Li Teng-chuej

Li Teng-chuej
7., 8., 9. prezident Čínské republiky
Ve funkci:
13. leden 1988 – 20. květen 2000
Viceprezident Li Jüan-cchu
Předchůdce Ťiang Ťing-kuo
Nástupce Čchen Šuej-pien
47. viceprezident Čínské republiky
Ve funkci:
20. květen 1984 – 13. leden 1988
Stranická příslušnost
Členství Kuomintang (KMT)
Tchajwanská unie solidarity (TSU)
Narození 15. ledna 1923
Tchaj-wan San-č’, Tchaj-wan
Úmrtí 30. července 2020 (ve věku 97 let)
Taipei Veterans General Hospital
Příčina úmrtí septický šok
Rodiče Lee Ching-long a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ121814403
Děti Annie Lee
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ121814324
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ121814337
Příbuzní Lee Teng-ching a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ121813972 (sourozenci)
Alma mater Cornell University[1]
Profese zemědělský ekonom a politik
Ocenění Jamamotova cena (1999)
Commons 李登輝
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Teng-chuej (znaky: 李登輝, 15. ledna 1923 San-č’, Tchaj-wan – 30. července 2020 Tchaj-pej[2][3]) byl tchajwanský politik a v letech 1988–2000 prezident Tchaj-wanu.[4] Za svůj významný podíl na demokratizaci země je označován za "Otce demokracie".[5][6]

Život

Li se narodil v oblasti San-č’ (dnes součástí administrativního celku Nová Tchaj-pej) do původně rolnické rodiny etnika Hakka, mluvící ale již tchajwanštinou. Vyrůstal na tehdy Japonskem ovládaném Tchaj-wanu, sloužil jako dobrovolník v druhé světové válce a v roce 1940 přijal své japonské jméno Iwasato Masao (岩里政男).[7] Po válce studoval na Kjótské univerzitě v Japonsku, tchajwanské NTU a ve Spojených státech.

Politika

Po návratu na Tchaj-wan v roce 1968 se začal angažovat v politice a zastával významné politické funkce: 1972–1978 ministr bez portfeje, 1978–1981 starosta Tchaj-peje, 1981–1984 správce provincie Tchaj-wan, 1984–1988 viceprezident Tchaj-wanu. V roce 1988 zemřel Ťiang Ťing-kuo a Li byl stranou jmenován novým prezidentem země a zároveň předsedou Kuomintangu.

Po nástupu do funkce obměnil složení jak ústředního výboru strany tak Exekutivního Yuanu (vlády) a dosadil do nich převážně Tchajwance namísto původních Číňanů, kteří na Tchaj-wan přišli s Kuomintangem po válce. Po tchajwanizaci politických orgánů a vyslyšení demonstrantů Hnutí Wild Lily požadující přímé volby prezidenta a členů Národního shromáždění a Legislativního Yuan vedl či umožnil Li politické reformy vedoucí zemi k pluralitní demokracii.[2][8]

V roce 1991 byla zrušena Přechodná ustanovení proti komunistickému povstání (動員戡亂時期臨時條款), úpravy ústavy z roku 1948, které ji fakticky zrušily a tím umožnily stanné právo na Tchaj-wanu a vlády jedné strany.[9] a v roce 1996 se konaly první přímé prezidentské volby, ve kterých Li svůj post obhájil.[8]

Od 90. let otevřeně zastával formální samostatnost Tchaj-wanu. V roce 2001 byl Li z Kuomintangu vyloučen v souvislosti se založením opoziční Tchajwanské unie solidarity.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.news.cornell.edu/campus/Lee/Cornell_Magazine_Profile.html
  2. ↑ a b LIN, Hui-chin; CHUNG, Jake. Former president Lee Teng-hui dies. Taipei Times. 31 July 2020. Dostupné online [cit. 31 July 2020]. (anglicky) 
  3. ↑ Lee Teng-hui dies; pivotal figure in Taiwan's transition to democracy. focustaiwan.tw. 30 July 2020. Dostupné online [cit. 30 July 2020]. (anglicky) 
  4. ↑ KANDELL, Jonathan. Lee Teng-hui, 97, Who Led Taiwan’s Turn to Democracy, Dies. The New York Times. 2020-07-30. Dostupné online [cit. 2020-08-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. ↑ Zemřel první demokraticky zvolený prezident Tchaj-wanu, bylo mu 97 let | Svět. Lidovky.cz [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Lee Teng-hui, Taiwan's 'Father of Democracy,' dies at 97. Nikkei Asian Review [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ From Lee to Iwasato back to Lee - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. 2016-02-07 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b LIŠČÁK, Vladimír. Taiwan - stručná historie států. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 142 s. ISBN 80-7277-097-7. S. 97, 98. 
  9. ↑ Taiwan in Time: Life after the Wild Lily - Taipei Times. Taipei Times [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj