Neprobylice (Podbořany)

Neprobylice
Bývalá náves
Bývalá náves
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Podbořany
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°16′22″ s. š., 13°26′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 6 (2021)[1]
Katastrální území Neprobylice u Kaštic (3,46 km²)
PSČ 438 01
Počet domů 5 (2011)[2]
Neprobylice
Neprobylice
Další údaje
Kód části obce 64475
Kód k. ú. 664472
Zaniklé obce.cz 14883
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neprobylice jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi šest kilometrů na severovýchod od Podbořan. V roce 2011 zde trvale žilo 15 obyvatel.[3]

Neprobylice leží v katastrálním území Neprobylice u Kaštic o rozloze 3,46 km².[4] Vesnicí protéká Dolánecký potok.

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Neprobyl ve významu ves lidí Neprobylových. Příjmení vzniklo ze zastaralého slovesa probyti (prospět). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Nyeprowitz (1260), in Neprobilicz (1392, 1393), w Neprobyliczych (1543, 1545), na Neproběhlicích (1603), ve vsi Neprobiliczych (1609), Neprobelicze (1613), Neprobiettcz (1631), Neprawitz (1787) a Neprawitz nebo Neprowitz (1846). [5]

Historie

Budovy hospodářského dvora

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1260, kdy patřila plaskému klášteru. Ve čtrnáctém století byla vesnice rozdělena na několik dílů, z nichž jeden okolo roku 1419 patřil rodu Chmelických z Vlčí hory. Větší část vsi později patřila Jaroslavu Kelblovi z Geisinku a roku 1549 ji od něj koupil Jan Kouč z Kouče, který si v Neprobylicích postavil tvrz. Po Janovi na tvrzi sídlil jeho syn Vilém Jindřich z Kouče, ale roku 1606 ji prodal Jáchymovi z Johnu. Po Jáchymově smrti tvrz připadla vdově Otilii, od které ji roku 1612 koupil Jan Albín Šlik.[6] Neprobylice se na čas staly součástí doupovského panství, ale brzy poté je koupil Adam Gothard ze Štampachu a připojil je natrvalo k Oplotům.[7] Jan Gothart přišel za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 o veškerý majetek.[8] Neprobylická tvrz zanikla během třicetileté války a nebyla obnovena. Její fragmenty se dochovaly ve zdech hospodářského dvora, který ve dvacátém století využíval státní semenářský statek.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 134 obyvatel (z toho 57 mužů), z nichž bylo 25 Čechoslováků a 109 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 99 obyvatel: 35 Čechoslováků a 64 Němců. Většina stále byla římskými katolíky, ale žil tu také jeden evangelík, tři členové církve československé a jeden člověk bez vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 136 142 140 154 179 134 99 42 30 7 10 6 5 15
Domy 24 24 22 24 24 24 25 11 . 3 3 6 6 5
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Kaštice.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Neprobylice, s. 207–208. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 409. 
  7. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Neprobylice – tvrz, s. 342. Dále jen Anděl (1984). 
  8. ↑ Anděl (1984), s. 361.
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 

Externí odkazy

Zdroj