Luhačovice

Luhačovice
Centrum města
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Luhačovice
Obec s rozšířenou působností	Luhačovice (správní obvod)
Okres	Zlín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′59″ s. š., 17°45′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 107 (2023)[1]
Rozloha	32,99 km²[2]
Nadmořská výška	253 m n. m.
PSČ	763 26
Počet domů	1 293 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. 28. října 543 763 26 Luhačovice e-podatelna@luhacovice.eu
Starosta	Ing. Marian Ležák
Oficiální web: www.luhacovice.eu
Luhačovice
Další údaje
Kód obce	585459
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luhačovice (německy Luhatschowitz) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 16 km jihovýchodně od okresního a zároveň i krajského města Zlín na říčce Šťávnice. Město má katastrální výměru 33 km² (3 299 ha), 1 099 domů a žije zde přibližně 5 100^[1] obyvatel.

Název

Na osadu byl přenesen název vesnice Luhačovice zaniklé v polovině 14. století v okolí Dražůvek u Kyjova (oboje Luhačovice náležely tehdy pánům z Obřan). Místní jméno Luhačovice vzniklo odvozením od osobního jména Luhač, jehož základ byl slovesný, ale jinak nejasný. Původně se jednalo o označení obyvatel osady (Luhačovici – "Luhačovi lidé"), které bylo přeneseno na osadu samotnou.^[4]

Historie

První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412, na město byly povýšeny teprve 3. června 1936. Německy se nazývaly Bad Luhatschowitz.^[kdy?]

Městské symboly

Město má následující symboly:

• Znak – tvoří jej stříbrný štít, v něm je zelený trávník, ze kterého vyrůstá jabloň a na ní jsou červené plody. Pod jabloní se nachází vpravo modré krojidlo a vlevo rovněž modrá radlice.
• Vlajka – tvoří ji tři svislé pruhy v barvách modrá, bílá a modrá, uprostřed v bílém pruhu je jabloň s červenými plody.

Obecní správa a politika

Správu nad městem vykonává městské zastupitelstvo v čele se starostou. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 21 členů.

V roce 2018 byli zvolení tito členové zastupitelstva: Ing. Jiří Šůstek (BEZPP), Mgr. Přemysl Janík (KDU-ČSL), Mgr. Lenka Semelová DiS. (BEZPP), Mgr. Marcela Pazderová (BEZPP), Mgr. Roman Lebloch (BEZPP), Robert Kolařík (BEZPP), JUDr. PhDr. Jiří Zicha (BEZPP), Ing. Martin Plášek (BEZPP), Ing. Marián Ležák (BEZPP), Josef Michálek (BEZPP), Mgr. Marek Nesázal (BEZPP), Ing. Marek Žmolík (BEZPP), Mgr. Eva Tomalová (BEZPP), Mgr. Dalibor Liška (STAN), Radomil Kop (ANO 2011), Mgr. Kamil Malota (BEZPP), Tomáš Holub (BEZPP), Bc. Jana Malaníková (BEZPP), Stanislav Duháň (ODS), PhDr. František Hubáček (ODS) a Ondřej Suchánek (ODS).^[5]

Volební účast byla 47,80 % v sedmi volebních okrscích. Ze zvolených zastupitelů bylo 15 bez stranické příslušnosti, 3 patřili k ODS, 1 ke STAN, 1 k ANO a 1 ke KDU-ČSL.^[6] Starostou se stal Ing. Marian Ležák.

• 
  Složení zastupitelstva

Správní území

Město leží ve Zlínském kraji (s 307 obcemi), v okrese Zlín (s 91 obcemi), má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem; je součástí správního obvodu Luhačovice s 15 obcemi. Skládá se s 4 katastrálních území a 4 částí obce. Sousedními obcemi sídla jsou Podhradí, Biskupice, Petrůvka, Rudice, Uherský Brod, Bojkovice, Rudimov, Provodov, Pozlovice, Ludkovice a Slavičín.

Doprava

Město leží na silnicích druhé třídy: II/492 a II/496 a železniční trati Újezdec u Luhačovic – Luhačovice se stanicí Luhačovice a zastávkou Polichno.

Lázeňství

V Luhačovicích jsou čtvrté největší lázně v České republice a největší na Moravě. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, poruchami trávení a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům. V Luhačovicích vyvěrá 7 přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných. Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem Luhačovských lázní je pramen Vincentka, který se stáčí do láhví a nachází se ve zdejší kolonádě. O založení tradice a výrazný rozvoj lázeňství se zasloužil na přelomu 19. a 20. století doktor František Veselý, který vyjednal odkoupení lázní od rodu Serényiů a založení akciové společnosti, která lázně začala provozovat.^[7][8]

Poloha a zajímavosti

Luhačovice se rozkládají v údolí říčky Šťávnice (zvaná též Luhačovický potok) a jsou obklopeny strmými zalesněnými kopci. Jsou centrem specifické přechodné národopisné oblasti Luhačovské Zálesí, ležící na pomezí Valašska a Slovácka. Ač město leží v nadmořské výšce 250 metrů a vrcholky okolních kopců dosahují nadmořské výšky maximálně 672 metrů (vrchol Komonec), je tu patrný podhorský charakter. Tři kilometry proti proudu říčky Šťávnice byla ve dvacátých letech 20. století postavena přehrada nazývaná Luhačovická nebo též Pozlovická. Její první úlohou bylo zadržovat pravidelné záplavy, které pustošily lázně. Časem však převzala i funkci rekreační a nyní slouží hlavně rybářům. Rybářský svaz zde pořádá jarní a podzimní rybářské závody, které jsou známé po celé České republice.

Ve městě se nachází velké množství nejrůznějších kaváren, vináren, restaurací a cukrářství. Do Luhačovic se dnes nejezdí jen za léčením, ale zdejší podmínky uspokojí návštěvníky turisticky, sportovně i společensky založené. Stále rostoucí úroveň pohostinství před první světovou válkou a zejména po ní měla značný vliv na propojování různých odvětví a kvalitativní růst moravské kuchyně. Pro turistiku jsou v Luhačovicích vytvořeny speciální okruhy po okolí s přírodní scenérií. V okolí Luhačovic se nachází doklady o příchodu Slovanů na území Česka, zříceniny hradů nebo zámek Serényiů. Ve městě se nachází také sportovní hala, tenisové kurty nebo lázeňské divadlo.

Město má ceněnou urbanistickou a architektonickou tvář, podpořenou i členitým terénem spojených údolí. Na architektonické podobě Luhačovic se podíleli vynikající architekti Dušan Jurkovič, Emil Králík, Oskar Poříska. Stopu zde zanechali i František Roith a Bohuslav Fuchs, který vypracoval pro Luhačovice několik územních plánů a podle jeho návrhu byly postaveny penziony Radun, Iva, Avion a Viola a vila Sáva.

Obyvatelstvo

Podle sčítání v roce 1930 zde žilo v 483 domech 2219 obyvatel. 2204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 4 k německé. Žilo zde 1973 římských katolíků, 18 evangelíků, 153 příslušníků Církve československé a 9 židů.^[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů města^[10]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	1816	1955	2068	2267	2867	3005	3362	3737	4733	5062	5378	5828	5621	5172
Počet domů	313	325	389	409	498	556	704	880	878	936	972	1125	1099	1191

Pamětihodnosti

• Areál lázní
• Kolonáda v Luhačovicích
• Dům Bedřicha Smetany
• Jurkovičův dům
• Společenský dům
• Kostel svaté Rodiny – moderní stavba s věží o výšce 22 metrů, dokončená v roce 1997^[11]
• Zámek Luhačovice
• Zámecká kaple svatého Josefa – sloužila jako luhačovický farní kostel od roku 1784 do roku 1997, kdy ji nahradil kostel svaté Rodiny
• Kaple Panny Marie (u Augustiniánského domu) – neogotická sakrální stavba^[12][13]
• Kaple svaté Alžběty – kaplička z konce 18. století v jižní části lázeňského centra

Vzdělávání

V Luhačovicích je základní škola a Střední odborná škola Luhačovice, vzdělávací instituce přidružená k mezinárodní síti škol UNESCO. Lze na ní studovat jak obory s maturitou, tak bez maturity. Studijní obory s maturitní zkouškou jsou zaměřené na Management umění a reklamy, Informační služby a uměleckořemeslnou tvorbu (Design a zpracování dřeva, Design a zpracování kovů, Design a tvorbu keramiky). Dříve se zde vyučovala i Uměleckořemeslná stavba strunných hudebních nástrojů. Obory gastronomie (Kuchař-číšník, Kuchař-kuchařka a Číšník-servírka) jsou ukončeny výučním listem. Škola má také Domov mládeže pro studenty, kteří nemohou denně dojíždět.

Ve městě se nachází knihovna, Dům dětí a mládeže, který zajišťuje volnočasové aktivity pro veřejnost.

Události

V Luhačovicích se pravidelně děje mnoho akcí a událostí:

• Akademie Václava Hudečka
• Jarní a podzimní rybářské závody
• Otvírání pramenů
• Divadelní Luhačovice
• Šibřínky
• Pivní maraton Krügl Cup^[14]
• Luhovaný Vincent^[15]
• Food Festival Luhačovice^[16]
• Ochotnické divadlo Jednou za rok?^[17]
• Mikulášský sportovní den, Slunkotoč, Dětský den, Cyklo-bruslo závody^[18]

Sport

Ve městě je zastoupeno mnoho sportů. Fotbalový klub sídlí na Radostově, kde je také víceúčelová sportovní hala vhodná pro sálové sporty a aerobik. Tenisový klub sídlí v lázních u Ottovky, ale kurty je možné si pronajmout také na mnoha dalších místech. K plavání lze využít přehradu (v roce 2017 vyčištěnou) nebo četné hotelové bazény; na konci roku 2010 byla do provozu uvedena nová městská plovárna, která je zajímavá i z architektonického pohledu. TJ Slovan Luhačovice je známý zejména díky velmi úspěšnému oddílu orientačního běhu, dalšími oddíly jsou cyklistický, softbalový a lyžařský. Druhá tělovýchovná jednota, Sokol Luhačovice, navázala na svou bohatou historii v roce 1996, v současnosti pod touto hlavičkou závodí oddíly házené a kuželek.

V Luhačovicích a okolí se pořádá také několik běžeckých závodů. Nejstarším z nich je Štědrovečerní běh, konaný již od roku 1989 vždy 24. prosince. Dobrosrdečná nálada vánočních svátků vládne také o dva dny později na Štěpánském běhu v Pozlovicích, na který navazuje Štěpánský pochod s výstupem na Starý Světlov. V posledních letech přibyl na přelomu října a listopadu Luhačovický běh Kerteamu a na jaře při příležitosti Diabetologických dnů Běh proti diabetu. Pravidelnou akcí se již^[kdy?] stal také LCE triatlon, pořádaný Sokolem na začátku letních prázdnin, a cyklistické závody pořádané během celého roku.

Během zimy jsou Mikroregionem Luhačovické Zálesí připravovány tři běžkařské trasy: Pozlovice I, Pozlovice II a Petrůvka.^[19] V provozu je také lyžařský svah v lokalitě Anténka.

Osobnosti

• Marie Calma (1881–1966), česká spisovatelka, operní pěvkyně, organizátorka kulturního dění v Luhačovicích
• František Petrák (* 1961), malíř, loutkář a pedagog
• Blanka Petráková (* 1964), kurátorka muzea, spoluzakladatelka spolku Calma
• Otto Serényi (1855–1927), moravský zemský hejtman
• Josef Šnajdr (1909–1992), pilot RAF, generálmajor
• Antonín Václavík (1891–1959), etnograf z Pozlovic
• Vladimír Vašků (* 1933), historik

Častým hostem Luhačovic byl mj. hudební skladatel Leoš Janáček, jenž zde pobýval nejprve v lázeňských domech, později u svých přátel. Vznikla zde jeho Glagolská mše, a některá díla dokonce byla inspirována zdejším prostředím, například opera Osud.

Partnerská města

• Ustroń, Polsko
• Piešťany, Slovensko
• Topoľčany, Slovensko

Místní části

• Kladná Žilín
• Luhačovice
• Polichno
• Řetechov

Fotogalerie

• 
  Železniční nádraží Luhačovice
• 
  Centrum města
• 
  Městský úřad
• 
  Hotel Palace
• 
  Pramen Vincentky
• 
  Lázeňský park
• 
  Ředitelství lázní
• 
  Pramen Dr.Šťastného
• 
  Dům Bedřicha Smetany
• 
  Lázeňský dům Jestřabí
• 
  Lázeňské náměstí
• 
  Hotel Společenský Dům
• 
  U Najady
• 
  Hlavní ulice Dr. Veselého
• 
  Lázeňská kolonáda
• 
  Šťávnice v centru města
• 
  Kostel svaté Rodiny

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam léčivých pramenů v Luhačovicích
• FK Luhačovice
• Římskokatolická farnost Luhačovice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhačovice na Wikimedia Commons
• Luhačovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• https://www.luhacovice.eu/ – oficiální stránky města Luhačovice
• https://www.luhacovice.cz – průvodce městem
• http://www.luhacovice.com – infoserver Luhačovice a okolí
• Luhačovický okrašlovací spolek CALMA

Zdroj