NPR Jezerka

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Jezerka
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Pohled z Tereziny vyhlídky
Pohled z Tereziny vyhlídky
Základní informace
Vyhlášení 17. dubna 1969
Vyhlásil Ministerstvo kultury ČSR
Nadm. výška 348–707 m n. m.
Rozloha 136,74 ha[1][2]
Správa AOPK ČR – RP SCHKO České středohoří
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Chomutov, Most
Umístění k. ú. Jezeří, Kundratice u Chomutova, Podhůří u Vysoké Pece
Souřadnice 50°32′48,12″ s. š., 13°28′59,16″ v. d.
Jezerka
Jezerka
Další informace
Kód 144
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Jezerka je národní přírodní rezervace v Krušných horách na pomezí okresů Chomutov a Most o rozloze 136,74 ha. Větší část území se nachází v okrese Most.

Historie

Národní přírodní rezervace Jezerka

Na vrcholu Jezeří byl ve třináctém století založen hrad Starý Žeberk. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1277, kdy byl jeho majitelem Albrecht ze Žeberka. Během první poloviny čtrnáctého století si majitelé postavili Nový Žeberk a hrad na Jezeří byl opuštěn.[3] Pozůstatky hradu vegetaci nijak neovlivňují.[4]

Území rezervace bývalo součástí jezeřského panství rodu Lobkoviců. Od roku 1780 v oblasti probíhaly první pokusy o systematické lesnické hospodaření a od roku 1920 se v ní hospodaří podle lesních hospodářských plánů. Prostor rezervace býval od roku 1908 součástí Malé jezeřské obory, a lesní porosty v ní byly vyloučeny z běžného hospodaření. Lesy v nepřístupných partiích byly ponechány přirozenému vývoji a hospodaření probíhalo zejména na úpatí a v západní části rezervace. Na jižním úpatí vrchu jsou patrné stopy po lesní pastvě. Lobkovicové využívali oblast rezervace k honům, před rokem 1813 zahájili chov daňka a v letech 1910 a 1920 vysadili muflona.[5]Vodní nádrž Jezeří nechal v letech 1902–1904 postavit Mořic Alois z Lobkovic.[6]

Dne 17. dubna 1969 byla Ministerstvem kultury ČSR vyhlášena státní přírodní rezervace[7] v roce 1992 se její status změnil na národní přírodní rezervaci.[8]

V roce 1981 byla v rezervaci zprovozněna 1,8 km dlouhá naučná stezka (tzv. modrá stezka – podle barvy turistické značky). Naučná stezka byla zrušena, a pěšina, po které vedla, se v některých úsecích sesunula. Skalní stěny bývaly už v době před druhou světovou válkou využívány k horolezectví. Na několika desítkách skal bylo popsáno asi sto různě obtížných cest. Od roku 1992 je horolezectví v rezervaci zakázáno, ale zákaz není dodržován.[5]

Přírodní poměry

Pohled od jihu na svahy hory Jezeří s NPR Jezerka, strmě vystupující z Mostecké pánve

Národní přírodní rezervace Jezerka leží na rozhraní okresů Chomutov a Most v Ústeckém kraji. Část v okrese Chomutov (asi 48 hektarů) se nachází v katastrálních územích Kundratice u Chomutova a Podhůří u Vysoké Pece, zatímco mostecká část (asi 89 hektarů) patří do katastrálního území Jiřetín. Celá rezervace je součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.[7]

Chráněné území se nachází v Krušných horách v nadmořské výšce 348[9]–707 metrů, v údolí Vesnického potoka a na jihovýchodním až východním úbočí vrcholu Jezeří. Obklopují ji hory Jedlová (853 metrů) na západě, Homolka (845 metrů) na severu a Jánský vrch (752 metrů) na severovýchodě. V blízkosti jihovýchodního okraje rezervace Krušné hory přechází do Mostecké pánve.[10]

Flóra

Skalnatý vrchol v rámci chráněného území

Bylo zde napočítáno na 200 druhů květeny. Z lesního porostu zde roste především buk, částečně dub, javor, borovice lesní, jeřáb ptačí a výjimečně smrk. Vskytuje se zde i řada chráněných rostlin jako měsíčnice vytrvalá, oměj vlčí, okrotice dlouholistá, lilie zlatohlavá, bělozářka liliovitá či koprník štětinolistý. Zvláštností rezervace je výskyt teplomilných rostlin (např. bělozářka liliovitá a dřín obecný), které se jinak vyskytují v Českém středohoří a jinde v Krušných horách nerostou.

Fauna

Lesní porost tvoří ve velké míře bučiny

V letech 1974–1977 probíhal v rezervaci faunistický výzkum. Bylo zde zaznamenáno 5 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 19 druhů měkkýšů, 63 druhů ptáků a 28 druhů savců. Z tohoto množství je 24 druhů živočichů chráněných, např. zmije obecná, mlok skvrnitý, holub doupňák, krahujec obecný, výr velký, lejsek malý nebo žluva hajní. Na západních svazích se vyskytují daňci, které tu již před rokem 1813 vysadili Lobkovicové. Mufloni zde byli vysazeni v letech 1910 a 1920. Ti se vyskytují zejména ve východní části rezervace. Ze vzácných druhů hmyzu zde byli nalezeni např. tesařík alpský, roháč velký, zlatohlávek zlatý, krajník hnědý a vějířník nápadný.

Ochrana přírody

Důvodem ochrany je především zachování nejpřirozenějšího a nejzachovalejšího smíšeného (převážně bukového) porostu ve východní části Krušných hor. V rezervaci se vyskytuje více než dvacet lesních typů. Les je až 250 let starý. Dalším důvodem je ochrana geologických útvarů. Mrazové zvětrávání deformuje skály a vytváří v nich výrazné pukliny a praskliny. Do vyhlášení rezervace zdejší skály využívali horolezci, v současnosti je horolezecká činnost zakázána. Na území rezervace se rovněž nacházejí pozůstatky po historické těžbě stříbrné a železné rudy.

Předmětem ochrany je lesní komplex tvořený převážně acidofilními bučinami (50 % rozlohy), květnatými bučinami (asi 20 %) a suťovými lesy (asi 30 %). Z živočišných druhů je předmětem ochrany kovařík fialový, jehož početnost v rezervaci není nejméně od roku 2013 známá.[11][12]

Vliv průmyslové činnosti

Rezervaci Jezerka ovlivňuje především těžba v Dole Československé armády, jehož hranice se nalézá pouhých 50 metrů od jižního okraje rezervace.

Při sledování vlivu průmyslové činnosti na zdejší rostlinstvo bylo zjištěno, že lesní porost je v původní druhové skladbě schopen účinně čelit vlivům znečištění ovzduší a obnovuje se i přes velké zatížení exhalacemi.[13] Lesy na území rezervace byly ušetřeny větších lidských zásahů až do června 2001, kdy byla vykácena rozsáhlá plocha starého bukového lesa v její centrální části.[14]

Zajímavosti na území rezervace

  • Hora Jezeří
  • Zřícenina hradu Starý Žeberk na vrcholu Jezeří
  • Žeberská lípa na jižní hranici rezervace (nejstarší strom okresu Chomutov)
  • Vodní nádrž Jezeří z let 1902–1904
  • Terezina vyhlídka na západním okraji rezervace, v jihovýchodním úbočí vrchu Jedlová ve výšce 550 m n. m. s výhledem údolí Vesnického potoka a na západní svah hory Jezeří
  • Skalní brána v západním svahu údolí
  • Rozsedlinová jeskyně na jihozápadním úbočí Jezeří

Přístup

Území rezervace je částečně přístupné po turisticky značených cestách. Podél jihovýchodního okraje vede žlutě značená trasa z Vysoké Pece k zámku Jezeří a vrchol je přístupný po odbočce modře značené trasy, která vede mezi Jezeřím a Lesnou.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 69, 74. 
  4. ↑ Plán péče o národní přírodní rezervaci Jezerka na období 2019–2028 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2018-10-24 [cit. 2024-03-28]. S. 14. Dále jen Plán péče (2019–2028). Dostupné online. 
  5. ↑ a b Plán péče (2019–2028), s. 15.
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl IV. V bývalém soudním okrese Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 60 s. Kapitola Podhůří, s. 48. 
  7. ↑ a b Jezerka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vyhláška č. 395, příloha V. [PDF online, cit. 2023-03-23]. Dostupné online.
  9. ↑ Plán péče (2019–2028), s. 10.
  10. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Plán péče (2019–2028), s. 7.
  12. ↑ Plán péče o národní přírodní rezervaci Jezerka na období 2013–2018 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2013-03-07 [cit. 2024-03-28]. S. 7. Dostupné online. 
  13. ↑ NPR Jezerka [online]. NPR Jezerka [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. 
  14. ↑ Článek Těžba dřeva v rezervaci je podle Duhy barbarstvím v Deníku Mostecka (22. 6. 2001). www.ecmost.cz [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-09-16. 

Literatura

  • Mostecko – regionální vlastivěda. Most: Hněvín, 2004. 142 s. ISBN 80-86654-10-9. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj