Luca Antonio Predieri

Luca Antonio Predieri
Narození 13. září 1688
Bologna
Úmrtí 3. ledna 1767 (ve věku 78 let)
Bologna
Povolání hudební skladatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luca Antonio Predieri (13. září 1688 Bologna – 3. ledna 1767 tamtéž) byl italský hudební skladatel a houslista.

Život

Narodil se 13. září 1688 v Bologni do hudební rodiny. Giacomo Maria Predieri (1611–1695) byl varhaník a hudební skladatel, Antonio Predieri (1650–1710) zpěvák, Angelo Predieri (1655–1731) zpěvák a skladatel a Giacomo Cesare Predieri (1671–1753) hudební skladatel. Hru na housle studoval Abondia Biniho a Tomasa Antonia Vitaliho, kontrapunkt u Giacoma Cesare Predieriho, Angela Predieriho a Giacoma Antonia Pertiho. Ve věku 16 let byl členem orchestru baziliky sv. Petra v Bologni.

Jako operní skladatel debutoval 28. října 1710 operou La Partenope v divadle Teatro Marsigli-Rossi, u příležitosti otevření divadla. Na základě úspěchu jeho oper a oratorií se stal v roce 1716 členem Filharmonické akademie (Accademia Filarmonica di Bologna) a v roce 1723 stanul v jejím čele. Kromě toho byl hudebním ředitelem (maestro di capella) v chrámech San Paolo Maggiore, Madonna di Galliera, Santa Maria della Vita a konečně i v katedrále sv. Petra. Do roku 1737, kdy opustil Bolognu, zkomponoval 25 oper, 5 oratorií a mnoho církevních skladeb i světských instrumentálních děl.

Jeho opery byly známy i ve Vídni. V roce 1731 tam měla premiéru jeho opera Amor a v roce 1735 opera Il sogno di Scipione komponovaná na objednávku k narozeninám cisaře Karla VI. Po smrti Antonia Caldary v prosinci roku 1736, jej dvorní kapelník císaře Karla IV. Johann Joseph Fux pozval do Vídně jako svého asistenta. Po Fuxově smrti v roce 1741 vykonával povinnosti prvního kapelníka ačkoliv oficiálně jím byl jmenován až v roce 1746. U vídeňského dvora pak sloužil až do roku 1751, kdy odešel do důchodu. Podržel si však svůj plat i titul, ačkoliv povinnosti kapelníka převzal Johann Georg Reutter.

V roce 1765 se vrátil do rodné Bologni, kde také 3. ledna 1767 zemřel ve věku 78 let. Jeho syn Giovanni Battista Predieri (1725–1765) pokračoval v rodinné tradici a stal se rovněž varhaníkem a hudebním skladatelem.

Dílo

Ačkoliv jeho opery byly většinou zapomenuty a mnohé partitury ztraceny, jeho chrámová hudba a některé árie jsou stále hrány.

Opery

  • La Partenope (libreto Silvio Stampiglia, Bologna, Teatro Marsigli-Rossi, 1710)
  • La virtù in trionfo o sia La Griselda, dramma per musica, libreto Tomaso Stanzani podle Apostola Zena, Bologna, Teatro Marsigli-Rossi, 1711)
  • La Giuditta (libreto Francesco Silvani, Ancona, Teatro La Fenice, 1713)
  • Lucio Papirio (libreto Antonio Salvi, Pratolino, Villa Medici, 1714
  • Astarte (libreto Apostolo Zeno and Pietro Pariati, Řím, Teatro Capranica, 1715)
  • Il pazzo per politica (libreto Giovanni Battista Gianoli, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1717)
  • Il duello d'amore e di vendetta (dramma giocoso, libreto Francesco Salvi, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1718)
  • La fede ne' tradimenti (libreto Girolamo Gigli, Florencie, Teatro della Pergola, 1718)
  • Merope (libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, Livorno, Teatro San Sebastiano, 1718)
  • Anagilda, libreto Girolamo Gigli, Turín, Teatro Carignano, 1719)
  • Il trionfo della virtù (libreto Francesco Pecori, Florencie, Teatro della Pergola, 1719)
  • Il trionfo di Solimano, ovvero Il trionfo maggiore è vincere se stesso (libreto Francesco Pecori, Florencie, Teatro della Pergola, 1719)
  • La finta pazzia di Diana (dramma pastorale, Florencie, Teatro della Pergola, 1719
  • Astarto (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, Florencie, Teatro della Pergola, 1720)
  • Tito Manlio (libreto Matteo Noris, Florencie, Teatro della Pergola, 1720)
  • Sofonisba (libreto Francesco Silvani, Řím, Teatro Alibert, 1722)
  • Scipione (libreto Apostolo Zeno, Řím, Teatro Alibert, 1724)
  • Cesare in Egitto (libreto Giacomo Francesco Bussani, Řím, Teatro Capranica, 1728)
  • Astianatte (libreto Antonio Salvi, Alexandrie, Teatro Soleri,1729)
  • Eurene (libreto Claudio Nicola Stampa, Milán, Teatro Regio Ducal, 1729)
  • Ezio (libreto Pietro Metastasio, Milán, Teatri Regio Ducal, 1730)
  • Alessandro nell'Indie (libreto Metastasio, Milán, Teatro Regio Ducal, 1731)
  • Scipione il giovane (libreto Giovanni Francesco Bortolotti, Benátky, Teatro San Giovanni Grisostomo, 1731)
  • Amor prigionero (libreto Metastasio, Vídeň, 1732)
  • Il sogno di Scipione (libreto Metastasio, 1735, Vídeň)
  • Zoe, libreto Francesco Silvani, Benátky, Teatro San Cassiano, 1736)
  • Gli auguri spiegati (libreto Giovanni Claudio Pasquini, Laxenburg, 1738)
  • La pace tra la virtù e la bellezza (libreto Metastasio, Vídeň, 1738)
  • Perseo (festa di camera, libreto Giovanni Claudio Pasquini, Vídeň, 1738)
  • Astrea placata, ossia La felicità della terra (festa di camera, libreto Metastasio, Vídeň, 1739)
  • Zenobia (libreto Metastasio,Vídeň, Favorita Palace, 1740)
  • Armida placata (pasticcio, spolupráce Georg Christoph Wagenseil, Johann Adolph Hasse, Giuseppe Bonno a Girolamo Abos, libreto Giovanni Ambrogio Migliavacca, Vídeň, 1750, u příležitosti narozenin císařovny Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské

Oratoria

  • Santi Cipriano e Giustina martiri (Bologna, chrám Maria della Vita, 1712)
  • L'Adamo (text Girolamo Melani, Bologna, chrám La Madonna di Galliera, 1723)
  • La caduta di Gerusalemme (Bologna, chrám Santa Maria della Vita, 1727)
  • San Pellegrino Laziosi (Bologna, chrám La Madonna di Galliera, 1729)
  • Gesù nel tempio (Bologna, chrám Santa Maria della Vita, 1735)
  • Il sacrificio d'Abramo (text Francesca Menzoni-Giusti, Vídeň, 1738)
  • Isacco figura del Redentore (Vídeň, 1740)

Chrámová hudba

Kromě níže uvedeného Predieri zkomponoval mnoho mší, antifon a žalmů pro kostely v Bologni a pro císařský dvůr ve Vídni

  • Stabat Mater (pro smíšený sbor, dvoje housle, violu, violoncello, kontrabas a varhany)
  • Lamentace pro Pašijový týden:
  • Moteta: Dulcis plaga, Ecce dies, Super astra in corde meo, Tuba canit (pro zpěv a orchestr)
  • Te Deum (smíšený sbor a orchestr)
  • Inno alla Beata Vergine Maria (hymnus pro smíšený sbor a orchestr)
  • Ave Maris Stella (smíšený sbor a orchestr; 3 verze komponované v letech 1738, 1740, 1746)
  • Magnificat (smíšený sbor a orchestr; 3 verze komponované v letech 1739, 1740, 1746)
  • Missa Sanctissimi Francisci (mše pro smíšený sbor, 2 trubky, 2 housle a 2 pozouny, 1746)
  • Missa Nativitatis (vánoční mše pro smíšený sbor, trubky a housle, 1747)

Instrumentální hudba

  • Koncert b-moll pro housle a smyčcový orchestr
  • "Quel ruscel che tra sassi si frange" (kantáta)
  • "Or che Lidia adorata" (kantáta)
  • Sonáty pro cembalo G-dur, C-dur a D-dur
  • Sinfonia B-dur

Literatura

  • Roman Ortner: Luca Antonio Predieri und sein Wiener Opernschaffen. Notring, Wien 1971.

Externí odkazy

Zdroj