Luleč (nádraží)

Luleč
Chybí zde svobodný obrázek
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Nemojany
Souřadnice
Luleč
Luleč
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 348151[1]
Trať Brno–Přerov
Nadmořská výška 285[1] m n. m.
V provozu od 1873
Zabezpečovací zařízení TEST 14[2]
Nástupiště (nástupní hrany) 2 (2)[1]
Prodej jízdenek Ne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luleč je železniční stanice v katastrálním území Nemojany v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží v km 40,365[1]jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC) mezi železničními stanicemi Komořany u Vyškova a Vyškov na Moravě.

Historie

Stanice byla vybudována v roce 1873 na trati Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda, KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB včetně Moravsko-slezské zemské dráhy k 1. lednu 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Původní železniční zastávka byla zřízena v roce 1873 v katastrálním území obce Nemojany pod názvem Lultsch.[3][1] V roce 1893 byla zastávka změněna na stanici a od roku 1918 nese jméno Luleč.[1]

Na konci druhé světové války byly provedeny letecké nálety na stanici letectvem Rudé armády. Dne 21. dubna byla zasažena výpravna a obec. Při náletu zemřely tři osoby. Dne 25. dubna 1945 byl proveden další nálet na muniční vlak německé armády, který stál ve stanici. Vlak byl zničen a při výbuchu munice nebyly oběti z řad civilního obyvatelstva.[3]

Elektrizace trati byla provedena v letech 1994–1996.[4]

V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást železničního koridoru Praha – Brno – Ostrava.[5][6]

Popis

Ve stanici se nachází dvě úrovňová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.[5][7] Stanice je zabezpečena reléovým staničním zabezpečovacím zařízením TEST14.[2]

Výpravní budova

V roce 1893 byla ve stanici postavena výpravní budova podle typizovaného plánu jehož autorem byl architekt Anton Dachler. Výpravna byla přízemní budova s kolmými postranními křídly postavena z režného cihlového zdiva kryta sedlovými střechami. V roce 1898 byla výpravna zvětšena o přízemní přístavbu a v roce 1936 o stavědlo.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Luleč (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  2. a b Modernizace trati Brno – Přerov, 2. stavba Blažovice – Vyškov. S. 8. zdopravy.cz [online]. Květen 2020 [cit. 2023-12-19]. S. 8. Dostupné online. 
  3. a b Nálet na železniční stanici Luleč. VLAKY.NET [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  4. Z Brna do Přerova se jezdí už 150 let. zeleznicar.cd.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  5. a b Modernizace trati Brno - Přerov, 2. stavba, Blažovice - Vyškov. www.stavby.szdc.cz [online]. Správa železniční dopravní cesty, 2019-11-12 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  6. HRABAL, Michal. Železniční trať mezi Brnem a Vyškovem: vzniknou tři tunely i nové zastávky. Vyškovský deník. 2023-08-08. Dostupné online [cit. 2023-12-19]. 
  7. Popis a hodnocení nádražní Luleč [online]. 2020-05-07 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  8. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 144. 
  9. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží 1. díl. 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. 164 s. ISBN 80-902706-8-9. S. 135. 

Externí odkazy

Zdroj