřad. SLDB 2011 - Třebíč (okres Třebíč) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  17. JKA. Násilná trestná činnost na Třebíčsku v roce 2016. Kriminální zprávy [online]. Youngaroo Online, 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18. 
  18. MARTAKIDISOVÁ, Irini. Loni v Třebíči vítězila jména Anna a Jakub – Vysočina news [online]. VysočinaNews [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  19. MARTÍNEK, Roman. Třebíč ztratila obyvatele, narostla vesnička Nimpšov. Jak si vede celá Vysočina?. Třebíčský deník. 2021-02-11. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 

Literatura

  • JANÁK, Jan. Třebíč - Dějiny města II. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Brno: Blok Brno pro Západomoravské muzeum v Třebíči, 1981. 224 s. 
  • Statistický lexikon obcí ČSSR 1965. 1. vyd. Praha: [s.n.], 1966. 

Zdroj