Miroslav (nádraží)
| Miroslav | |
|---|---|
 Železniční stanice Miroslav
| |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Miroslav |
| Souřadnice | 48°56′7,27″ s. š., 16°21′45,14″ v. d. |
  Miroslav
| |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 348755 |
| Trať | Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov |
| Nadmořská výška | 214 m n. m. |
| V provozu od | 15. října 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické vz. 5007 |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici |  |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav je železniční stanice asi 4 kilometry východně od města Miroslav, v katastru obce Suchohrdly u Miroslavi v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, nedaleko říčky Miroslavky. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.
Historie
Stanice byla otevřena 15. září 1870 na trati Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) z Brna přes Střelice, Hrušovany nad Jevišovkou, Hevlín a Laa an der Thaya do Vídně. Budova miroslavského nádraží vznikla dle typizovaného stavebního vzoru.
Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]
Popis
Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště č. 2 slouží přechody přes koleje. Ze stanice odbočuje jedna vlečka.
Výpravní budova
Architektem typizované výpravní budovy II. třídy byl Carl Schumann. Dvoupodlažní budova je postavena na půdorysu obdélníku a zakončena sedlovou střechou s malým přesahem (francouzský vliv). Po stranách tříosého středového rizalitu, který byl orientován do ulice i k dráze, byla pětiosá křídla. Rizalit byl ukončen vysokým štítem s kruhovým oknem a lemovaný zubořezem. Fasáda byla hladce omítaná s rohovými neomítanými lizénami dělená členěnou kordonovou a hlavní římsou. Obdélná okna byla v cihelných neomítaných šambránách se segmentovým záklenkem. V bočních štítových fasádách nejsou okna (mimo kruhového okna ve štítu) z důvodu možnosti rozšíření objektu o další osovou část křídla. V přízemí rizalitu byl vestibul s okénkem pokladny. V křídlech byly umístěny čekárny na jedné straně a kanceláře a byty na druhé straně. V patře byl byt přednosty, nocležna a další byty.[2][3]
Reference
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 51–53.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 51, 52, 147.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav na Wikimedia Commons
- Historie dráhy
- Profil stanice na webu czecot.cz
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Profil a hodnocení stanice Miroslav na stránkách Vlakem jednoduše.cz
