Nick Laird

Nick Laird
Narození 1975 (48–49 let)
Cookstown
Povolání spisovatel, básník, esejista, literární kritik a advokát
Alma mater Sidney Sussex College
Cookstown High School
Ocenění Eric Gregory Award (2004)
Rooney Prize for Irish Literature (2005)
Geoffrey Faber Memorial Prize (2008)
Somerset Maugham Award (2008)
Guggenheimovo stipendium (2016)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Zadie Smith (od 2004)
Web oficiální stránka
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nicholas Laird (* 1975) je severoirský romanopisec a básník.

Vzdělání

Studoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridgi, kde vyhrál cenu Arthur Quiller-Couch Award za kreativní psaní.[1] Po studiu šest let pracoval v advokátní kanceláři Allen & Overy v Londýně,[2] poté práci opustil a soustředil se pouze na kariéru spisovatele.

Osobní život

Laird se během studia na univerzitě seznámil se Zadie Smithovou. V roce 2004 se vzali v tamní kapli King's College. V letech 2006 a 2007 spolu žili v Římě, nyní žijí napůl v New Yorku a napůl v Londýně. Mají dvě děti, Katherine a Harveyho.

Poezie

To a Fault

To a Fault je Lairdova první sbírka básní, nominovaná na cenu Forward Prize za nejlepší první sbírku. To a Fault vydalo nakladatelství Faber a Faber v lednu 2005.

On Purpose

On Purpose je jeho druhá sbírka, vydaná v roce 2007. Sbírka je volně založena na Umění války od vojevůdce Sun-c'. Kniha v roce 2008 vyhrála ceny Somerset Maugham Award a Geoffrey Faber Memorial Prize .

Go Giants

V roce 2015 Faber a Faber vydalo Lairdovu třetí sbírku, Go Giants.

Feel Free

Feel Free je Lairdova čtvrtá sbírka, vydaná v srpnu 2018. Byla vybrána do užšího výběru pro prestižní T. S. Eliot Prize.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nick Laird na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Nick Laird - Penguin Classics Authors - Penguin Classics. web.archive.org [online]. 2010-11-22 [cit. 2019-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-22. 
  2. ↑ Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Dostupné online. 

Zdroj