Maximilián Mayer-Wallerstein-Ahrdorff

Maximilian Mayer von Wallerstain und Ahrdorff
Maximilian Thaddäus Mayer
Maximilian Thaddäus Mayer
Narození 3. prosince 1845
Kroměříž
Úmrtí 7. července 1928 (ve věku 82 let)
Božice
Místo pohřbení hřbitov Božice
Povolání spisovatel a katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maximilian Thaddäus Mayer, svobodný pán z Ahrdorffu a Wallerstainu pseudonymem Max Mayer-Ahrdorff (3. prosince 1845 Kroměříž[1] - 7. července 1928 Božice[2]) byl katolický kněz a německy píšící spisovatel.

Životopis

Pocházel ze zámožné rodiny, narodil se jako čtvrté z pěti dětí arcibiskupského knihovníka a archiváře Eduarda Mayera z Ahrdorffu (1804-1886). Prvorozený syn Viktor (1841-1842) zemřel rok po narození, po dcerách Idě (nar. 1842) a Hermíně (nar. 1844) se narodili synové Maximilian a Eduard (nar. 1847).

Navštěvoval kroměřížské gymnázium, poté studoval teologii na biskupském semináři v Brně. 6. června 1868 byl vysvěcen na kněze a pak do roku 1874 působil jako kaplan v brněnském chrámu sv. Petra a Pavla. V letech 1874-1881 pobýval v Římě, kde roku 1876 získal s vyznamenáním doktorát kanonického práva a byl jmenován tajným komorním radou papeže Pia IX. O rok později, roku 1877, byl jmenován papežským domácím prelátem a získal titul Referendarius signaturae iustitiae. V květnu 1880 byl papežem Lvem XIII. jmenován apoštolským pronotářem.

Božické letní sídlo Maxe Mayera-Ahrdorffa

Od srpna 1881 do května 1884 sloužil jako farář v Černé Hoře. Záznamy v tamní matrice dokazují jeho výbornou znalost češtiny[3]. V květnu 1884 převzal farnost v Českých Křídlovicích, kde zůstal do ledna 1900. V květnu 1899 byl zvolen kanovníkem, 1913 arcijáhnem a scholastikem, a 1921 proboštem olomoucké metropolitní kapituly u sv. Václava.

Od roku 1902 byl členem slezské zemské školní rady. V červnu 1913 mu byl císařem udělen komturský kříž řádu Františka Josefa, od prosince 1917 s hvězdou. V červenci 1901 mu byl propůjčen titul rytíře, v květnu 1916 titul svobodného pána.

Náhrobní kámen hrobu preláta Maxe Mayera-Ahrdorffa s jeho erbem

Nedlouho po oslavách jeho 60. výročí vysvěcení na kněze, 1. července 1828, byl Max Mayer-Ahrdorff ve svém letním sídle v Božicích stižen záchvatem mozkové mrtvice, na jehož následky 7. července tamtéž zemřel. Pohřben je na božickém hřbitově v části obce České Křídlovice.[4]

Dílo

  • Die Papstwahl Innozenz XIII. (teolog. studie), 1874
  • Unverzichtbare Rechte (teolog. studie), 1904
  • Aus Südmährens Deutsch und Latein (krátké prózy), 1921
  • Judith, eine deutsche Frau auf dem Przemislidenthron (hist. studie), 1921 (česky: Jitka, kněžna německého rodu na trůně Přemyslovců, přel. Fr. Navrátil a Karel Dostál-Lutinov, in: Eva - ženský časopis, r. XX, Olomouc 1923)
  • Die letzte Weinlese im Stifte Klosterbruck 1783 (nevydaná divadelní hra; uvedena z rukopisu) 1922
  • Sebastian Freytag von Czepiroh, Abt von Klosterbruck bei Znaim (divadelní hra), 1922
  • Hinz, der Teufel von der Khaya-Burg (divadelní hra), 1923
  • Edwald Bart, der Dorfschmied (divadelní hra), 1923
  • Kaiser Sigmunds Tod auf der Burg in Znaim (divadelní hra), 1923
  • Uffo aus den Sieben Höfen (divadelní hra), 1924
  • Falkmar (divadelní hra), 1924
  • Elisabeth von Thüringen (divadelní hra), 1925
  • Etel, das Zigeunermädchen (divadelní hra), 1926
  • Dietholm Florian (divadelní hra), 1926
  • Gerhoh von Eberstain (divadelní hra), 1927
  • Sancta Cordula, ihre Legenden und Zeichen der Verehrung (pouze vydání a předmluva; autorem je Leonhard vom Rhein), 1928

Odkazy

Reference

  1. ↑ Záznam v matrice narození, č. 7949, Kroměříž - Panny Marie, 1836-1857
  2. ↑ Nejstarší olomoucký kanovník zemřel. Venkov. 1928-07-12, s. 4. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1805-0905. 
  3. ↑ Např. záznamy v matrice narození, č. 233, Černá Hora, 1873-1903
  4. ↑ Obec Božice - Historie a pamětihodnosti

Literatura

  • HANUS, V. Mayer von Wallerstain und Ahrdorff, Maximilian Frh.; Ps. Max Mayer-Ahrdorff - 2. přeprac. vyd. [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 und biographische, 2003 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (německy) 
  • Emil Heinisch: Max Mayer-Ahrdorff als Heimatdichter. Nákl.vl., Olomouc 1928
  • Pfister, Anton a Lucia: Possitz - Groß Grillowitz, Nákl.vl., Nußloch 1992, s. 54-59.
  • Vrbka, Anton: Bei ihm! Znaimer Wochenblatt, Jubiläumsausgabe, 1924, s. 55.

Externí odkazy

Zdroj