Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem

Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Adresa	Masarykovo náměstí 1, Bystřice nad Pernštejnem, 593 01, Česko
Zakladatel	Ladislav Vondruška
Založeno	1. ledna 1955
Zaměření	městské muzeum
Původní účel budovy	okresní soud, radnice
Další budovy	Aueršperk, Pyšolec, Zubštejn
Zeměpisné souřadnice	49°31′23,97″ s. š., 16°15′40,2″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem je městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem, sídlí v domě čp. 1 na Masarykově náměstí.^[1]

Historie

Zakladatelem muzea byl ředitel školy Ladislav Vondruška, byl vytvořen muzejní odbor a zvoleni jeho členové, byli jimi Edmund Fiša (starosta), Jindřich Leypold (soudce), František Seidl (advokát), Ladislav Vondruška (ředitel), Karel Konečný (učitel), Josef Štourač (učitel), František Domanský (měšťan), Vincenc Pálka (obuvník) a Jan Schwarzer (řezník). První schůze se konala 27. října 1913, v tě době bylo uvedeno, že pro muzejní sbírky budou sloužit obecní místnosti. Během první světové války byly předměty sbírek přesunuty do podkroví školy, v těchto prostorách zůstaly až do roku 1956. 8. dubna 1956 byly zakoupeny další předměty od starožitníka a muzeum bylo přihlášeno do Svazu česko-slovenských muzeí vlastivědných.

Po roce 1918 muzeum stále sídlilo v podkroví školy a jeho členové sbírali převážně etnografické předměty, hlavním hybatelem myšlenky muzea se stal ředitel zemědělské školy Vladimír Kříž, muzeum několikrát navštívil Dr. Jaroslav Helfert z brněnského zemského muzea, kdy radil při muzejní práci. V roce 1924 pomohl i s archeologickými výzkumy na hradě Aueršperku, kdy sbírky z tohoto průzkumu tvoří velkou část sbírek zaměřených na prehistorii Bystřicka. V této době muzeum nemělo stálé zaměstnance a financováno bylo z příspěvků a z darů města. Později byly uspořádány výstavy a prezentovány sbírkové předměty, také došlo k vydání soupisu sbírek v místním muzejním archivu.

V roce 1945 byly muzejní sbírky přeneseny částečně do zimní zemědělské školy. Zbylé předměty zůstaly v podkroví školy, které mělo být vykradeno vojáky. Po druhé světové válce došlo v režii Vladimíra Kříže v roce 1947 k uspořádání výstavy v budově školy pod názvem "Bystřice jindy a nyní", v roce 1952 byla uspořádána výstava "Lidová tvořivost na Bystřicku". V roce 1954 došlo k žádosti k Okresnímu národnímu výboru o povolení zřídit Okresní muzeum a alokovat na jeho činnost městské peníze a to od 1. ledna 1955. 11. října bylo Státní památkovou správou povoleno užít pro činnost muzea místnost na hradě Pernštejně, byly propůjčeny celkem tři místnosti. V roce 1955 byla ustanovena rada muzea, jejími členy byly František Abrahám, Josef Dobiáš, Zdeňka Kynclová, František Ostrý a Josef Pavelka.

Muzeum bylo slavnostně otevřeno 10. listopadu 1947, muzeum získalo správce Josefa Peterku, v roce 1960 došlo ke změně správních okresů a byl zrušen okres Bystřice nad Pernštejnem a byla uvolněna budova radnice využívaná pro okresní soud, od 1. září tak v těchto prostorách sídlilo místní muzeum. V květnu 1965 byla v těchto prostorech otevřena pamětní síň Gustava Pflegera-Moravského, 27. září 1973 byla v prostorách bývalého okresního soudu otevřena Síň odkazu Aloise Lukáška a téhož roku se městské muzeum v Bystřici stalo součástí Okresního muzea ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1985 byly dokončeny expozice s tematikou odboje za druhé světové války a ve sklepě také expozice "Vývoj osídlení horní Svratky".

Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem opětovně vzniklo v roce 1993, kdy zaniklo okresní muzeum ve Žďáru nad Sázavou a sbírky se tak staly majetkem města Bystřice. V tomtéž roce byla ve sklepních prostorech bývalé radnice uvedena expozice "Uran na Vysočině". V roce 2003 došlo k rekonstrukci budovy, kdy byla mimo jiné opravena mansardová střecha, v roce 2004 byl rekonstruován zadní trakt budovy a v roce 2005 byla opravena fasáda budovy a rekonstruovány interiéry, zároveň bylo vybudováno Městské informační centrum. O rok později byly rekonstruovány interiéry přízemí a bylo otevřeno Turistické a informační centrum, na dvoře byla vybudována přístavba s moderními sociálními zařízeními. a v roce 2007 byla rekonstruována půda, kdy vznikl depozitář, konzervátorská dílna a galerie, po průzkumu byly objeveny výmalby z 19. století a v jedné místnosti byly výmalby rekonstruovány. Otevření muzea po dlouhých rekonstrukcích proběhlo 26. dubna 2007.^[2]

Expozice

Muzeum v Bystřici má ve sbírkovém fondu několik desítek tisíc fotografií, pohlednic, negativů a skleněných desek, stejně tak má ve fondech několik desítek tisíc tiskovin, listin, písemností a obrazů. Uchovává také více než 10 tisíc sbírkových předmětů hmotných.^[2]

Živé ryby Vysočiny

Expozice se zabývá rybníkářstvím, kdy jako zakladateli rybníkářství se uvádí Pernštejnové. Expozice je umístěna ve sklepení muzea a její součástí jsou tři akvária rozdělená na Rybniční mělčinu, Proudovou řeku a Přehradu s dravci, dále jsou v expozici umístěna dvě menší akvária, kde jsou chráněné ryby, úhoř a mník. Součástí je také expozice starých rybářských potřeb. Expozice byla vytvořena ředitelem muzea Vladimírem Cisárem.^[3] Expozice byla otevřena 8. května 2014.^[4]

Stará škola

Expozice pod názvem Stará škola uvádí ukázku staré školní třídy a starého školního kabinetu.^[5]

Vývoj osídlení povodí Svratky

Expozice o vývoji osídlení v povodí řeky Svratky byla otevřena v prostorách muzea v roce 1985, později byla rozšířena o další předměty z muzejních sbírek muzeí pod hlavičkou Okresního muzea ve Žďáru nad Sázavou, novými předměty byly např. parohová palice z Doubravníku, kostěné hroty od Věchnova a podobné.^[6]

Síň odkazu Aloise Lukáška

Alois Lukášek byl malířem, který byl v roce 1977 jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1981 obdržel Řád práce, 27. září téhož roku byla otevřena pamětní síň v muzeu. Alois Lukášek věnoval soubor obrazů městu Bystřice nad Pernštejnem s tematikou krajiny Bystřicka a ty jsou tak vystaveny v pamětní síní.^[7]

Uran na Vysočině

Expozice se věnuje hornické činnosti v regionu Bystřicka, je umístěna ve sklepení muzea a uvádí předměty spojené s hornictvím. Jsou ukázány důlní díla, mechanismy, nářadí a přístroje.^[8]

Štěpánovská litina

Expozice s názvem Štěpánovská litina uvádí vzpomínky na slévárenskou výrobu v oblasti Bystřicka, počátky slévárenství se datují do roku 1572, kdy byly zaznamenány první hamry, v roce 1753 pak vznikla první slévárna.^[9]

Etnografie, řemesla

Expozice se týká primárně cechů a řemesel v oblasti Bystřicka, uvedeny jsou příklady starých řemesel, ukázka praní prádla, prádla a vývoje praní a také horácká světnička. Prvním cechem, který v Bystřici nad Pernštejnem vznikl byl cech kovářský v roce 1481.^[10]

Historie města Bystřice nad Pernštejnem

Expozice uvádí tři modely vývoje města.^[11]

Přírodopisné sbírky

V přírodopisných sbírkách jsou uvedeny entomologické sbírky pod vedením Jaroslava Čápa a Oldřicha Macháčka, sbírky minerálů a hornin pod vedením Ludvíka Ducháčka a herbář pod vedením Jaroslava Čápa. Herbář byl založen v roce 2002 a k roce 2015 je jeho součástí cca 1500 záznamů.^[12]

Galerie na půdě

V půdních prostorách je uvedena galerie, kdy ta je místem pro výstavy a koncerty.^[13]

Zubštejn

Součástí muzea je zřícenina Zubštejn, ta se nachází přibližně 5 km východně od města.^[14]

Aueršperk

Součástí muzea je zřícenina hradu Aueršperk, hrad byl založen přibližně v polovině 13. století, již v roce 1924 v jeho prostorách proběhly archeologické výzkumy,^[2] které znamenaly pro založení muzea a sbírkové fondy velký rozvoj.^[15]

Pyšolec

Součástí muzea je zřícenina hradu Pyšolec, ty se nachází nad přehradní nádrží Vír II.^[16]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky muzea
• Městské muzeum na stránkách města Bystřice nad Pernštejnem
• Městské muzeum na stránkách Dědictví Vysočiny
• Městské muzeum na stránkách Asociace muzeí a galerí ČR

Reference

Zdroj