Topoľčany

Topoľčany
Radnice
Radnice
Topoľčany – znak
znak
Topoľčany – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 48°33′15″ s. š., 18°10′37″ v. d.
Nadmořská výška 174 m n. m.
Časové pásmo UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Nitranský
Okres Topoľčany
Tradiční region Horní Nitra
Topoľčany
Topoľčany
Topoľčany, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 27,58 km²[1]
Počet obyvatel 23 985 (2024)[2]
Hustota zalidnění 869,8 obyv./km²
Správa
Status okresní město
Primátorka Alexandra Gieciová[3]
(nezávislá)[4][5]
Vznik 1173
Oficiální web www.topolcany.sk
E-mail primator@topolcany.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Topoľčany
Nám. M. R. Štefánika 1/1
955 01 Topoľčany
Tel.+421 38 5340 101
Telefonní předvolba 038
PSČ 955 01
Označení vozidel (do r. 2022) TO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topoľčany (německy Topoltschan, maďarsky Nagytapolcsány, do roku 1920 Veľké Topoľčany) jsou město na Slovensku v Nitranském kraji. Žije v něm přibližně 24 tisíc[2] obyvatel.

Historie

Oblast dnešních Topoľčan byla osídlená již v neolitu a eneolitu. V době bronzové se tu nacházelo sídliště a žárové pohřebiště. Sídliště tu existovala také v dobách římských a později i slovanských. V roce 1173 je doložena existence osady, která začátkem 14. století získala městská práva jako poddanské město. Mezi lety 1431–1434 tu byli husité a v roce 1599 město dobyli Turci. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství Topoľčan. Do revolučního dění v letech 1848–1849 se Topoľčany nezapojily. Po první světové válce město požádalo o ochranu před rabováním maďarskou armádu. Československým vojskem byly Topoľčany obsazeny 17. prosince 1918. V roce 1921 zde stálo 609 domů a žili zde 7238 obyvatel, z toho 5391 Čechoslováků, 88 Němců, 253 Maďarů a 1393 Židů.[6]

Během druhé světové války byly topoľčanští občané židovské národnosti deportováni do vyhlazovacích táborů. Koncem druhé světové války jako první z protifašistických armád vstoupila do města dne 1. dubna 1945 1. rumunská armáda.[7] Tragickou epizodou topoľčanské poválečné historie je protižidovský pogrom 24. září 1945.[8][9]

Hospodářství a služby

Ve městě se nachází dřevařský, elektrotechnický, oděvní a potravinářský průmysl; také jsou zde drůbežářské závody a muzeum. Postaven tu byl i zimní stadion, plovárna a koupaliště. Historicky nejúspěšnějšími sporty ve městě je házená, stolní tenis a vodní pólo. Největší sportovní událost, která se zde koná, je Topoľčianský polmaratón.

V podchodu mezi autobusovou a železniční stanicí se nachází kulturní prostor pro umělce s názvem Nástupiště 1–12. Prezentují se tady hudebníci, fotografové, výtvarníci, divadelníci, básníci a další umělci. V Nástupišti se prezentovali např. Miriama Kardošová, Michal Hvorecký, „Whisky“, Dáša Fon Fľaša, Renate Milune, Michal Dymny, Radoslav Repický, Zero Absolu, Matthias Beckmann, Johny Fox, Slavo Herman, Oto Hudec, Daniela Krajčová, Ivana Gálusová a další.[10]

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  3. ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Alexandra Gieciová je v seznamu. Dostupné online. 
  4. ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Primátorka mesta [online]. 2025-03-12 [cit. 2025-03-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1257. 
  7. ↑ História mesta [online]. Mesto Topoľčany [cit. 2020-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-29. 
  8. ↑ HES, Milan. Příběh poválečného násilí – topoľčanský protižidovský pogrom z 24. září 1945. www.moderni-dejiny.cz [online]. Občanské sdružení PANT, 2015-12-03 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hrůzy se vrátily. Slováci po válce rozpoutali surový hon na Židy, bili je a okrádali. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-09-24 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Oficiální stránka KC Nástupište 1-12

Související články

Externí odkazy

Zdroj