Mikulášovická pahorkatina

Mikulášovická pahorkatina
Tanečnice, pohled z Weifbergu
Tanečnice, pohled z Weifbergu
Nejvyšší bod 599 m n. m. (Tanečnice)
Nejnižší bod 296 m n. m. (Sebnice v Dolní Poustevně)
Rozloha 85 km²(na území Česka)
Nadřazená jednotka Šenovská pahorkatina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo
Tanečnice
Tanečnice
Horniny lužický granodiorit, čedič, dolerit, lamprofyr
Povodí Labe
Souřadnice 50°57′58″ s. š., 14°19′14″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikulášovická pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina. Její rozloha je 85 km² a nejvyšším bodem je Tanečnice (599 m[1]).

Přírodní poměry

Mikulášovická pahorkatina je geomorfologický podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a celku Šluknovská pahorkatina. Jednotka o rozloze 85 km² se nachází v západní části Šluknovského výběžku. Jižní, západní a severní hranice okrsku přibližně kopíruje státní hranici a přesahuje do sousedního Německa. Východní hranice odděluje Mikulášovickou pahorkatinu od Hrazenské pahorkatiny a je vedena od státní hranice po lužickém zlomu směrem k osadě Kopec, odtud na sever údolím Černého potoka, Vilémovského potoka a Velkošenovského potoka až ke státní hranici. Nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice (599 m), nejnižším hladina Sebnice na státní hranici v Dolní Poustevně (296 m). Geologické podloží tvoří jemně až středně zrnitý biotitický lužický granodiorit, doprovázený žílami lamprofyru, doleritu a nepříliš častými průniky třetihorních neovulkanitů (čedič a podobné horniny). Celá pahorkatina náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Kromě jižních svahů, které jsou odvodňovány do Křinice, je povodím druhého řádu Sebnice. Středně zalesněná krajina patří k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukový a jedlo-bukový). Převažují hospodářské lesy s dominantním výskytem smrku ztepilého (Picea abies), doplněným modřínem opadavým (Larix decidua), bukem lesním (Fagus sylvatica) či jedlí bělokorou (Abies alba). Podél vodních toků se dochovaly původní údolní jasanovo-olšové luhy. Průměrná roční teplota je pro území odhadována na 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak na 700–800 mm. Na jih okrsku zasahuje Chráněná krajinná oblast Labské pískovce.

Vrcholy

Výběr zahrnuje pojmenované vrchy s nadmořskou výškou nad 400 m.

Geomorfologické členění

Geomorfologické zařazení podokrsku Mikulášovická pahorkatina:[2][3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Základní mapa České republiky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9. 
  3. ↑ Geomorfologické jednotky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s. 
  5. ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  • GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. 
  • KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s. 
  • MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj