Libuše Valentová

PhDr. Libuše Valentova, CSc.
Narození 8. srpna 1945 (78 let)
Knínice
Povolání literární kritička, překladatelka, rumunistka, VŠ pedagožka
Národnost česká
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
Témata literární překlad, rumunština a francouzština
Manžel(ka) Petr[1]
Rodiče Helena Kubínová a Emil Glotzmann[2]
Příbuzní bratři Lumír a Emil[3]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Libuše Valentova (* 8. srpna 1945, Knínice) je česká rumunistka, literární teoretička, překladatelka a pedagožka.

Život

Narodila se 8. srpna 1945 v Knínicích v okrese Blansko. Po ukončení základní školy navštěvovala Střední všeobecněvzdělávací školu v Boskovicích, kde maturovala v roce 1963. Potom studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor francouzština a rumunština (1963 – 1968), poté pokračovala rozšiřujícím studiem oboru italština (1968 – 1972). Ná téže fakultě pokračovala interní aspiranturou v oboru rumunská literatura (1976 – 1980) a rigorózní zkouškou v oboru dějiny rumunské literatury (1982). V roce 1984 obhájila kandidátskou disertační práci „Románová tvorba George Călinesca”.

Odbornou praxi získala jako dokumentátorka v Ústavu dějin východní Evropy ČSAV a metodička jazykových kurzů v Obvodním kulturním domě Praha 3. V časopisech Literární noviny, Tvar, A2[4] a dalších publikovala řadu překladů i recenzí děl rumunských básníků, prozaiků a esejistů. V letech 1980–2011 vyučovala odborné předměty v Ústavu románských studií FFUK, kde od roku 2011 působí na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií.

Dílo

Publikace

  • 1984 - Slovník spisovatelů – Rumunsko, (vedoucí autorského kolektivu Marie Kavková, autorský podíl: 100 hesel), Odeon, Praha
  • 1997 - Stručný přehled osobností z dějin rumunského výtvarného umění, FFUK
  • 2000 - Mihai Eminescu v české kultuře (spolu s Jiřím Našincem), Česko-rumunská společnost, Praha
  • 2001 - Slovník rumunských spisovatelů (kolektiv autorů pod vedením L. Valentové), Libri, Praha
  • 2006 - Balada Mioriţa v českých překladech / Balada Mioriţa în limba cehă (spolu s Jiřím Našincem), Česko-rumunská společnost, Praha

Překlady

z francouzštiny

z rumunštiny (výběr)

  • 1992 - Překlady z rumunské literatury do češtiny 1900-1991, tisk Petr Kliment, Praha
  • 1997 - Stručný přehled osobností z dějin rumunského výtvarného umění (doplňkový text k přednášce z rumunských reálií), FFUK Praha
  • 2008 - Překlady pro antologii Tahle čtvrť je naše (Současní rumunští básníci), AB-ART, Praha/Bratislava 2008 (15 básní autorů: Hanna Bota, Ion Cristofor, Gabriel Chifu)
  • 2008 - Překlad divadelní hry Lia Bugnar: Až zaprší (Stă să plouă), premiéra 16. 4. 2008 v divadle Rubín, Praha, režie: Jiří Trnka.
  • 2013 - Ioan Es. Pop: 12 básní a Nicolae Prelipceanu:10 básní, in: Konec slavnosti (4 současní rumunští básníci), s. 5-24. a s. 69-90 nakladatelství Petr Štengl, Praha, ISBN 978-80-87563-14-4.
  • 2020 - Ana Blandiana: Řeka s jedním břehem (antologie). Festival spisovatelů Praha 2020, 84 s. ISBN 978-80-905707-1-9.

Sborníky

  • 2005 - Primul simpozion internaţional de studii româneşti din Cehia / První mezinárodní symposium české Rumunistiky, (2. editor: Eugenia Bojoga), Rumunské oddělení ÚRS FFUK a Česko-rumunská společnost, Praha
  • 2008 - Mircea Eliade v evropském kontextu / Mircea Eliade în context european, Rumunské oddělení ÚRS FFUK a Česko-rumunská společnost, Praha
  • 2009 - Ipostaze ale identităţii româneşti, Rumunské oddělení ÚRS FFUK a Česko-rumunská společnost, Praha

Ocenění

  • 1991 - Cena Svazu rumunských spisovatelů za popularizaci rumunské literatury v zahraničí
  • 2000 - Medaile za zásluhy, udělena k 10. výročí Univerzity Hyperion v Bukurešti
  • 2002 - Řád "Za věrné služby", udělený prezidentem Rumunska

Odkazy

Reference

  1. ↑ Boček, Vít. „Rumunská kultura je současně tradiční i moderní, západní i východní, klasicky harmonická i romanticky bouřlivá.“ In: ohlasy.info, 2015-12-18
  2. ↑ Boček, Vít. „Rumunská kultura je současně tradiční i moderní, západní i východní, klasicky harmonická i romanticky bouřlivá.“ In: ohlasy.info, 2015-12-18
  3. ↑ Boček, Vít. „Rumunská kultura je současně tradiční i moderní, západní i východní, klasicky harmonická i romanticky bouřlivá.“ In: ohlasy.info, 2015-12-18
  4. ↑ VALENTOVÁ, Libuše. Moldavské ztroskotání. A2 [online]. 2011-6-22 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj