Naděžda Slabihoudová

Naděžda Slabihoudová
Rodné jméno Naďa Čmerdová
Narození 1. května 1922
Klecany
Úmrtí 8. června 2014 (ve věku 92 let)
Praha
Povolání překladatelka
Alma mater Univerzita Karlova
Témata estonština, ruština a překlad
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Naděžda Slabihoudová, rozená Čmerdová (1. května 1922, Klecany8. června 2014, Praha) byla česká překladatelka především z estonštiny a z ruštiny, okrajově také z němčiny.

Život

Po absolvování osmiletého Gymnázia Charlotty G. Masarykové v Praze (v letech 19331941) vystudovala v letech 19451949 obor čeština a ruština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde také získala titul PhDr. Od roku 1948 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Svět Sovětů v Praze (do roku 1952) a v letech 19671977 jako redaktorka ve Státním pedagogickém nakladatelství v Praze. Mezitím se intenzivně věnovala svobodnému překladatelskému povolání, přičemž tuto činnost doplňovala úvody a doslovy k jednotlivým publikacím, hojným publikováním článků v novinách a časopisech, přednáškami (převážně o ruské literatuře) a ediční prací.

Zpočátku překládala ruskou prózu, ale od konce 70. let začala překládat i estonskou beletrii. Českým čtenářům zprostředkovala zásadní část z tvorby ruských spisovatelů Nikolaje Semjonoviče Leskova a Vsevoloda Ivanova či klasika estonské literatury Antona Hansena Tammsaara.

Za svoji překladatelskou činnost dostala 23. února 2004 od estonského prezidenta Arnola Rüütela nejvyšší estonské státní vyznamenání – řád Maarjamaa Risti.

Kromě překladů je autorkou Stručného přehledu estonské literatury, příspěvků do svazků edice Literatura ve světě o současné estonské literatuře a spoluautorkou Slovníku pobaltských spisovatelů, v němž zpracovala část o estonských spisovatelích.

Zemřela 8. června 2014 v nemocnici pod Petřínem.

Nejvýznamnější překlady

Estonština

Němčina

Ruština

Vědecké práce

  • Stručný přehled estonské literatury, Balt-East, Praha 1997, znovu 2003,
  • Estonsko, malá země - velká literatura: estonská literatura v českých překladech (1976-2001), Národní knihovna České republiky a Balt-East, Praha 2003,
  • Slovník pobaltských spisovatelů (estonská, litevská a lotyšská literatura, Libri, Praha 2003, spoluautorka (zpracovala část o estonských spisovatelích), znovu 2008.
  • Estonsky psaná literatura. In ZAHRADNÍČKOVÁ, Hana (ed.). Literatura ve světě 2004. Gutenberg, Praha 2005, s. 67–72.
  • Estonsky psaná literatura. In SCHLEISSOVÁ, Eva (ed.). Literatura v Evropě. Gutenberg, Praha 2006, s. 82–86.
  • Estonsky psaná literatura. In KITZLER, Petr (ed.). Literatura ve světě 2006–2007. Gutenberg, Praha 2007, s. 118–123.
  • Z estonské mytologie. Kalevipoeg. Baltika 7, 1992, s. 7–8.
  • Z estonské mytologie. Vanapagan. Baltika 12, 1994, s. 27.
  • Literární ohlédnutí. Baltika 12, 1994, s. 28.
  • (spolu s Michalem Vaňkem) Estonská literatura v Čechách. Plav 2010, 12, s. 41–44.
  • Miloš Lukáš – překladatelský labužník. Plav 2010, 12, s. 49–50.

Externí odkazy

Zdroj