Nikolaj Kornějevič Čukovskij

Nikolaj Kornějevič Čukovskij
Narození 2. června 1904
Oděsa
Úmrtí 4. listopadu 1965 (ve věku 61 let)
Moskva
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Povolání překladatel, životopisec, spisovatel, prozaik a básník
Národnost ruská
Stát Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma mater Těniševská škola
Žánr dobrodružné příběhy o slavných mořeplavcích
Významná díla Čtyři kapitáni
Ocenění Řád rudé hvězdy
Medaile Za obranu Leningradu
Řád rudého praporu práce
medaile Za vítězství nad Německem
Manžel(ka) Marina Nikolajevna Čukovská
Rodiče Korněj Ivanovič Čukovskij[1] a Marija Borisovna Goldfeldová
Příbuzní Marija Kornějevna Čukovská a Lydija Kornějevna Čukovská (sourozenci)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nikolaj Kornějevič Čukovskij (rusky Николaй Корнеевич Чукoвский; 20. květnajul./ 2. června 1904greg., Oděsa – 4. listopadu 1965, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a překladatel, syn spisovatele Korněje Ivanoviče Čukovského.[2]

Život

Mládí prožil Čukovskij v Petrohradu, kde studoval dějiny umění. Roku 1922 debutoval jako básník. Za druhé světové války působil v obleženém Leningradě jako dopisovatel armádního tisku. V posledních letech života byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů a předsedou jeho sekce překladatelů. Zemřel v Moskvě a je pochován je na Novoděvičím hřbitově.[2]

Je autorem celé řady knih pro mládež, zejména dobrodružných příběhů o slavných mořeplavcích, shrnutých do knihy Водители фрегатов (1941, Velitelé fregat, česky jako Čtyři kapitáni).[2]

Jako překladatel se zaměřoval na díla Stevensona, Doyla, Twaina, Setona a dalších.[2]

Spisovatelův hrob na Novoděvičím hřbitově v Moskvě

Dílo

  • Капитан Джеймс Кук (1927, Kapitán James Cook), česky jako Z chudého chlapce slavným mořeplavcem, kniha o anglickém mořeplavci Jamesi Cookovi.
  • Разноцветные моря (1928, Barevné moře), povídka.
  • Русская Америка (1928, Ruská Amerika), cestopisný román pro mládež odehrávající se v Arktidě.
  • Навстречу гибели (1929, Vstříc záhubě), česky jako Poslední plavba kapitána Lapérouse.
  • Один среди людоедов (1930, Sám mezi lidojedy), povídka.
  • Путешествие капитана Крузенштерна (1930, Putování kapitána Kruzenšterna), kniha o ruském admirálovi a mořeplavci Krunzenšternovi.
  • Юность (1930, Mládí), román o životě bývalých gymnazistů v porevolučním Rusku.
  • В солнечном доме (1931, V slunečním domě), sbírka povídek.
  • Повести (1933, Povídky), sbírka povídek.
  • Слава (1935, Sláva), román o Kronštadském povstání.
  • Княжий угол (1936, Knížecí kout), román o Tambovském povstání, česky jako Na Knížecí.
  • Ярославль (1938, Jaroslavl), román o Jaroslavském povstání.
  • Водители фрегатов: Книга о великих мореплавателях (1941, Velitelé fregat: kniha o velkých mořeplavcích), česky jako Čtyři kapitáni nebo jako Pod plachtami kolem světa.
  • Морской охотник (1945, Mořský lovec), povídka.
  • Домик на рекe (1947, Domek u řeky), povídka pro mládež, ve které se chlapec snaží rozluštit záhadu kolem smrti svého otce, který byl partyzánem.
  • Балтийское небо (1955, Baltické nebe), román o sovětských letcích, bránících obležený Leningrad.
  • Битвы и годы (1957, Boje a léta), souborné vydání románů Княжий угол a Ярославль.
  • Беринг (1961, Bering), česky jako Objevitel neznámých břehů (kniha o dánském mořeplavci Beringovi, který se plavil ve službách ruského carského námořnictva).
  • Девочка Жизнь (1965, Dívenka Život), povídka z války.

Filmové adaptace

  • Балтийское небо (1960, Baltické nebe), dvoudílný sovětský film, režie Vladimir Vengerov, česky uvedeno pod názvem Leningradské nebe.[3]

Česká vydání

Reference

  1. ↑ Krátká literární encyklopedie. Moskva. 1962. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1978
  3. ↑ Leningradské nebe [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj