Miroslav (nádraží)

Miroslav
Železniční stanice Miroslav
Železniční stanice Miroslav
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Město Miroslav
Souřadnice
Miroslav
Miroslav
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 348755
Trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov
Nadmořská výška 214 m n. m.
V provozu od 15. října 1870
Zabezpečovací zařízení elektromechanické vz. 5007
Dopravní koleje 3
Nástupiště (nástupní hrany) 2 (2)
Prodej jízdenek Ne
Návazná doprava Stanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici Bariérové WC
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav je železniční stanice asi 4 kilometry východně od města Miroslav, v katastru obce Suchohrdly u Miroslavi v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, nedaleko říčky Miroslavky. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.

Historie

Stanice byla otevřena 15. září 1870 na trati Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) z Brna přes Střelice, Hrušovany nad Jevišovkou, Hevlín a Laa an der Thaya do Vídně. Budova miroslavského nádraží vznikla dle typizovaného stavebního vzoru.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis

Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště č. 2 slouží přechody přes koleje. Ze stanice odbočuje jedna vlečka.

Výpravní budova

Architektem typizované výpravní budovy II. třídy byl Carl Schumann. Dvoupodlažní budova je postavena na půdorysu obdélníku a zakončena sedlovou střechou s malým přesahem (francouzský vliv). Po stranách tříosého středového rizalitu, který byl orientován do ulice i k dráze, byla pětiosá křídla. Rizalit byl ukončen vysokým štítem s kruhovým oknem a lemovaný zubořezem. Fasáda byla hladce omítaná s rohovými neomítanými lizénami dělená členěnou kordonovou a hlavní římsou. Obdélná okna byla v cihelných neomítaných šambránách se segmentovým záklenkem. V bočních štítových fasádách nejsou okna (mimo kruhového okna ve štítu) z důvodu možnosti rozšíření objektu o další osovou část křídla. V přízemí rizalitu byl vestibul s okénkem pokladny. V křídlech byly umístěny čekárny na jedné straně a kanceláře a byty na druhé straně. V patře byl byt přednosty, nocležna a další byty.[2][3]

Reference

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  2. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 51–53. 
  3. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 51, 52, 147. 

Externí odkazy

Zdroj